Nezlobte, když nemusíte!

Laskavý a moudrý portrét laskavého a moudrého světce Filipa Neriho. Film se nesnaží o hagiografické kolorování ani o historickou doslovnost, spíše uvádí do fantaskního světa, v němž se to jen hemží velikány 16. století a také spoustou dětí (které by mohly být snímku též vděčným publikem). Několikrát jsem se musel nahlas chechtat, abych byl vzápětí, jen co výbuch smíchu opadl, překvapen hloubkou té které scény. Třeba když se za zvuků nebeské hudby Filipovi zjeví Panna Maria... a on jí vzápětí plivne do tváře. Rouhání? Vůbec ne. Ale pointu neprozradím. Světcova dobrosrdečnost bez afektovanosti a bez odsudků je kvasem celého snímku. Jen trochu lituji sv. Ignáce a sv. Jana od Kříže - oba byli přetvoření v chodící anekdoty (byť sympatické); první v kulhavého asketu, druhý v blouznivce s pohledem upřeným do ztracena. (29.08.2007)

Vynikající příběh, z kterého mohl být skvělý film. Bohužel Italové nejsou nejlepší filmaři, s výjimkou několika westernů. Některé scény jsou nezapomenutelné a docela pobaví (například ta s hovnem v pytli nebo Neriho pohlavkování Ďábla), ale celek působí poněkud nudně, poněkud Italsky dalo by se říct. Chtělo by to nechat někoho povolanějšího natočit novou verzi, která by nenudila, ale dokázala by pobavit a pohladit na srdci jako tahle stará klasika se spoustou chyb. (25.12.2013)

Dlouho jsem nevěděl, co si o tomto filmu mám myslet. Jedná se o propagaci umírněného katolicismu oproštěného od nejhrubších jezuitských dogmat? Ale nakonec i Ignác z Loyoly je zde vykreslen v nějakém lepším světle, takže film skutečně asi není určen nám, vědeckým ateistům. Herecký výkon P. Leroye však nezpochybňuji a krásná byla i radostná ústřední písnička, mohly u ní být aspoň české titulky... (26.06.2014)

Když se řekne film o životě světce, většinou si člověk představí rozvleklé drama. Ovšem to není případ filmu Nezlobte, když nemusíte. Snímek je neuvěřitelně vtipný, svižný, svěží. Písně mají trochu hippísáckou náladu, kterou podtrhuje afro na hlavě autora hudby - Angela Branduardiho. Ten si ve filmu střihl i malou roli. (15.06.2012)

Filmy o svatých nijak záměrně nevyhledávám. Zanícený křesťan by mi asi vyčinil, protože jsem si ten film koupil jen ze zvědavosti jak se tvůrcům podařilo ztvárnit tu italskou renesanci, kterou miluji. A také k tomu nahrál fakt, že DVD měli ve stánku na Hlavním nádraží za 10 Kč a řekl jsem si, že v nejhorším s tím vždy podložím kývající se stůl... Postava svatého Filipa Neriho mi byla doposud neznámá. Mně osobně ono svatořečení přijde velmi podivné. Jak může nějaký člověk nebo nějaká rada někoho prohlásit za svatého? I kdyby konal sebelepší dobro nebo dokonce zázraky? ---- Co jsem od filmu očekával se mi dostalo. Renesance je tam znázorněna krásně. Leroy byl sympaťák a když mne ve filmu dost rušily ty různé komické vstupy a to někdy opakované (voják a hov.. atd..), byl jinak film plný moudrostí, které si i nevěřící člověk uvědomoval. Někdo zde níže komentujících napsal, že film je plný chytlavých italských písniček... Tak s tím bych nesouhlasil ani za mák. Ačkoliv ten Drupi třímající loutnu občas zadrnkal zajímavou renesanční skladbu, s dětmi to bylo něco mezi diskem a nevím čím. Nejotřesnější tam byl ten synťák a flétny.. Ech..prostě osmdesátá léta. Neri byl ke konci tak moc pokorný a vše odmítající až mne s tím štval a přestával jsem mu věřit. Jsem vlastníkem nesestříhané verze a těch 149 minut (i když dobra) bylo moc. I tak ale dám 4 hrnce bez poklic i když je to jen tak tak. * * * * (31.01.2015)