Pornografický vztah

Velmi dobre natoceny snimok a vztahu dvoch uplne beznych ludi. Beznych v tom zmysle, ze vacsina "zapadnej" populacie vo veku 30-40 rokov ma uplne totozne problemy. Problemy s vyjadrenim/nevyjadrenim svojich citov, so strachom s odmietnutia...Film posuva vysoko najma skvela kamera, scenar a nepochybne aj obidvaja herci. (keby som bol mozno strarsi a viac chapal problemom "dospelych", bolo by to urcite este vyssie hodnotenie, teraz to mam tak za 3 1/2*) (21.12.2004)

Tak co, řekl jsem si, kouknu se na francouzskou romanťárnu, která má v názvu "pornografický" a Djkoma se nad ní s maximálním hodnocením rozplýval. A ono to vyšlo. Je to příliš zvrácená představa, že si dva cizí lidé domluví přes inzerát sex, nebojí se v tom pokračovat a po několika měsících, když vyvstanou první city, se vše začne komplikovat, ale proč ne, oni se snaží navzájem konečně poznat. Celý snímek je vedený v jakémsi dvojinterview, kdy nám jej oba aktéři popisují retrospektivně. To dává Pornografickému vztahu střídání napětí a vypjatých scén s těmi klidnějšími, s nadhledem. Film je perfektně zvládnut po psychologické stránce postav, velkou sílu představují dialogy, které maximálně podporují fantastické herecké výkony Nathalie Baye a Sergi Lópeze. Málokterý snímek si dokáže na tak malém prostoru, který dvojici herců nabízí jedna kavárna a hotelový pokoj s přilehlou ulicí, vytvořit tak podmanivou atmosféru. I vzhledem k tomu, že jsem si celý příběh ještě dvacet minut poté rozebíral v hlavě, jsem byl na vážkách se stoprocentním hodnocením, ale zatím si jej ještě ponechám a všem film doporučím. Těch 80 minut uteče jako nic. (90 %) (30.05.2012)

Už je tomu dávno, kdy jsem se rozhodla někdy v odpoledních hodinách zajít sama do kina na Národní třídě na film s všeslibujícím názvem "Pornografický vztah". Přemýšlela jsem, kolik bude asi v sále lidí a jestli se nebudu moc stydět. Ovšem již druhý dloooouuuhatááánský záběr na zavřené dveře pokoje v hodinovém hotelu mi tak trochu naznačil, že u tohoto filmu se před nikým stydět nemusím. Jedná se o nevšední zpracování filmu, kdy pomocí probíhaného interview s mužem a ženou, kteří měli v úmyslu uskutečnit své sexuální fantazie s osobou, která jim zůstane cizí, a ke které si nikdy nechtěli vybudovat žádný vztah, divák pomalu poznává jejich pohnutky, skryté myšlenky a nakonec i city. Nikdo totiž nejsme jen strojem, který by mechanicky, byť velmi vzrušen tím nevšedním zážitkem, jen vykonával tuto překrásnou činnost, aniž bychom zakázali sobě samotnému prožít a cítit i něco jiného a hlubšího, než jen to vzrušení. Ať do této výzvy šli oba s jakýmkoli úmyslem, vymklo se jim to z rukou (díky bohu!!!). Bavilo mě pozorovat jejich rozpaky, jejich odhodlání, pocit štěstí, ale i zklamání a bezmoci, bavilo mě být přítomna jejich debatám, přihlížet vývoji jejich vztahu, jejich postupnému odkrývání jejich osobností a hlavně jejich následné proměně. To vše za přítomnosti občas svádivé a občas dojemné hudby, která film příjemně dokreslovala a navíc, není erotičtější cizí řeči na světě, než je francouzština ( po češtině, pochopitelně :). Film jsem pak měla možnost shlédnout ještě jednou ve filmovém klubu na ČT2, a protože jsem si jej duchapřítomně nahrála, moc ráda se k němu čas od času vrátím. Vřele doporučuji. (10.08.2009)

Partnerské vztahy mohou probíhat v nejrůznějších variacích. Každý člověk má svým způsobem strach z toho, že v životě zůstane sám. Každý člověk má svým způsobem strach z toho, že bude odmítnut. Každý člověk má svým způsobem strach z toho, že bude opuštěn. Pornografický vztah do určité míry klame tělem a zároveň je to nejupřímnější název, pokud má tento popis sloužit jako alibi pro aktéry tohoto náhodného svazku. Život je neustálé hledání něčeho, co můžeme popsat slovy šťastný život. Něčeho, co nám dává smysl a uspokojení. Nejčastější formou je partnerský život. Potřebujeme překonávat své vlastní samoty, potřebujeme cítit oporu, potřebujeme milovat, potřebujeme dostávat lásku. Všechno nás může časem omrzet, všechno se může časem ukázat jako chyba, nebo pouhé zdání něčeho, čeho ani není možné dosáhnout. Ale stejně se znovu a opakovaně pouštíme do toho samého dobrodružství. V mezihrách se můžeme pokoušet dosáhnout svých cílů, nebo hledat náhražky, které nám dokážou přinést uspokojivý pocit, či se snažíme uskutečňovat svá skrytá přání a tužby. Je přetěžká cesta k sobě samotným, natož k těm druhým. Tento film přináší svou originální podobou a přístupem pohled na jeden vztah mezi ženou (šarmantní Nathalie Baye) a mužem (zajímavý Sergi López). Vztah, který vznikl jako splnění si vlastních skrytých tužeb. Vztah, který měl všechny tendence se rozvinout v plnohodnotné partnerství. Navzdory všem svým protivenstvím. Vztah, který ale nedokáže překonat hranice strachu a který se v sebetrýznění bojí nadechnout. I když se po tom touží. I když má pro to všechny předpoklady. I když nakonec zůstane pouhá vzpomínka. Nesmazatelná a trvalá. Hledání není jednoduché, ale ještě těžší je doopravdy uchopit to, co jsme našli. Byť jsme to našli dílem náhody. Dáváme přednost exaktním přístupům a postupům, a přesto přikládáme mnoha situacím vlastním ezoterickým výkladem význam důležitého znamení a upozornění. Jak bláhoví jsme my, lidé! (01.05.2016)

Mám ráda filmy, co se vymykají těm dnešním a tohle je ten správný příklad. Čistý snímek s kopou dialogů a přemýšlení to já fakt můžu a dokonce rozumím i tomu snadnému zamilování se.. Bohužel není jediná pasáž z filmu, která by se mi vryla do paměti a nepochybně na tenhle kousek za pár týdnu zapomenu. (11.01.2013)