One Direction 3D: This Is Us

Tento film mě velice překvapil. Celou dobu jsem seděla nadšeně v kině s 3D brýlemi na očích a užívala si ten zážitek a opravdu se bavila. Jsem fanynka 1D ale myslím si, že lidé kteří tento film viděli, museli uznat, že hlavně zpracované koncerty ve 3D jsou velkým plus tohoto filmu. Je to vtipné a nenucené. Dokument, který vás baví a rychle vás provede cestou vzniku až po současnost One Direction. Těším se, až se na to opět podívám. (08.09.2013)

Abych pravdu řekl, od dokumentu jsem měl celkem velká očekávání. Vzhledem k místnímu hodnocení to může znít nanejvýš překvapivě, ale jelikož na dokument koukám v době, kdy každý z těch kluků (více či méně) úspěšně buduje svoji hudební kariéru (musím vypíchnout zejména Harryho) a myslím si, že už teď světu dokázali, že se nejednalo POUZE o skupinu náctiletých hezounků, kteří ani neumí zpívat (jako tomu bylo u Luneticů), a že z nich vyrostli opravdoví hudebníci...(desetiminutová pauza na čtení si po sobě tohohle hnusného souvětí)...zkrátka a dobře bral jsem tenhle snímek jako velkou možnost jakési satisfakce a vytření zraku všem závistivým chudákům, co nevidí ani za plot svýho baráku. Jenže místo sofistikovaného dokumentu s množstvím zajímavých informací o jednotlivých členech kapely (od toho taky na hudební dokumenty koukám) jsem se dočkal vesměs záznamu jejich posledního koncertu z Tour z roku 2013, sestřihu zastávek a pár bočních scén, které bohužel sloužily spíš jako vata než základní kostra. Přitom zpočátku to nevypadalo vůbec špatně - vznik skupiny byl vylíčen tak jako se na solidní dokument sluší a patří, jenže po #1 "What Makes You Beautiful" to šlo všechno do háje a nějaká forma byla dodržována jen na základě zpola nafejkovaných monologů a dialogů. Nemůžu upřít, že některé momenty nebyly zábavné. Naopak, kluci si užívají svůj momentální okamžik slávy, ale i přesto v hloubi duše zůstávají celkem normálními hochy (což je jednou z příčin, že i v současnosti makají úspěšně dál na své tvorbě a jednoduše se z té slávy neposrali), se kterými bych klidně zašel na pivo. Zároveň se mi líbily scény s rodinnými příslušníky, pro něž to celé byl šok bezpochyby největší. Jenže nějaká informační hodnota dokumentu This is Us prostě chybí a i na tak krátkou dobu působnosti skupiny chyběly ve filmu zásadní informace jako třeba vystoupení na závěrečném ceremoniálu Olympijských her v Londýně 2012 nebo koncert před královnou Alžbětou. A i když byl film primárně o tour, mrzí mne, že jsem se víc informací dozvěděl až po filmu po přečtení stránky na wikipedii. Z celkového dojmu ve mně kromě sestřihu písniček ze show a spousty ječících fanynek zůstává informační prázdno. Po hudební stránce bude hodnocení vždycky subjektivní (k čemuž se uchýlila většina téhle databáze a dostala This is Us mezi 20 nejrozporuplnějších filmů), ale po dokumentární stránce je film celkem selháním. Žádná satisfakce se bohužel nekoná. (08.02.2020)

Sem bych měl dát nějakou citaci z filmu, ale bohužel to byla taková sračka, že mi nic neutkvělo. Moje prdel je posvátná. Je to takový krucifix pro neobdařené. Můžete se k ní mlčky přiblížit, úžasle obdivovat její tvary, uznale pokyvovat do rytmu mé chůze. Když se osmělíte, můžete přistoupit blíž. Prosím, tiše. Klidně mi můžete jemnými krouživými pohyby namasírovat anální věnec, přeleštit mi beďary na fasádě, nebo mi tam nechat nějakou rozkošnou samolepku. Pokud jsem vás doposud neposral, nebojte se, zazvoňte. Vpustím vás vřele dovnitř. Jen prosím, na nic nesahat. Vše je jedinečné, spořádané, nevytřené. U vchodu si nezapomeňte vzít turistického průvodce. A hlavně mi nevyplašte hemeroidy, vždyť si tak pěkně hrají. Když si pečlivě prolezete všechny posrané záhyby, uděláte si pár fotek se záněty, obdivně prohlédnete několik desítek let staré kráphovníky a v poklidu zase odejdete, vše bude v naprostém a elegantním pořádku. Ale když mi tam neotřele vtrhne banda egoistických buzerantů, vyrazí mi dveře, začne tam vyřvávat ty svoje píčoviny, stěhovat moje hovna, vytírat vzácné semeno po dědečkovi a ještě mi tvrdit, že přesně takhle to má být, tak to se kurva neznám!!! Co vlastně bylo cílem tohoto dokumentu?! Nasrat mě?! Gratuluji, vy namyšlení kokůtci, povedlo se vám to výborně! Á, počkat... dobrý, už jsem ledově klidný. Tedy bych vám rád vzkázal, popadněte Džastýna za kundu a vyskočte z nejbližšího letadla, děkuji. (26.06.2014)

Ano, mám ráda 1D, ale to není důvod, proč hodnotím tak, jak hodnotím. Každý alespoň trochu objektivní divák musí, po ZHLÉDNUTÍ FILMU, uznat, že "dokument" je natočen realisticky a dobře. Názor na členy skupiny ať si každý udělá sám, mně se jeví jako mladí blázniví sympatičtí talentovaní (a hezcí) kluci, kterým se splnil sen. Jejich životy vůbec nejsou tak růžové, jak je vidíme my a oni sami si uvědomují, že vše záleží na fanoušcích, a že za dobu neurčitou, dříve či později, i jejich hvězda popularity pohasne, protože nikdo nezůstane na výsluní navždy. (22.09.2013)

Admini ČSFD by měli hodně uživatelů zabanovat. Rád použiji jednu ze svých hlášek: "Hateři zasraní". Lepší než "Michael Jackson's This Is It" to není, ale s klidem mohu říct, že jsem viděl velmi příjemný dokument o velmi fajn skupině. One Direction mám rád, dobře se poslouchají a ty úžasné nadávky na ně jsou k smíchu. (26.03.2014)