Stalin v barvě
Staline en couleur
Stalin vo farbe
Stalin - In color
Obsahy(1)
Říkají mu „tatíček národů". V očích celého světa ztělesňuje naději ve spravedlivější společnost. A přesto je tento muž jedním z největších zločinců v dějinách. V zimě roku 1924 zemřel vůdce bolševiků, Lenin. Jeho rakev nesou nejvyšší představitelé Sovětského svazu, mezi nimi i 46letý Josif Stalin. Je generálním tajemníkem komunistické strany a stojí poněkud v ústraní, jen málokterý z jeho soudruhů by si dokázal přestavit, že právě on zaujme místo velkého Lenina. A už vůbec by je nenapadlo, že se během deseti let postará o likvidaci téměř všech svých spolupracovníků. V následujících skoro třiceti letech se nesmazatelně vepíše do historie, bude uznávaným a milovaným vůdcem i nemilosrdným diktátorem, který na smrt pošle na 20 milionů lidí. Poslední dny svého života však prožije sám v bolestech, nikdo mu nepřispěchá na pomoc. Dokonce ani jeho vlastní lékaři, kteří se báli, že by je za špatné rozhodnutí mohl dát zastřelit. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
Výbornej naučnej film o Stalinovi, známém to módním diktátorovi, metrosexuálovi a obdivovateli dandy stylu. Jeho kariéra se začala psát kolem roku 1924 na pohřbu fashion ikony první poloviny 20. století – Lenina, kdy Jozif jako první pochopil, že černou na smutečním průvodu neohromí a vzal si na sebe odvážnou lahvově zelenou, pro jeho souputníky z komunistické strany to byla hotová módní poprava. A tak se Stalin dostal do čela celosvětového hnutí za lepší oblékání a glanc. Přinesl hned několik základních pravidel, kterými se musel ruský lid řídit: 1. Oholená huba je holé neštěstí. 2. O své oblečení se staráme, nejsme jím však posedlí, malá dírka na svetru nás nerozhodí. 3. Spodní prádlo nesmí být vidět. 4. Každý z nás, nezáleží na věku či pohlaví, vlastní modrý blejzr. Bohužel na přelomu dvacátých a třicátých let se v zemi rozmohl ovčí mor a nastal nedostatek materiálu diktátorovi nejmileší, tedy vlny, propukl tak takzvaný vlněný teror. Dost nešťastná byla i sezóna jaro/léto roku 1939, kdy se ve světě módy objevil další muž s knírkem v parádní uniformě, totální trapas Stalin napravil až na párty u Stalingradu, kde všechny ohromil svým kožešinovým límcem, kult jeho osobnosti pak vystoupal takřka do gigantických rozměrů. Skonal náhle na začátku 50. let, když ve výloze uviděl fakt parádní sáčko v ármy stylu, prostě fashion victim. ()
Človek ktorý odvrátil priebeh vojny, človek ktorý porazil Hitlera, človek ktorý viedol najväčšiu armádu, človek ktorý bol považovaný za otca mnohých národov. Bohužiaľ, napriek tomu, že si môže pripísať najväčšie víťazstvo v histórii ľudstva, bol taktiež tyranom, ktorý nie len že dokázal vraždiť vlastný národ, podriadených generálov, ale i vlastnú rodinu. Veľmi pekne spracovaný dokument obsahujúci množstvo autentických záberov či informácií, ktoré budú pre diváka "novinkou". No a práve z tohto dôvodu ide z pohľadu dokumentu o vysoký nad priemer. ()
Dokument ne právě zábavný, ale přesto pozoruhodný. Holt, ne vždy se zločincům dostane spravedlivého trestu. Je smutné, že má stále své obhájce. Snad by zde mělo zaznít i to, že Stalin vlastně nebyl Rus. To však vcelku nic na věci nemění, že Stalin zmařil miliony lidských životů, jako despota Hitler. Jen pro zajímavost. Paul Johnson britský římskokatolický historik a spisovatel v knize Dějiny 20. století píše, že za udržení bolševického režimu v Rusku po roce 1917 zodpovídá Woodrow Wilson prezident Spojených států amerických. Protože navzdory radám moudrých lidí, vč. našeho pana prezidenta Masaryka se postavil proti vojenské intervenci, která by snad pomohla generálům bílých Alexandru Kolčakovi, Pjotru Wrangelovi a Antonu Děnikinovi proti vládě sovětů v čele s Vladimírem Iljičem Leninem, tak umožnil vzestup bolševického režimu. Musím konstatovat, že skutečně nemám důvod nevěřit tomu, co se v této knize píše. ()
Mnohokrát zpracované téma nepřinášející příliš nových informací, ono také lze asi stěží něco převratně nového objevit. Nicméně pěkně zpracovaný dokument sevřeným způsobem mapující celou významnou část Stalinova života v obsahově bohaté zkratce. Bezděčně z něj plyne poznání, že Rusové se svým "tatíčkům: nikdy nevzepřou. I při sebetvrdší krutosti a falši je budou adorovat - protože Rusko musí být veliké. ()
Zaujme len farbou, ale domnienky premiešané s predstavami autorov a žiadnymi novými faktami robia z dokumentu nezaujímavú záležitosť, ktorých sú už stovky. Napríklad za vinu Stalinovi dali aj to, že "pribudlo obyvateľov, ale nie bytov, výstavba nestačila" - francúzsky autori zrejme opomenuli fakt, že v ZSSR sa neplatili trhové ceny za byty (hneď by ich bol dostatok), ale sa na nich v podstate "len" čakalo. Bez tohto vysvetlenia sa to bude ťažko vysvetľovať francúzskemu divákovi napríklad bytová otázka vo východnom bloku. ()
Galerie (17)
Photo © Česká televize
Reklama