Režie:
Mina DjukičScénář:
Mina DjukičKamera:
Djordje ArambašičHrají:
Hana Selimovic, Mladen Sovilj, Danijel Sike, Ivan Djordjevic, Branka Šelič, Bojan Žirovič, Ivan Đorđević, Aleksandra Pleskonjič-IličObsahy(1)
Leni a Lazar si byli v dětství blízcí. Měli svůj vlastní svět a rituály. Pak ale Lazar odjel a vrátil se už jako dospělý. Leni teď pracuje v lékárně, navazuje krátké známosti a neví, co dělat se životem. Zdá se, že chuť s nenucenou hravostí bourat konvence je přesně to, co by dvojici mohlo pomoci překonat léta odloučení. Vyrážejí společně na cestu bez cíle a bez pravidel. Dvě postavy se na kolech řítí létem prodchnutou krajinou za zvuku srbských hitů let dávno minulých. Hrají si, hádají se, pobuřují okolí a hlavně si vytváří zmatek sami mezi sebou, který nedokáže urovnat ani postava chápavého vypravěče, pravidelně zasahujícího do děje. Celovečerní debut režisérky a producentky Miny Đukićové je impresionistickým pohledem na vztah, kde spíše než slova hrají roli gesta či prožitek společně narušené maloměstské nudy. Anarchistická hravost je podpořena neobvykle ostrými střihy, vypravěčskou nápaditostí a fascinující kamerou. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (15)
Neposlušní jsou ten typ filmu, u něhož nemá smysl rozebírat ani jeho postavy, ba ani děj. Ten totiž prakticky neexistuje - jednoduchý příběh o snaze mladého srbského páru jít rebelsky proti proudu a navrátit se do dětských let je poskládán z velmi izolovaných epizodek. Ústřední duo zas tvoří nepříliš sympatičtí a nepředvídatelní blázni, kteří spolu hrají prapodivnou psychologickou hru bez pravidel. Na snímku zaujme jedině balkánské venkovské prostředí a tvarované tělo hlavní hrdinky, jinak je ale tahle poetická, pocitová a na estetice obrazu založená road movie na kolech poměrně zbytečná a divácky nepřívětivá. Na to, jak jednoduché poselství sděluje, tak ho sděluje opravdu dost dlouho a navíc neatraktivním způsobem. ()
No já vám nevím... Chvílemi vše vypadalo tak krásně...skotačivé barevné titulky, ještě skotačivější srbské lidovky skoro jako od Káji Gotta, inspirující obrazy, absurdity kontrastů dětství a dospělosti.. A nejkouzelnější malý dítě na světě, co loví ryby a je tisíckrát moudřejší a dospělejší než všichni kolem! Jenže pak..všechno se to zadrhává na čím dál nudnějších a zmatenějších situacích, hlavní hrdinové vám začnou lézt na nervy a film nějak ztrácí poentu. A ten slizký děda, co se ji pokouší vysvětlovat, ani plešatej motorkář, co dělá ohňostroje, nic nezachraňují. A jak se to počáteční kouzlo z filmu vytrácí, začne mít člověk pocit, že jde asi jen o další film, kde hlavní hrdina prostě jen dlouho čeká, než se s ní konečně vyspí a pak odjede.. Jen teda pořád nevím, proč režisérka nezvolila nějakou levnější variantu a nenapsala o tom radši dívčí románek... ()
Nepatřím ke zklamaným divákům u tohoto filmu, ba naopak. Co ale musím dát za pravdu je, že z příběhu příliš nevyplývají další souvislosti a celková pointa je tak trochu pohřbená. Ostatně tím "pohřbením" se nám film představuje a zárověň ním vrcholí. Je škoda, že když už se film snaží o realitu, tak je pak podivné chování okolí v těsné blízkosti herců. Filmová nálada by se dala přirovnat k písničce od The Naked and Famous - Young Blood. I já v Neposlusni cítím mladou krev kýžící po neustálém dobrodružství, po posunování hranic. Přesně taková je herecká dvojice a já si jejich přednes vychutnal. Úplně jsem viděl sebe v jejich situacích, při tom když jen tak řádili. Odhalení jejich intimity na mě působilo přirozeně a dávalo atmosféře ten správný nádech. Po technické stránce nemám větších výhrad. Až nečekaně příjemně na mě působila hudba a já odcházím s spokojen na cizí svatbu... ()
Neposlušné chování Leni a Lazara nebylo sice ve filmu nijak blíže vysvětlováno, ale působilo na mě docela příjemně a oba hlavní hrdinové mi byli i sympatičtí. Můžeme sledovat dva mladé lidi, ve kterých ještě pořád přetrvává ta rozpustilost a nespoutanost z dětství, jak putují (bez konkrétního cíle) ospalou srbskou krajinou aby i oni byli následně konfrontováni s dospělostí. Dějově mi však film nic zajímavého nepřinesl a také nezanechal žádné emoce. Téměř celá první polovina filmu na mě působila až příliš utahaně. Teprve v road movie scénách začal film mírně gradovat. Také na postavu vypravěče jsem si nemohl nějdříve nějak zvyknout, ale když jí hodnotím s odstupem bylo to příjemné zpestření a odlehčení snímku. Díky zajímavé kameře (Dorde Arambasic) a vhodně zvolenému hudebnímu doprovodu (zejména písně Milana Subota) musím přidat v hodnocení třetí hvězdu. ()
Hravý, letní, trochu absurdní, vážný i nezbedný, ale hlavně balkánský. Takový je snímek Miny Djukič. Ústřední dvojice setkavší se po letech zkouší navázat na ztřeštěné taškařice z dětství, ale s dospělostí vstupují do hry i city a hranice mezi rozpustilou bujností a zraněnou láskou je tak tenká... Když náš pár navíc na svých toulkách přibere třetího do party, budou se možná muset začít chovat jako dospělí. Otázkou je, zda to alespoň jeden z nich umí. Režisérce se výborně povedlo vpravit do bezstarostných lyrických motivů vážné tóny a zakončit film realisticky, byť úplný konec měl být kratší. Chválím i herecké výkony, perfektní hudbu a nádhernou Hanu Selimovic. Nakonec u mě však Neposlusni na čtyři hvězdičky těsně nedosáhnou. ()
Galerie (3)
Photo © 49. MFF Karlovy Vary 2014
![Neposlušní - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/158/577/158577756_56a079.jpg)
Reklama