Hodiny harmonie

Harmony Lessons je pohodový fesťáčik ktorý zachytáva (asi) Kazachstanskú triedu niekde na vidieku, Nesmierna chudoba , depresívne stavy, šikana a bezvýchodisková situácia sú slušne zachytené. No pri festivalových snímkach podobnej kadencie som akosi zvyknutý na kontroverznejšie a viac emocionálnejšie vypäté dejové vyvrcholenia. Keby som nevidel žiaden Hanekeho film hodnotil by som to vyššie. (27.12.2016)

Ve filmu je spousta vizuálně nepříjemných scén, které vás nutí zkroutit čelo a přivřít oči, ale stejně dál koukáte. Po dokoukání filmu jsem nebyla schopna napsat komentář. Dojem byl tak temný, že jsem potřebovala přesunout pozornost jinam, nejlépe 1 díl Červeného trpaslíka, aby si mysl na chvíli odpočinula. Po 12 hodinách se vracím k napsání komentáře, ulpívá mi na víčkách temný depresivní dojem, ať ze samotného filmu, ale také z obavy, zda to takto v Kazachstánu opravdu funguje a zda film není odraz reálných zkušeností Emira Baigazina. Konečná scéna je trochu hádanka. Hinty se objevují během filmu... (08.10.2016)

2/3 filmu skvělé, zrežírované s citem pro přesnou míru naturalismu, lyrismu i lakonického náznaku (syntax celků a detailů některých scén je jednoduše libec). Skličující atmosféru, stupňující se bezmoc i frustrovaná agresivita hlavní postavy marně hledající harmonický střed je navíc završená opět citlivou elipsou. Jenže po ní následuje upocená detektivka, rozsýpavá a vyztužená neumělými symboly, které naprosto bortí úspornou stavbu. Hodiny harmonie začínají někde blízko rumunské nové vlně a končí jako tuctové lyrické drama z XYstánu. Škoda, ale Baigazin je bezesporu velký talent. (02.07.2013)

Hodně znepokojivý snímek o tom, jak vlastně funguje nebo nefunguje systém. Je to do jisté míry o šikanovaném mladíkovi, ale spíše je to možné chápat jako film o spravedlnosti a o tom, jak je na ni nahlíženo jedinci, kteří mají moc. Spravedlnost nefunguje, ne v tom společenském pojetí, ale budeme ji dál bránit. (14.05.2017)

Baigazin snoubil ohavný naturalismus se vskutku harmonickou přírodou a nelíbivými civilizačními motivy. To vše vypravuje optikou dospívajícího introverta. Uměleckou výtvarnost snímku oceňuji, stejně tak pohled na kazašskou step, kontrast mezi dětskými mučením a tichými krajinkami ale mohl být přece jen trochu zmírněn. 6/10 [KVIFF 2013] (01.07.2013)