Vzájemná důvěra

Podivnůstka, s kterou jsem nejdřív zápasil, aby se mi pak zalíbila. Míra stylizace mě poněkud vyvedla z míry, chvílemi mi to připomínalo divadlo Sklep, pak zase nějakou recitaci na plátně, je to velmi povídavé, a přece ne upovídané. A pak tam vpadne "opravdovost" a divák jí věří a veze se na její lopatě, což je ošidné, ovšem to riziko se vyplácí. Rozodně jsem teď zvědav na další dílka pana Hartleyho. Udělat si z takových filmů "vlastní nezávislé léto" -- toť jeden z návodů, jak přetlouct prázninový čas, pro ty, kteří na vodu opravdu nejezdí a od nabídky programů české televize už pranic nečekají. (21.07.2008)

Rozbité rodiny, nezodpovední otcovia a manželia, opustené frustrované ženy, ukradnuté deti, potraty. Toť vývin vzťahov ku koncu minulého storočia a pokračujeme v tom ďalej. A k tomu ešte televízie, bez ktorých by náš život v rodinnom kruhu bol absolútne nemysliteľný. Preto je najlepším džobom ich oprava, teda aspoň v tých dväťdesiatkách, v analógových dobách, ale bacha, nastupuje už CD. Hartley sa pohráva s viacerými motívmi, v popredí sú stále ale prepracované vzťahy, ústredný (potenciálny) pár by mal dostať kažého milovníka netradičných romancí.Sledovanie Trust je veľmi príjemne strávený čas, avšak so značne temnými tónmi. A možno po jeho konci začnete premýšľať o tom, čo je to láska, trochu odlišným spôsobom. (28.08.2019)

Tohle je tak podivný film, ale celkem snadno se vám dovede dostat pod kůži postavami, které jsou tak nějak dobře napsané, realistické, ale přitom karikované. Není to třeskutá komedie, ale přesto je to celé tak hezky postavené na hlavu, že se prostě musíte smát. Anebo od filmu odejít znechuceni. Já jsem se bavil. (19.02.2016)

Marie hledala duši, která ji zachytí, až bude padat z betonové hradby. Z vejšky na znak a prásk! Matt nehledal nikoho. Holka mluvila a mluvila, až mezi matčiným šikanováním a zjištěním, že čeká bytost, našla onu nepříčetnou duši, která nejenže ji zachytila, ale celkově ji protočila vzhůru nohama a dala šanci ukázat se. Vzájemná důvěra je úžasná. Ať už mluvím o tomhle filmu nebo tak nějak...no prostě životně. Chápete? Je tam smůla, která se lepí na paty, špína světa..snad i životní moudra? Spletitá, životní cesta je úděl každýho z nás. To jsem si nikde nepřečet, to vím sám od sebe. Z oslnění a smutku, kterej mě občas přepadl, že jim nemůžu helfnout, mě napadlo, jak moc byl svět na hlavu, když mladičkou Adrienne Shelly nenechal ani pořádně se nadechnout. Z úcty k této mladé herečce, která byla světluškou filmu, posílám tam nahoru vřelej dík... (02.03.2010)

Stačily mi tři filmy z let 89-92 a mám jasno, že Hartley > Jarmusch. Zvláště, když ten ve stejném období točil pro mě nezajímavé, chladné a ještě k tomu povídkové Tajuplné vlaky a Noci na Zemi. První polovina je zábavnější druhé (zejména úvodní scény jako čištění koupelny nebo svěrák jsou top-notch), ale i tak skvělá věc, narvaná říznými dialogy a situacemi jako vyseknutými z reality. "Family is like a gun. You point it in a wrong direction, you´re gonna kill somebody." (14.12.2020)