Aliho parťáci
Hudba:
Karel AntonínÚčinkují:
Jakub Kohák, Peter Altof, Martin Rota, Lejla Abbasová, FattyPillow, Petr Cífka, Jakub Steklý, Adam Lysek, Tomáš Zvelebil, Matúš Okajček, Veronika Dostálová (více)Obsahy(1)
Pět Youtuberů, dva hráči a překvapivý host v mixu bláznivé zábavy z jednoho pražského bytu hostitele Aliho. Hrajeme s Alim je zábavní show pro mladou generaci o tématech, která jsou jim vlastní – YouTube, hry, filmy, moderní technologie – v prvé řadě však humor a zábava. Pořad je sestaven z krátkých bloků a odehrává se v doupěti Aliho, kam si každý týden zve své přátele: talentované YouTubery a hráče, jimiž jsou Martin Rota, Vidrail, Expl0ited, Matůš, Stejk a Veronika. Pořadem bude provázet Tomáš Zvelebil alias Ali, který je rovněž jeho autorem.
Mezi stálé účinkující pořadu budou pravidelně přicházet hosté, kteří do světa internetu a YouTube zdánlivě nepatří – komici, sportovci a osobnosti technologické scény – z čehož při natáčení vyvěrají mnohé komické situace. Hosté přicházejí na návštěvu mezi stálé účinkující pořadu, baví se, komentují aktuální témata či hrají hry. Pořad je plný autentické zábavy, osciluje mezi dokumentárně zpracovanými pasážemi z dění na místě natáčení, komickými segmenty a originálními animacemi.
(TV Prima)
Recenze (262)
A to jsem měl Zvelebila rád v dobách, kdy byl ve Score, dělal volejte šéfredaktorovi i šéfredaktora a psal recenze. Tehdá mi přišel vtipný, bavil Mě (no nekecám!) a i když nevím, jak by to na Mne působilo po tolika letech, tak zcela určitě to bylo minimálně o několik levelů výše než tenhle brutálně debilní patos. Tohle dělá herní scéně příšerný obrázek jak z velmi narušeného ústavu, kde se všici inkriminovaní chovají jako by jim někdo do dna vysál mozkovnu. Ono třeba i dokoukat jeden díl, představující nejdelších 25 minut vašeho života, je výkonem plně nadpozemským. Marně přemýšlím, jestli jsem někdy viděl něco horšího, což velmi jasně posouvá tenhle pořad na to nejsmrdutější dno publicistické existence. Pro koho je tohle všechno vůbec určené? Však krom potenciálního mučícího nástroje, kde jsi prostě nucen sledovat tlupu vyhulených idiotů, co se tam cpou skoro stejně velkýma sračkama, v jakých se před kamerou plácají, Mě jiné využití nenapadá. Věděl jsem, že youtubeři jsou svinstvo, obzvlášť ti tuzemští, ale že ze sebe budou ještě dělat větší kretény přímo ve vlastním pořadu, už jen vypovídá o marném stavu a obsahu televizních kanálů (jak trefné to slovní vyjádření). ()
banda lidí kolem třicítky se nechává opíjet rohlíkem tím, že se to líbí dětem školou povinných... na které zároveň touhle břečkou cílí. Jako argument modelu "není to pořad o hrách, ale je to pořad o tom, jak se kamarádi sejdou a hrajou hry", to je prostě úplnej úlet. Tak si to natáčejte, proč ne, ale nelezte s tím na obrazovku... ()
Nový koncept pořadu o hrách jinak, jehož autorem je opálený chlapík se svými kamarády, mne nezaujal. Tyto zvláštní formy života jsem totiž dosud nedokázal zařadit dle druhu, ale rozhodně vím, že s nimi další čas ztrácet nebudu. Krátké televizní nakouknutí do světa sebestředných youtuberů mi bohatě stačilo. ()
Fattypillow v televizi? To už radši Halinu v kuchyni! A to nemluvím o tom, že tento "pořad" docela sráží renomé populárnímu Re-Play, který jde skoro ve stejný čas a nezasvěcený člověk by mezi těmito "video-herními" pořady nemusel dělat rozdíly. Hrůza, děs... naprosto jsem nepochopil o co jim jde a jakou to má mít cílovku... //Nový "facelift" pořadu tomu nasadil absolutní korunu. Jen mě opravdu zaráží, že Ondra Sokol tak klesl... ()
Představte si, že jste průměrný bílý středoevropan, jenž po práci skromně lační po sklence dobrého vína, misce pražených arašídů a pohodlí u televize. Přijdete tedy domů a ihned ze sebe strháte oblečení plné zvratků, jimiž vás ozdobila postarší paní v tramvaji, protože se jí udělalo z té rychlé jízdy nevolno. Jakmile ocelovým kartáčem dostanete zbytky vepřové čabajky i z bot, vyčerpaně odcházíte do sprchy přeleštit všechny propocené záhyby a při zuřivém mydlení imitujete sprchovou hadicí mikrofon a temperamentně si prozpěvujete úvodní znělku z filmu Kačeří příběhy: Poklad ztracené lampy. Po pravidelné večerní hygieně si konečně nalijete sklenku bílého Ryzlinku, posadíte se na semišový gauč, na klín hodíte misku a v poklidu zapnete televizi. Zrovna dávají Vtip za stovku, paráda. "Víte, proč blondýna zavírá oči před zrcadlem? Aby viděla, jak vypadá, když spí!!! Jáhahaha". Vyděšeně protočíte oči v sloup a rychle saháte po dálkovém ovladači. Na druhém kanále se zjeví milý a usměvavý Láďa Hruška, jenž zrovna vaří domácí guláš z fazolí a jaderného odpadu, a to vše zvládne svižně ukuchtit do neuvěřitelných třiceti sekund. Znechuceně odkládáte misku arašídů na konferenční stolek a jakmile vám Láďa oznámí, že právě jde z pneumatiky vyrobit vánoční cukroví, vyděšeně přepínáte na další program. Už to nemůže být horší, pomyslíte si, když v tom se v televizi nečekaně objeví pořad U Haliny v kuchyni, kde Halina zabírá víc prostoru než samotná kuchyň, takže na obrazovce kromě jejího těla o rozloze čtyř sněžných pluhů nevidíte už nic. Jakmile se Halina nahýbá do chlívku pro další prase, které se chystá nakrájet do cisterny, omylem odhalí kousek svého pozadí, do kterého byste očividně naprosto bez problémů zaparkovali i ropný tanker. Lehce se zadávíte ven se deroucí porcí sekané z odpoledne a zkoušíte další možnost. Přepínáte tedy na stanici Smíchov, kde běží retro Kolotoč s moderátorskou špičkou Pavlem Poulíčkem. Paní Olina svými chlupatými dlaněmi plnou silou roztáčí kolotoč a všichni diváci, produkcí posbíraní z psychiatrických ústavů pro mentálně postižené, se zatajeným dechem hledí na nebezpečně projíždějící políčko s Bankrotem. "Pé jako Milan", vykoktá ze sebe paní Olina a do nadměrně zarostlých rukou si otře propocené čelo. Trošku si ublinknete do vína a v tom si uvědomíte, že na Coolu běží ten nový pořad o hrách. Na tom se přeci nedá nic zkazit! A tak naposledy přepínáte. Jakub Kohák se se svým mentálně slabším asistentem snaží neúspěšně napodobovat Conanova Bezradného pařana a tak se během celého svého segmentu přítomné mentolky vytrvale ptá, kterým tlačítkem má vyhrát hru a není schopen si zapamatovat jednoduché rozložení ovládacích prvků na dualshocku. Nezkušený kameraman nejspíš s Parkinsonovou chorobou se třese jak čtyřiadvacetiletý IT student po prvním sexu a Kohák to sem tam nezapomene proložit krutopřísnou hláškou typu "ťuk ťuk, otevřete, jsem hodný gangster". Vydržíte to zhruba 42 sekund, odložíte na stolek i sklenku vína plnou vlastních slin a jiných tělních tekutin, demonstrativně si sundáte levou ponožku a na té se za ochotné asistence svého psa neodkladně oběsíte. () (méně) (více)
Reklama