Dva dny, jedna noc

,,CHTĚLA JSEM TĚ JEN POPROSIT, ABYS HLASOVAL PRO MĚ. ABYCH NEPŘIŠLA O PRÁCI. DOMA POTŘEBUJEME MŮJ PLAT. TO, ŽE NEBUDEŠ HLASOVAT TO NESTAČÍ. MUSÍŠ HLASOVAT A SOUHLASIT S TÍM, ŽE PŘIJDEŠ O PRÉMIE…" /// Och ten kapitalismus. Když tady bylo právo na práci, tak lidi … no a teď vo ni bojujou. Jako Sandra. Prvního kolegu dává po telefonu, ale pak… na hranici sebeponížení, apelujíc na city člověka… Člověka? Strohej pohled do duše (NE)tvora zvanýho člověk, kterej mi pomalu (ale jistě) zvedá žaludek, cílenej na dvě citlivý místa – na prachy a svědomí. Neuvěřitelně uvěřitelná Marion C. a sociální drama o jednom statečným boji. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vyměnil jsem kolegu za prémie (a starou za mladou). 2.) Jsem ČLOVĚK. 3.) Thx za titule ,,prisca“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (28.11.2014)

Všichni, kteří se diví nominaci Cotillard na Oscara, film evidentně ještě neviděli a při vší úctě k Pike a Moore, ona je ještě o třídu výše. Dardennové ji tady ždímou v jednom dlouhém záběru za druhým a je úžasné sledovat, kolik poloh dokáže v každém z nich Marion předvést. Celou dobu pozorujeme ten samý model rozhovoru, ale to hlavní funguje. Dokonale se daří přenést skličující situaci hlavní postavy na diváka. Sandra bojuje s depresí a hlavně sama se sebou. Její kolegové jsou zase svým zaměstnavatelem postaveni před morální dilema, které jim tvrdě ukáže, co jsou zač. Jakmile přijde na scénu nejlepší přítel západní společnosti pan Xanax, už musí být všem jasné, že dopad současného modelu trhu práce na jedince může být fatálnější, než jsme si ochotni připustit. (17.01.2015)

Z prvých dojmov až genericky natočený festivalový titul, ktorý je však v každom momente neskutočne autentický a o veľa veciach vypovedá. Sandra sa snaží presvedčiť spolupracovníkov v solárnej elektrárni, aby sa vzdali finančnej čiastky, ktorú im ponúka šéf, lebo to de facto znamená, že ju nasledujúci pondelok prepustia. Výborne štrukturované rozhovory, častokrát kladené na tie nepríjemné obrátky, ktoré pokúšajú aj inak veľkých kamarátov, ktorí sú donútení postaviť sa svojej cti naprieč a finančnej neblahej situácií bokom. Málo pátosu, dostatočná presvedčivosť a skvelá súčasná výpoveď pomerov strednej triedy, ktorú pokúša systémový chomút a ľudská bezočivosť v ňom. SPOILER: Vlastne, záverom, keď napokon dostáva hlavná hrdinka tú výpoveď, alebo si ju prakticky sama z viacerých alternatív zvolila, predsa len dostala chuť začať si hľadať novú prácu od nuly lebo pochopila, že je v jej okolí dostatočný počet empatických a slušných ľudí, bez ktorých by tento svet viedol ku kataklizme. Aj keď nestačil na ten pomyselný a zdieračský hlasovací systém vo vlastnej firme... KONIEC SPOILERU. (16.03.2018)

Nápad dobrý. Psychicky velmi křehká žena musí přesvědčit kolegy, aby se vzdali bonusu 1000 euro ve prospěch zachování její práce. Celý film je vlastně obíhá a funguje to hlavně díky přesvědčivé Marion Cotillard. Jako psychická sonda je to určitě zajímavé a líbilo se mi, že ta setkání byla různě vypointovaná (až na tu rvačku, ta byla nevěrohodná). V reálu by mi ale taková situace přišla, jako důkaz neschopnosti vedení, které si radši nechá rozvrátit pracovní kolektiv, než aby přijalo zodpovědnost za nepříjemnou volbu. (21.06.2015)

Vzhledem k tomu, že jsem zatím jen na střední škole, je tohle pro mě hodně nepředstavitelné a samozřejmě rozumím důležitosti zaměstnání a příjmu, ale hádám, že pracující část společnosti to osloví o něco více. Jako drama však funguje film výborné, i když předpokládám, že se to opět celé zakládá jen na Marioniném výkonu, který táhne celý film. Zajímavé téma a výkon jsou výborné, scénář u mě lehce pokulhává. Hodina a půl toho samého mě sice bavila, ale možná jsem očekával trošičku více, než jen chození od domu k domu. Každopádně čtyři hvězdičky místo pěti nejsou žádná katastrofa a stále je to pro mě opravdu výborný film. (19.09.2015)