Denník Dity P.
Obsahy(1)
Kulinářská expertka, kuchařka, šéfredaktorka a autorka populární kuchařky "Deník Dity P." se představuje ve své nové kuchařské show. Spolu s režisérem Davidem Ondříčkem převedli na televizní obrazovku recepty z Ditiny oblíbené kuchařky, která se již dočkala dalšího dotisku. V každém dílu Dita P. uvaří tři recepty a zasadí je do svého skutečného příběhu. Každý díl má příběh, celá série tvoří také příběh. Nezvyklý formát překračuje klasickou cooking show, když používá jazyk dokumentárního filmu... Dita jako průvodce pořadem Deník Dity P. prozrazuje své oblíbené recepty, kulinářské finty i filigránské fígle, zděděné po babičce. Dita totiž zbožňuje vaření a je zamilovaná do jídla. Tak jako si někdo píše deník, Dita si zapisuje recepty. A do jídla, kromě soli a koření, přidává lásku. Věříme, že stejně jako ji našli čtenáři její kuchařky, objeví ji i televizní diváci. Protože jídlo je láska. A jak říká Dita: „Mám se ráda – tak se najím. Mám vás ráda – tak vám uvařím!" Ditino motto „vařím s láskou" není formalita. Dobře ví, jak i obyčejné jídlo dokáže mluvit za ni, jak přivede rodinu, přátele, lásky k jednomu stolu a může se u toho klidně i mlčet. Její lásku ochutnají totiž přímo z talíře... Názvy jednotlivých dílů – Po babičce, Zavařování, Moje dorty, Vyprošťováky, Piknik, Sourozenecká party – prozrazují, že Dita vaří pro svoji rodinu, pro své nejbližší. Natáčelo se ve skutečných kuchyních Dity P., minimalistické městské a útulně venkovské, na chalupě. Nekašírované, vkusné a reálné prostředí dodává receptům neopakovatelnou atmosféru.
Deník Dity P. se „vařečkovým pořadům" vymyká především náladou, estetikou a filmovostí. Nespokojuje se s kultivovaně natočenými recepty a makrodetaily krájené cibule, diváka oslovuje vizualitou a útočí na všechny jeho smysly. A přitom zbývá místo i pro nezlomyslnou nadsázku a vtip. Deník Dity P. umožní zažít televizním divákům stejné štěstí a radost z vaření a stolování, jaké zažívá Dita. Vkus a jednoduchost umocňuje Ditin neopakovatelný způsob moderace... Pro dosažení kultivovaného filmového obrazu je Deník Dity P. natočen ve formátu HD na kameru osazenou filmovými skly, za použití steadicamu, kamerového jeřábu a filmových světel. Tvůrčí štáb režiséra Davida Ondříčka, s kameramanem Janem Šusterem, scenáristkou Marcelou Pecháčkovou a průvodkyní pořadem Ditou Pecháčkovou dokazuje, že moderní pořad o vaření může spojovat vizuální atraktivitu s originalitou a láskou. Vařilo se, peklo a natáčelo při východu i západu slunce, v jarním dešti, pod hvězdnou oblohou. Výsledný formát, vymykající se v České republice dosud uváděným pořadům o vaření, zachycuje intimní a osobní atmosféru přípravy jídel.
(Česká televize)
Recenze (121)
Priserny... s enormne nesympatickou tvari s enormne nesympatickou dikci a bez spetky talentu... ()
Z pořadu Dity alespoň čiší zmáknutá řemesla (od kamery až po food-styling), což bohužel u většiny vařečkových televizních produktů lze těžko nalézt. ()
Kopiruje... ()
"Tenhle dort je pro mě strašně emotivní, ... protože má v sobě spoustu emocí. Našla jsem ho náhodou v knize španělských receptů a když jsem ho ochutnala, zapůsobil na mě úplně emotivně." Neo-rustikální food porno v podání zaopatřené hedonistky, která se neumí vyjadřovat. Prostě úplně nejvíc. ()
Pro mne naprosto nekoukatelné.... Snaha o napodobení Nigelly Lawson? Bohužel Dita nemá ani tu elementární přitažlivost a její hlas, dikce, projev je jako koukat se na novoroční projevy prezidenta - ekluje se mi to, vstávají mi z toho chlupy hrůzou a odporem. Ta jediná * je pouze za estetickou stránku a krásný porcelán a la babička. ()
Pecháčková mi byla sympatická, coby receptářka magazínu Albert. Vidět ji v tv je ale otočka o 180. Dá se překousnout její abnormálně nezvučný hlas, ale v kombinaci s její češtinou z Václaváku je to neposlouchatelná tortura. A skutečně nesnáším, když jakákoliv ženská ve vysokém stupni těhotenství exhibuje v televizi, zvlášť v pořadu, který o těhotenství není! ()
Vizuální stránka pěkná- jako z reklamy, ale obsah....nemyslím, že by se někdo podle tohoto pořadu naučil vařit, inspirace také nic moc. ()
Není to špatné jako kuchařka, ale ten semtam výstřih nebyl nutný, ač to doba nejspíše vyžaduje. Sice nevim, jestli na tom v kuchyni záleží, ale co... ()
Zápory - Babicovo vyjadřování, nesympatická Dita a nepříjemný tón hlasu, trapný příběh na začátek, snaha vnést emoce, kterým prostě nevěříte... Klady - krásná kuchyně a nádobí, snaha o skloubení klasické a moderní kuchyně... Ale to pro pořad o vaření nestačí. ()
...kdyby vyměnili hlavní kuchařku, bylo by to fajn. ()
...aneb pořad o vaření, který kvůli vaření rozhodně nesleduju. To nejlepší na tomto pořadu je režie, vzhled, ale hlavně Dita a její na bránici útočící brutální hlášky. Nevím, zda je to jen herečka a hraje tak, nebo je tohle prostě ona. Působí na mě jako hodná, poslušná, manželovi sloužící ženuška (podoba s chováním psa čistě náhodna), která když jde manžel vydělávat megaprachy, ona vykvete a najde si čas pro sebe, ve kterém najde vysněné sebevyjádření. A to je kuchtění - tady tématické kuchtění se světaznalými průpovídkami. Vaření je pro ni naprosto nejvíc, působí na mě tak, že příprava/vaření/pečení jsou pro ni zážitkem srovnatelným se sexem a výsledek - každé sousto s přivřenýma očima a slastnýma zvukama - se rovná orgasmu. Zhmotněná povrchnost, stylizace jako kdyby bydlela na Wisteria Lane a její svět nepřesahoval hranice dvorku a sluncem byla její kuchyně, "tak jako to dělala moje babička", krupice, čokoládové suflé - "teď se cítím jako Bridget Jones" načež se oblékne do pyžama a názorně "imituje" slavnou úvodní scénu All by myself, nákupy na pařížských trzích s ovocem a zeleninou, kde pronáší "manifik" jako rodilá Pařížanka a když dopeče créme bruilé stoupne si s ním k otevřenému oknu s výhledem na Eifelovku a zasněně kouká ven. Prostě kýč tu střídají wtf momenty, někdy je mi za ni trapně, někdy mě královsky baví. Ondříček se musí za kamerou smát a pokud to není podle nějaké licence a jestli to celé vymyslel on, tak smekám. ***** nedám vlastně jen proto, že je to zároveň i regulérní odpad a zbytečnost. ()
Paní Ditu jsem zahlédla omylem včera večer a nemohla jinak než to dokoukat....ovšem ne nadšením. Rozhodně upřednostním Deník Bridget Jones před Deníkem Dity P., i když podobnost (alespoň co do barvy vlasů a tělesné konstituce) by tu určitá byla - Bridget náhodou taky kuchtila s vervou a nadšením. No ale nechme stylizaci stylizací - paní Dita mi do oka nepadla, její projev mi není sympatický a příště nebudu koukat už ani omylem. ()
Je to takový roztomilý a sentimentální pořad o vaření v podání skutečně zdatný kuchařky. Navíc Ondříček umí zařídit velmi pěknou práci s kamerou a příjemný prostředí na place, takže mě to celé tak nějak pohladilo. Dita je v pohodě, jen je znát, že není herečka, na který jsme si všichni zvykli. ()
Originální? Vykrádačka Nigelly a Bridget Jones. Bohužel, šmrnc obou zmíněných tam sakra chybí. Paní P. mluví jak jí zobák narostl a je to hrůza poslouchat, přetluče to i ten food porno vizuál. Myslel jsem si, že aktérka je prostě taková prostá ženuška, ale rozhovor s ní mě přesvědčil, že je nechutně sebevědomá a stejně jako tento pořad vykalkulovaná. ()
Nejsem fanoušek cooking show a k tomuto pořadu jsem se dostal jako slepej k houslím, nicméně zanechal ve mě opravdu hodně, takže mi nezbývá, než se k této patálii vyjádřit. Především paní Ditu P. vidím poprvé v životě a první věc, která mě napadla je kopírování Nigelly Lawson. Stylizace, nápady, komentáře během vaření, puntíky, toť vše do mrtě vykradené a k tomu ještě dost amatérsky. Když k tomu všemu přičteme ještě nechutně sterilní bílou kuchyň, křovácké vyjadřování a „kýčovito-trapný“ děj, nezbývá než zaplakat. Pro mladé mamči a manži z mimibazaru asi ideální. Sorry. PS: Fakt by mě zajímalo, co v úvodní znělce dělá ten kokot v německém kroji. ()
Bych se taky nejradsi fakt sam podriz... ()
Perfekcionistky to nemají lehké. Chlapa uženou až kolem čtyřicítky, kdy (snad) pochopí, že biologické hodiny netikají věčně, a že cesta kompromisů je pořád lepší, než žádná nebo osamělá. V práci je Dita P. (Pé jako Pochopitelně?) perfekcionistka na druhou. Dělá mi problém přehlížet tu urputnou snahu o (precizní) líbivost, pohodovost a domácký styl. Recepty nijak originální nejsou. Asi ani neměly být. Vstupuju na rozhárané rozcestí, kde se buď vydám cestou Cé a tuhle přesládlou letní optimističtinu vypnu anebo se dám cestou Dé (Pé jako Pochopitelně), kde jí to uvěřím, nebudu přemýšlet, nebudu pátrat, řešit a přepínat. Zásluhu na optimismu má primárně Třímlékový (dort), to je nefalšovaný orální orgasmus... Prostě jako ten je úplně nejvíc. Pochopitelně. ()
Podporuju většinu pořadů o vaření, pokud mají ambici kultivovat moje kuchyňské návyky. Pane Ondříčku, prosím ale kdyby to šlo bez těch obtěžujících a neustále se opakujících zhudebněných prostřihů... ()
Obhroublý hlas Dity P., rádobyzábavný "děj" a neustálé stupidní opakování znělky. O ničem a k ničemu. ()
Nějak omylem sem to viděla poprvý a zhrozila se nad tou umělostí, rádoby lehkou pohodovou atmosférkou moderních městských lidí co jsou strašně free až to bolí. Dita si nakupuje na farmářskym trhu zeleninku a kuřata, jen tak ,,náhodou" jí vrazí do ruky kytku nějakej trouba kterýmu štáb dal kilo když to udělá, pak jako náhodou Ditu potkaj její kámoši, se kterýma by si v reálu neměla co říct a všichni plný úsměvů s bezva náladou domluvěj piknik ve Stromovce. Všechno je děsně super, easy a free. Znělka je vykradená z nějakých podobně úspěšných francouzských pořadů tohoto typu, a celým pořadem je asi každejch 15 vteřin prokládanej jingle, vysamplovanej z hlavní znělky, kterej se už po chvíli nedá vystát. Ditu asi vaření baví-je to na ní vidět, ale proč mluví jak rozhlas na hlaváku? Proboha, čí je to zase známá? ()