Tenshi no tamago

Překrásný animovaný sen. Nádherná, jemná a procítěná animace a hudba dávají tomuto snímku neopakovatelnou atmosféru. A také svět, který se povedlo Oshiimu vytvořit. Místa, která jsou pro malou osamělou holčičku, pečující o stejně osamělé vejce, domovem, jako bych znal ze svých snů. Je to krásný pocit, procházet se prázdným, zchátralým městem, na kterém jde vidět jeho zašlá monumentální sláva. Nechápu japonskou schopnost vnést do animovaných filmů tu správnou atmosféru, jak dokáží vytvořit ta úžasná města a prapodivná místa, která si sám v hlavě ostře nevybavím, avšak díky těmto filmům je mohu navštěvovat i během bdění. Film sám nemá žádný zásadní děj, jde spíše o sled snových momentů, které však trpělivého diváka vtáhnou a nepustí. Tenshi no tamago zavede do světa, na který se nezapomíná. (01.10.2009)

Na film jsem se díval unavený a roztěkaný po náročném dni, což byl přesný opak toho, co bylo potřeba k vychutnání si tohoto díla. Tenshi no tamago je poměrně náročný film, vyžadující koncentraci, uvolněnost a klid. Snad se ke snímku ještě dostanu někdy znovu, protože pro tentokrát, napoprvé, je to spíš jen nadprůměr a po skončení sem nabyl pocitu, že by film mohl být třeba mnohem víc. (30.09.2018)

Tak tohle bylo opravdu parádní. Neskutečně zajímavé, umělecká bašta. Není to standartní anime a věřím, že hodně lidem se to asi nepozdává. Žádní velcí hrdinové ani epické bitvy, jen malá holka s vejcem a její podivný společník. Celé to má takový zvláštní nádech něčeho cizího, jiného, nepochopitelného. A asi právě ta mysterióznost tohoto snímku bylo asi to co mě tolik uchvátilo. (04.11.2013)

Jedna z nejdokonalejších souher obrazu a zvuku, která vytváří atmosféru, která dokáže být nádherná a nesmírně těžká zároveň, kresba vzývá všechny představy o prolnutí gotických vizí s technologickou renesancí (což je zcela jistě hrozně, ale hrozně debilní popis, ale ploutvi neporučíš). Celému dojmu hrozně pomáhají tři věci, tou první je doba vzniku, díky které má animace naprosto úžasnou patinu špinavosti, tou druhou je minimum dialogů, které jsou ovšem všechny důležité a podtrhující atmosféru a dávají jí auru filosofična (nutno říct, že funkčního) a konečně je to délka, která není zas tak dlouhá a díky tomu nemůže tahle vysoce atmosferická záležitost nenudit a roztáhnout křídla. PS: tohle je prokletý film, vidět ho chci snad víc jak rok a tak dlouho se mi i válí na pevném disku, jenže.. Když si ho pustím poprvé, při bouřce, vypadne elektrika, takže baterka notebooku mi vypoví službu za devět a půl nanosekundy, pak se mi brutálně zaviruje počítač, nebo mi onemocní pes... Snad sedmkrát mi něco sledování překazilo... Ale teď... Ten pocit, že jsem to konečně viděl je kurevsky dobrej, krleš. (16.07.2014)

Přestože mám rád, když filmy dávají mnoho prostoru pro představivost, tak mi tento film vůbec nesednul. Možná potřebuji stavět na něčem pevně daném, nebo mě nezaujal natolik, abych nad ním po skončení popřemýšlel. I tak bych se docela rád dozvěděl, co bylo smyslem toho všeho. Během nekonečných pasáží jsem sice něco dohromady dal, ale závěr všechny mé úvahy rozcupoval na kousky. Snad nešlo jen o pokus zamotat hlavu divákovi, který doposud neusnul. Co se mi naopak na filmu líbilo byla pěkná atmosféra, která by se dala přirovnat k Vampire Hunterovi D. Bohužel i ta má uspávací efekt a tak film rozhodně nedoporučuji pouštět po jedenácté večer a už vůbec ne těm lidem, co vyhledávají lehké a svižné filmy. (15.02.2008)