Země

Baskický kouzelník a velký interptetátor snů, sice v případě Tierra, natočil film, který je o krapet horší než La Ardilla roja, ale onen krapet je tak nepatrný...Výklad jeho snímků nechám na Sigmundu Freudovi, vlastně nenechám, protože se mezi námi vezdejšími už nenachází, tak tedy někomu jinému a snad povolanému. Osobně se raději nechám unášet dvěmi hodinami atmosféry, pro kterou se hodí snad jen přirovnání k větě z Twin Peaks-Fire Walk With Me: "Žijeme ve snu." (06.08.2007)

Tak už mám skoro hotovo. Teď mám na mysli všechny Medemovy filmy. Chybí už jen jeho poslední a ten nevím, jestli vůbec dám. Už i Pokoj v Římě jako by trošku pokulhával, tak nevím, uvidím. Jeho první filmy, ty jsou ale úplně jiné. Čiší z nich uvolněnost, originálnost, což je přesně případ Země. Už jsem tenhle film asi kdysi viděl a tak jsem si ho jen vychutnal znovu až do konce. Příběh, servírovaný způsobem, jakým to snad umí jen Julio a nikdo jiný. (22.01.2015)

Ak by tento film bola moja prvá "medemovka" zaujme ma, no rozhodne nie tak silne ako iné jeho (neskoršie) filmy. Zvádza ma to k porovnávaniu. Tierra má vizuálnu a umeleckú hodnotu, má myšlienku a množstvo symbolov, rovnako však má málo presvedčivého Carmela Gómeza a niektoré samoúčelné dialógy. Silné pasáže striedajú dialógy o ničom a všetkom zároveň. Úvod je málo dôrazný, dosť nudný a skôr si ulietava kade tade, v polke filmu sa konečne napojím na Medemovskú lyriku a emócie, čo sa pri ostatných filmoch stáva úderom prvých scén. Tentokrát mám dosť nevyvážený dojem. (11.04.2011)

Angel je na půl člověk, na půl anděl, na půl živý, na půl mrtvý, je to blázen s nekonečnou představivostí, co hubí brouky. Chce zůstat, chce odejít někam daleko pryč, chce Angelu, chce Mari, chce čistou lásku, chce vášnivý sex. Tierra je ukázkovou výpovědí o absolutní lidské rozpolcenosti. P.S. Postelovou scénu, milování bez jediného doteku, může natočit jen mistr jinotajů, Medem. 4,5* (28.03.2008)

Paradoxne Tierra vo mne zanecháva silnejší dojem po dopozeraní, asi ako dobré víno. Stručne a jasne povedané- počas projekcie som sa prvú hodinu nudil a až tú druhú sa postupne dostával do Medemovej rozohratej hry. Ešte, že španielove filmy nie sú tak jednoduché a povrchné, lebo niektoré vrstvy sa mi odkryli postupne a ja som bol v podstate spokojný. Dostal som vizuálne premakané a vypiplané zábery, vzťahové symboly, vášeň a fatalitu - napriek tomu, že tu v podstate nič nechýba je Tierra ako celok v porovnaní s ostatnými autorovými (veľ)dielami akoby nedotiahnutá, trochu rozpačitá a nie tak silne magnetizujúca a elektrizujúca. Pri Medomových filmoch veci zvyknem "prežívať", teraz som sa "len" pozeral... Určite nie slabé, ale laťka je vysoko... (12.04.2011)