Timbuktu

Život uvnitř Islámského státu. Mám rád artové filmy, ale tohle mne obloukem minulo, kupříkladu taková scéna ukamenování cizoložníků - krátký záběr na zakopanou dvojici v písku - střih - několikaminutový výrazový tanec muže na dvorku místní obecní Viktorky - střih - krátký záběr na hlavy ukamenovaných ... no, nevím... Klady - krásná hudba, poetická kamera, exotické prostředí Mauretánie a opravdu ožehavé téma bohužel ubíjí podivná forma vyprávění... (09.08.2016)

Atmosféra síce silno realistická, vďaka čomu bolo všetko skvelo vystihnuté, ale po dejovej stránke na môj vkus dosť chabé. Nieže by sa tam nič nedialo, ale akosi som od toho čakal jednoducho viac, keďže samotný film bol dokonca medzi 5 nomináciami na Oscara za cudzojazyčný film. Tak už len z tohto dôvodu boli očakávania oveľa vyššie. Potenciál tohto príbehu, zasadeného do drsnej atmosféry dedinky ovládanej džihádistami, bol jednoducho omnoho vyšší! (22.07.2015)

Timbuktu vypravi v duchu a v rytmu tradicnich touareckych vypraveni a pisni. Zaroven je ale vtipne, archetypalni a presne. To, ze i islamske radikaly popisuje jako lidi je jeho hlavni prednost, protoze tim jakoby mimodek charakterizuje i to, z ceho ten radikalismus vyrusta. Z neprijeti sebe sama a sve hrisnosti. K tomu ostatne odkazuje ve svych par vetach i predstaveny mesity, ktery vyhlasil dzihad sam sobe, respektive zlu v sobe. Ti radikalove na to jdou naopak, vsem zakazuji kourit a pak musi chodit kourit na tajno za kopecek. Timbuktu se neboji humoru, ale uhrane predevsim svym vizualem pouste, architektury i pisku, ktery se presypa tak, jako samotny pribeh... (11.07.2014)

S tímhle filmem mám problém. Nikoliv s tím, že bych se nedokázal ztotožnit s prostředím, ale nevím jakou polohu chtěl celou dobu zaujmout. Obyvatelé jsou smíření s tím, že kdykoliv může o jejich životním osudu rozhodnout "vyšší moc" v podobě islámských radikálů, tím pádem postrádají jakýkoliv náznak strachu. Dokonce jsou schopni se smrti vysmát do očí a to je z mého pohledu nepochopitelné. Ostatně to pak i sráží celkový pocit z filmu, kdy tristní scény střídají úsměvné momenty. Díky tomu jsem nedokázal vnímat lidské osudy tak, aby se mě to dotklo. Dost mě udivovalo jakým způsobem byl film zahrán, snad ve většině případů mě herci ke svým rolím neseděli. Nevypadali na to co představovali a já se musel přemáhat, aby jejich projev byl pro mne zapamatovatelný. Jediné na co budu vzpomínat nejvíce, je působivá "fotbalová" scéna. (09.07.2014)

V Timbuktu by malo žiť cez 50 000 ľudí. Toto tu sa odohráva v nejakej dzedzine, niečo ako Hrochoť s 8 obyvateľmi. Celý film všetci ležia, strašne pomaly chodia alebo nič nerobia a keď niečo robia, tak znova pri tom ležia. A ak si myslíte že sa nedá ležať pomaly, tak sa mýlite. Až nakoniec začnú všetci behať po púšti ako splašené kurence. Potom je zrazu koniec, lebo už nieto čo viac ukázať. Videli sme ako sa v púšti leží, behá a že toyota sa nezasere pieskom. Celý film stál za vyliž. Malo to byť nominované na púštnu malinu a nie na oscara. (26.07.2015)