poster

Švédská teorie lásky (festivalový název)

Dokumentární

Švédsko, 2015, 90 min

Režie:

Erik Gandini

Scénář:

Erik Gandini
(další profese)
  • Una111
    ****

    Když je Bůh na prvním místě, jsou všechny ostatní věci na správném místě, říká sv. Augustin. Tahle země se na cestu vlastní zkázy vydala už velmi, velmi dávno! Katolictví -> protestanství -> bezvěrectví. A vzniklé vakuum jako prostor pro experimenty sociálních inženýrů. Z tohohle filmu běhá mráz po zádech!(27.1.2017)

  • Dadel
    **

    Dokument o údajném rozpadu tradiční rodiny ve Švédsku následkem sociálního inženýrství. Film se snaží vzbudit dojem, že každý Švéd je asociál žijící sám v malém bytě, co vychází ven jen na nákup a po smrti ho objeví až sousedé po 14 dnech kvůli zápachu. Jistě takové případy občas nastanou, ale nevěřím, že by šlo o takový rozsáhlý problém, jak ho film prezentuje. Klasická velkovýroba velbloudů z komárů. Navíc na některých věcech, které film kritizuje jako nějaké zvěrstvo, neshledávám nic špatného. Že se žena rozhodne nechat se uměle oplodnit a vychovávat děti sama? No a co? Je to její právo, její rozhodnutí a celkem pochopitelné, já bych taky s většinou chlapů v jednom bytě nevydržel.(23.1.2017)

  • arthur.22
    ****

    Švédská teorie lásky mě hned na začátku zklamala. Jak vztahy mezi jedinci fungují a proč tomu tak je, se dozvíme během prvních pár minut, takže mě zaujalo jen centrum pro přistěhovalce, kde se nově příchozí mimo jiné učí, jak kašlat na ostatní a nebýt zbytečně sdílní, aby "zapadli". Kratochvilné hledání pohřešovaných osob je celkem zajímavá (i když šílená) záležitost, ale chyběl mi tu jakýkoliv výstup. Když se ve filmu objevila parta hipíků, kteří mají být protipólem osamělosti a říkají, jak je přirozené dotýkat se jeden druhého a jak to většinové společnosti chybí, načež se ukáže, že se do lesa opravdu jen jezdí válet jeden po druhém, ideálně všichni po všech, chtělo se mi film vypnout. Pak se ale děj přesunul do Etiopie a tamní část mě nadchla, stejně jako závěrečné hodnocení pana Baumana, takže za poslední cca třetinu filmu dávám 4*, zbytek si netroufám hodnotit.(22.7.2016)

  • Hwaelos
    ****

    Přijde mi fér, pokud dokument, který rezignuje na objektivitu (a tedy nedá prostřednictvím názorových výpovědí zaznít všem důležitým stranám problému), otevřeně svůj úmysl deklaruje. Gandini dle mého přesně takový film vytvořil a nijak se netají tím, že názor už má dávno zformulovaný. Rozumím, proč by to někomu mohlo vadit, mě to ale přijde ok, vytváří-li tvůrce dostatečně přesvědčivou výpověď. Dost možná kritizovaná situace mnoha Švédům naopak vyhovuje, ale z vnějšího pohledu jde skutečně o alarmující zprávu o rozpadu lidského společenství na celostátní úrovni. Co mi vadilo překvapivě nejvíc, je jaksi přilepený komentář Zykmunda Baumana. Jakkoli tohohle filozofa respektuju a v podstatě souhlasím s tím, co říká, přijde mi to trochu jako podpásovka - je totiž jedinou mluvící hlavou / odborníkem, který má jen stvrdit vše, co bylo již sesumírováno daleko pregnatněji (ponorem do skutečného života místních lidí). Přesto jsem spokojený a chtěl bych takové odvážné dokumenty i tady v Česku - rozhodně by to bylo daleko přínosnější (odvážným a "velkým" tématům se tuzemští dokumentaristé spíše vyhýbají) a zajímavější než např. Klusákovy exhibice sebe sama.(5.8.2017)

  • Lischai
    **

    Rezignuje to na objektivitu a snahu nějaký problém pochopit, na úkor vtípků a přehnaných kontrastů (šťastný lékař v Africe kontra deprimovaní chirurgové ze Stockholmu). Při sledování jsem se bavil a smál, ale jakmile o tom začnu přemýšlet, míň a míň to pro mě funguje jako dokument a víc jako agitka. Chápu, každý dokument je subjektivní, tak co čekám, že...? Já nevím, třeba aby v dokumentu o osamělých Švédech mluvil nějaký osamělý Švéd. Fuck me, right?(1.2.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace