Pornografický vztah

Tak co, řekl jsem si, kouknu se na francouzskou romanťárnu, která má v názvu "pornografický" a Djkoma se nad ní s maximálním hodnocením rozplýval. A ono to vyšlo. Je to příliš zvrácená představa, že si dva cizí lidé domluví přes inzerát sex, nebojí se v tom pokračovat a po několika měsících, když vyvstanou první city, se vše začne komplikovat, ale proč ne, oni se snaží navzájem konečně poznat. Celý snímek je vedený v jakémsi dvojinterview, kdy nám jej oba aktéři popisují retrospektivně. To dává Pornografickému vztahu střídání napětí a vypjatých scén s těmi klidnějšími, s nadhledem. Film je perfektně zvládnut po psychologické stránce postav, velkou sílu představují dialogy, které maximálně podporují fantastické herecké výkony Nathalie Baye a Sergi Lópeze. Málokterý snímek si dokáže na tak malém prostoru, který dvojici herců nabízí jedna kavárna a hotelový pokoj s přilehlou ulicí, vytvořit tak podmanivou atmosféru. I vzhledem k tomu, že jsem si celý příběh ještě dvacet minut poté rozebíral v hlavě, jsem byl na vážkách se stoprocentním hodnocením, ale zatím si jej ještě ponechám a všem film doporučím. Těch 80 minut uteče jako nic. (90 %) (30.05.2012)

citlivý a lidský film, který je zajimavý hlavně svým polodokumentárním stylem, kdy jsou hlavním dějem proplétány rozhovory obou hlavních postav, kde vypráví o svých pocitech. Toto spojení dodává vcelku fádnímu příběhu tu pravou jiskru a kratší délka jen nahrává ještě intenzivnějšímu zážitku a na konci nás to nutí k zamyšlení. Pro mě jsou to nečekané, ale zasloužené 4 hvězdy. Jen tak mimochodem - ve filmu pornografii nenajdete. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (01.01.2015)

Partnerské vztahy mohou probíhat v nejrůznějších variacích. Každý člověk má svým způsobem strach z toho, že v životě zůstane sám. Každý člověk má svým způsobem strach z toho, že bude odmítnut. Každý člověk má svým způsobem strach z toho, že bude opuštěn. Pornografický vztah do určité míry klame tělem a zároveň je to nejupřímnější název, pokud má tento popis sloužit jako alibi pro aktéry tohoto náhodného svazku. Život je neustálé hledání něčeho, co můžeme popsat slovy šťastný život. Něčeho, co nám dává smysl a uspokojení. Nejčastější formou je partnerský život. Potřebujeme překonávat své vlastní samoty, potřebujeme cítit oporu, potřebujeme milovat, potřebujeme dostávat lásku. Všechno nás může časem omrzet, všechno se může časem ukázat jako chyba, nebo pouhé zdání něčeho, čeho ani není možné dosáhnout. Ale stejně se znovu a opakovaně pouštíme do toho samého dobrodružství. V mezihrách se můžeme pokoušet dosáhnout svých cílů, nebo hledat náhražky, které nám dokážou přinést uspokojivý pocit, či se snažíme uskutečňovat svá skrytá přání a tužby. Je přetěžká cesta k sobě samotným, natož k těm druhým. Tento film přináší svou originální podobou a přístupem pohled na jeden vztah mezi ženou (šarmantní Nathalie Baye) a mužem (zajímavý Sergi López). Vztah, který vznikl jako splnění si vlastních skrytých tužeb. Vztah, který měl všechny tendence se rozvinout v plnohodnotné partnerství. Navzdory všem svým protivenstvím. Vztah, který ale nedokáže překonat hranice strachu a který se v sebetrýznění bojí nadechnout. I když se po tom touží. I když má pro to všechny předpoklady. I když nakonec zůstane pouhá vzpomínka. Nesmazatelná a trvalá. Hledání není jednoduché, ale ještě těžší je doopravdy uchopit to, co jsme našli. Byť jsme to našli dílem náhody. Dáváme přednost exaktním přístupům a postupům, a přesto přikládáme mnoha situacím vlastním ezoterickým výkladem význam důležitého znamení a upozornění. Jak bláhoví jsme my, lidé! (01.05.2016)

JIž před takřka 140 lety psal mladý Masaryk zasvěceně o chorobnosti jako hlavním znaku moderního evropského člověka. Výheň dvou světových válek tento pronikavý soud českého myslitele dále prohloubila a zvýraznila. Odpovědnost, dospělost, disciplinace (sebezkázňování, výchova a směřování ke kázni vůbec) se postupně dostaly do stále stupňovanější systémové defenzívy. Útěk před zodpovědností a únik jako základní životní pocit jsou i virtuálně střeženou domnělou svobodou anarchisticky nespoutatelného individua před jakoukoliv formou nepohodlně svazující dospělosti. Těkavost a povrchnost se stávají ochranou před plně prožívaným životem. Platí to nejen pro jinošský a dívčí, ale stejně tak pro zralý druhý a třetí, i stařecký čtvrtý a pátý věk. Hrdinové VZTAHU - skvělá francouzská kinematografie hraného filmu nám tu jaksi mimochodem nabízí dva delší skvělé herce a neméně zdatného špičkového režiséra - , jimž je dohromady kolem 115 let druhého středního věku, jsou typickými představiteli této nepřiznané latentní ustrašenosti a zděšenosti. Tajemná síla, jež až mysticky (tajemnostně, tajemně) posléze poltí vznikající hluboký vztah, vymezený zprvu domněle bezcitovým pohlavním stykem, je ve skutečnosti jejich až laboratorně sledovaným oboustranně sdíleným únikem před kvalitou skutečného života, jíž jsou naopak stále mocni oba hrdinové např. proslulého staršího amerického filmu JOHN A MARY. (20.02.2011)

Hned ze startu jsem se udivil, jak žena objednala hotel, aniž by viděla toho chlápka, se kterým měla schůzku... tohle mi přišlo bizardní... myslel jsem si, že je to nějaká šlapka, protože její chování o tom vypovídalo... občas jsem nebyl v některých situacích a scénách spokojen, proto bych tento film hodnotil jako průměrný... (22.07.2012)