Kôň Dinheiro
Horse Money
VOD (1)
Obsahy(1)
Costa sa po ôsmich rokoch vracia k svojmu hrdinovi Venturovi z dnes už nejestvujúceho lisabonského slumu Fontainhas, ktorý hrá de facto sám seba. Film je snivou cestou (či iba halucináciou) Venturovým životom a minulosťou krajiny, príbehom plným duchov v metaforickom zmysle a možno i doslovne. Už tradične je Costa je už tradične nejednoznačný v rozprávaní a strohý vo výraze, pričom ponuré obrazy, neraz osvetlené iba sčasti, sú výtvarne krásne. A práve vďaka svetlu a tme Costa neustále mení rám obrazu, čím nám ukazuje, že pevné hranice obrazu možno ľahko prekonať. (IFF Bratislava)
(více)Videa (2)
Recenze (3)
Asi zase přehodnotím Vitalinu Varelu, protože tady mi Costa dokázal, že to samé (tentokrát více doslovně něž kdy jindy) dokáže natočit líp. On vlastně od Kostí točí stále o jednom a tom samém - o drsném životě obyvatel lisabonského slumu Fontainhas (většinou kapverdských přistěhovalců), na které portugalská vláda z vysoka kašle. I tady mi vadí jistá ubulenost a jednostrannost, ale tady mi přijde, že jí ze všech zatím mnou viděných Costových filmů nejmíň. Spíš se to věnuje příběhu Ventury (který zde kupodivu není uvedený mezi herci), který je natočený velmi zvláštním, skoro až snovým a experimentálním (Ventura tu ve svých vzpomínkách vystupuje stále ve stejném (současném) věku, ačkoli má hrát třeba devatenáctiletého) stylem, který je retrospektivním pohledem do jeho minulosti a smíření se sám se sebou a svojí životní situací - jestli jsem to dobře pochopil. Je to sice náročné na sledování a některé scény jsou zbytečně dlouhé, ale v mém případě zde převládá víc těch atmosférických, silných nebo se zajímavým nápadem ("živá obrovská figurka" zeleného vojáka ve výtahu). Navíc mi přijde, že to díky kratší stopáži líp funguje a je to i poutavější, než právě Vitalina Varela. Ale u obou filmů se mi vždycky líbí konec, protože SPOILER celý film je totální depka, zasazená do hodně tmavých prostorů (u Dinheira toho světla je málo, u Vitaliny jen ve dvou scénách), která navíc vypadá, že se z ní ústřední postavy v životě nevyhrabou, ale v poslední scéně obou těch filmů je vždycky nějaká naděje na lepší zítřky. Jasně, dá se to chápat i nihilisticky, ale já v tom vidím spíš tu naději a navíc člověk nikdy netuší, co ho v budoucnosti čeká. KONEC SPOILERU Takže tady jsem u Costy spokojený snad víc než kdy jindy, byť určité výhrady mám a nezaručuji, že to po druhém zhlédnutí nepřehodnotím, když už se v tom budu líp orientovat. Btw, opět skvělá kamera a vizuál. 4* ()
Halucinogenní „duchařina“ uvězněná v bludném kruhu, z nějž nevede cesta ven ani skrze mnohonásobnou smrt (“You died a thousand deaths, Ventura“). Není možné určit, jestli postavy, které sledujeme, skutečně žijí, nebo jsou pouhým snem, halucinací, případně ozvěnou jiné doby. Unikátní zážitek a spolu s Vitalina Varela vrchol Costovy tvorby. ()
Temný, pomalý, atmosférický či halucinogenní film se strnulými černými figurami postav. ()
Reklama