Recenze (2)
Podtitul "Kronika přítomného času" osvětluje dvojí aspekt - 1) kontrakulturní náhled na dějiny přítomnosti, nahlížené proto logicky experimentálním, ale i popkulturním (Clémenti se v průběhu natáčení seznámil i s Warholem) způsobem; a za 2) pozici, z níž byl tento náhled tvořen, tedy žitý a myšlenkový svět "kronikáře". /// "The period from the making of Belle de Jour was wonderfully productive, but in 1971 Clémenti was imprisoned in Italy on drugs charges. He never seemed to fully recover from the ordeal, but the experience led to a book and a film, New-Old (1978), which he described as "my diary of my life before and after 1973." (The Guardian, B. Baxter, 21.1. 2000) "New old" je sice méně sevřený jako Clémentiho předchozí dva filmy (což je vzhledem k o dost delší stopáži pochopitelné), přesto vcelku zdařile navazuje na jejich předchozí postupy (zejm. vícenásobná psychedelická expozice v pasážích imprese doby), obohacené zde jednak zachycením vlastních myšlenek či idejí svých přátel a jednak střípky ze života vlastního okuhu umělců a přátel. Film se liší od jinak formálně podobných filmů Clémentiho přítele Etienna O'Learyho, jenž sice také subjektivně zachycoval okolní svět i vlastní soukromí, ale nedokázal koordinovat vnímání diváka, jeho filmy tak působily jako náhodná změť, i když de facto zachycovaly to samé jako Clémenti, který však dokáže obě roviny lépe odlišit a učinit tak srozumitelnějšími a působivějšími. ()
Černobílá a barevné záběry doprovázené hudbou, bez komentáře a zasahující z minulosti do přítomnosti. Popkulturní experiment, v němž se těžko hledá jakýkoli smysl. ()