Vesecký

Skvělý a dojímavý film, na konci jsem slzy nezadržel. Rusové tyhle filmy dělat v současnosti umějí. Příběh dívky, která se za blokády Leningradu stará o cizhího chlapečka, musí dojmout každého trochu citově založeného člověka. Ta dívenka hrála opravdu skvěle, její optimismus byl nakažlivý.

Vůbec jsem se nezorientoval, jak druhá část souvisí s první. Ta historická byla skutečně zajímavá, byť tragická, tudruhou jsem ale vůbec nepochopil. No, tyhle dnešní mafiánské způsoby už asi nepochopím nikdy.

Nějak se na tuto událost nepamatuji, přibližně ve stejné době jsem sledoval marnou snahu o záchranu tříletého chlapce, který spadl do vrtu poblíž Málagy. Ano, film měl dokumentární formu, ale nechybělo mu to hlavní - napětí, až do konce jsem se obával, že bude konec tragický - třeba pro toho sympatického a skromného irského potápěče.

Tenhle film dělá Quinn, ukazuje, jak výborným hercem byl, jinak by byl dějově pouze průměrný. Anthony Quinna jsem v poslední rok viděl ve čtyřech tématických rozdílných filmech a v každém z nich byl (snad s výjimkou Gauguina v Žízni po životě) jediněčný. Zorba, Quasimodo i Mauricio.

Promarněná příležitost, totiž - dost nevyrovnaný film a náhlým přechodem do šťastného konce. Větší část filmu zabírá popis práce "Fukušimské padesátky", jejich statečný boj, leč - pro laika byly různé odborné výkřiky dost těžko pochopitelné. Takže k tomu lepšímu patřil spíše pohled na byrokracii, která celou záchrannou akci provázela a která práci záchranářů ztěžovala. Závěr byl naopak moc rychlý, odehrál se asi v pěti minutách, kdy se někteří ze záchrancůl setkali se svými rodinami. Ale ani jsme se nedozvěděli o skutečném počtu ozářených a obětí katastrofy.

Zábavnéí a strhující to možná bylo. Efekty také slušné, i když někdy málo pravděpodobné a také proti výkladu vulkanologů nepřesné. Takže více než historický to byl film katastrofický a bohužel, podobně jako u Titaniku s nábojem romantiky a s takřka nesmrtelnými hrdiny... Proto jen tři hvězdičky. Víc si ten jistě nákladný film nezaslouží.

Výborná adaptace Stoneova románu, se skvělými herci K. Douglasem a A. Quinnem. Jen mě vadil dabink Karl Högera, ne že by byl špatný a neumělý, ale především v něm Höger nezapřel svoji vlastní osobitost, která se k Douglasovi vůbec nehodila.

Velice poutavý příběh o mládí světoznámé spisovatelky, který neměl žádné  hluché nebo nudné místo, stále o něco šlo, výborný byl výkon protagonistky Alby Augustové, zajímavé bylo sledovat její těžké sbližování s malým synkem, kterého musela dva roky ponechat v péči dánjské pěstounky.

Skvělý výkon Al Pacina v roli slepého plukovníka. Trochu jsem se obával délky filmu, ale děj mě opravdu vtáhl k příjemnému sledování obou protgagonistů, samozřejmě, že závěr byl klasicky hollywoodský, načichlý sentimentem, což asi mají američtí diváci v oblibě, ale filmu to ubralo právě tu jednu hvězdičku. Nádherné tango a několik skvělých dialogů a dalších scén. Divoká jízda ferrarim... no, trošku přitažené.

Naprosto nepochopitelné jako většina Schormových filmů, divím se, že pod tím veledílem je podepsán Zdeněk Mahler. Tohle může pochopit jen hrstka intelektuálů nebo snobů. Vlastně se to podobalo dost některým dílům jednoho našeho světově uznávaného, ale mnou naprosto nepochopeného, dramatika.