Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Killer of Sheep si žije veskrze želvím životem. Dokončen byl již v roce 1977 a od té doby si jen velice pozvolna získává svůj okruh diváků. Z počátku ho dokonce kvůli příliš drahým autorským právům na hudební složku filmu nebylo možné téměř vůbec promítat. Kromě největších filmových nadšenců se dočkal širšího publika až v roce 1981 na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu (vítěz ceny FIPRESCI) a na festivalu v Sundance. V roce 1989 byl zařazen do amerického národního archivu Library of Congress' National Film Registry a roku 2007 byl opět prezentován na festivalu v Berlíně.

Pro české publikum prakticky neznámý režisér Charles Burnett tvořil Killer of Sheep jako absolventský film na filmové škole UCLA. Celé natáčení údajně přišlo na pouhých deset tisíc dolarů, z nichž většinu pokryly školní granty. I přes finanční nouzi však byla černobílá stylizace a připodobnění klasickým snímkům italského neorealismu především tvůrčím záměrem. Základní motiv zde nalézáme ve snaze průměrného amerického černocha o přežití v nuzných podmínkách. Stan (Henry G. Sanders) pracuje na jatkách a musí se vyrovnávat s všudypřítomnou beznadějí, chudobou a také napjatými rodinnými vztahy. Běžný divák bude možná postrádat hmatatelnější příběhovou kostru, ale roztříštěnost a mozaikovitost celého vyprávění předává intenzivnější emocionální náboj.

Ačkoliv se film skládá z několika drobných zápletek, soustředí se Charles Burnett spíše na obrazotvornost. Sdělení, které si již divák zvykl přijímat skrze text, předává především vizuální cestou. V některých případech si režisér hraje se záměrným nesouladem obrazu a dalších atributů filmu - to například v momentě dlouhého romantického tance Stana a jeho ženy (Kaycee Moorová), z něhož je možné vidět jen okenní siluetu, a který je podbarven velmi neadekvátním hudebním pozadím. Při Stanově neveselé práci na jatkách pro změnu vypíná zvuk a namísto strašidelného hluku vraždící mašiny slyšíme pouze hudbu, což navíc režisér dovršuje prokládáním naturalistických pracovních scén záběry na hrající si děti. Tyto a další nezmíněné detaily napovídají, že Burnettovým záměrem bylo poetické a symbolické podobenství o protikladech, které nejvýrazněji vyplouvá napovrch tehdy, kdy chudobu, bídu a všeobecný zmar života v chudinské čtvrti berou zúčastnění s humorem a nadhledem, nikoliv s odevzdaností a smutkem.

(David Patras, LFŠ 2007) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (24)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Ten film je rozhodně něco jiného co by se dalo od černošského tvůrce čekat ve své době, ale na druhou stranu, ani přes tuhle skoro jedinečnost mi tento film nepřišel nijak skvělý. Je ale smutné, že jen málo takových filmů z černošskými herci je vyzdvihováno, jako kdyby opravdu nebylo možné točit normálně s černošskými herci. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

U Killer of Sheep je nejhorší rozhodnout se, jestli je celý snímek jenom z nouze ctností, kdy se náhodně něco povedlo, nebo to byl umělecký záměr debutujícího afro-amerického režiséra Charlese Burnetta. Ovlivněn italským neorealismem, spíše De Sicou než Antonionim (pohled na sociálně slabší vrstvy společnosti, nikoliv na snobskou smetánku), nám předkládá obrazy, které působí na diváka stejně ubíjejícím a úmorným způsobem jako na hrdinu snímku, jenž přijde z práce a musí vykonávat domácí povinnosti. Snímek se vleče od nikud nikam, postavy neprochází vůbec žádným vývojem a jak Killer of Sheep začne, tak i skonči. Otupělost, do které se dostávají postavy "příběhu", přechází i na diváka a z letargie ho nevytrhne ani hudební podkres (jehož dodatečně zakoupená práva mimochodem stály patnáctinásobek rozpočtu filmu, zaplaceného z grantů). Pokud empatie přejde k letargii, něco je špatně... ()

Reklama

Kanibal 

všechny recenze uživatele

Amatérsky natočený film. Nejde zde však o amatérismus tvůrců, ale podmínek a i když je tento hendikep neustále přítomný a viditelný (hlavně slyšitelný), nelze snímku upřít působivost, se kterou popisuje atmosféru předměstí obydleného černou komunitou - jejich životy, problémy a radosti. Film je lyrický, nejde o příběh, jen sledujeme malý okamžik života jedné obyčejné rodiny a poznáváme z intimní blízkosti vztahy jejích jednotlivých členů a nejbližších sousedů a přátel. ()

blackJag 

všechny recenze uživatele

Lakonicky natočený shluk etud ze života chudého černošského obyvatelstva ( ani nevím proč, ale při sledování se mi do povědomí vkrádala ozvěna prvního dílu o Homolkových ) prokládaný záběry z jehněčích jatek, nikoliv však samoúčelně brutální, jak by se dalo předpokládat. Tento černobílý pseudo dokument je ke své škodě slabě nevyvážený, což mu ze svého poselství nějaké ty procenta ubírá, na druhou stranu jde o počin, svým stoickým a nezaujatým pohledem zajímavý a co se mě týče, minimálně scéna s motorem mi v paměti jen tak nevybledne. ()

Jakubisko 

všechny recenze uživatele

LFŠ 2007 ... Tak nějak se mi to docela i líbilo, ale asi vám to nevysvětlím...děj nula, atmosféra nic moc, myšlenku jsem postrádal... ani žádné psycho se nekonalo, ta slavná taneční scéna je vidět úplně detailně a navíc s normálním swingovým podkresem, takže nevím co hrálo zrovna v hlavě autorovi popisu... Ale něco se mi tam líbilo...takové obrázky no...jako si prohlížet fotky z New Yorku...se strohým popisem...proč ne :)) ()

Galerie (3)

Zajímavosti (4)

  • Na natáčanie filmu neboli získané žiadne povolenia. (Bilkiz)
  • Film byl dokončen v roce 1975, ale vydán byl až v roce 1978. (Bilkiz)

Reklama

Reklama