Lischai

Celé je to černobílé a stylizované a takové inťoušsky škrobené - a pak v jednu chvíli Hill udělá nečekaný úkrok k upřímnosti. Všechno ožije a je to hrozně, ale hrozně skvělé. Ale po chvíli je to kouzlo pryč a všechno se zase vrátí do starých kolejí, kdy jsem těm dvěma nevěřil ani nos mezi očima, a každé "I love you, Phil" mi přišlo napsané ve scénáři. Jako celek to podle mě funguje jako výčet nějakých sebe-terapeutických mechanik, které ale nejsou nějak mindblowing. Nechci být hnusnej, ale přišlo mi to jako taková klasika lepšího seberozvojového blogísku: "představ si sílu x, která ti zabraňuje něco udělat a teď si ji odmysli - není to lepší?"

Zajímavý úkaz. Začne to jako Tinker, Taylor, Soldier, Spy z blízkého východu, kde musíte zapojit mozek, abyste se zorientovali v různých postavách a tajných službách a říkáte si: "Wow, to je docela dobrý, proč to mělo 56 procent a tak hnusnej plakát?" A čím jste ve filmu dál, tím je to víc nablbej patetickej béčkovej akčňák. Slo-mo střelba na vrtulník, ufňukanej pop-rock, všechno tam je. Na konci, po duelu speciálních agentů na pistole a scéně "Nechci nikoho vidět umírat, nařiďte hellfire strike," jsem už těm 56 procentům dost dobře rozuměl. 2-3*

První třetina je fakt skvělá, protože není úplně jasné, kdo je klaďas a kdo oportunista, a jestli se zločin stal nebo ne, a film s vámi tuhle hru hezky hraje. Když se v tom ale zorientujete, tak trochu spadne řetěz, protože zbytek už je klasika ve stylu "námitka, ctihodnosti, zavádějící!" 3-4*

Stylově to vypadá a zní: hezká kamera, svícení, červené filtry zcela top, osmdesátková retro synth muzika - všechno na svém místě. Ale příběhově je to jednoduchá povídka s trochou artsy freudiánského přesahu v závěru. Skončilo to a nějak jsem pokrčil rameny. Už tu byly lepší filmy o mrtvolách v kufru, o vzpouře proti tátovi i o white trash mafiánech z maloměsta, tak je pro mě těžké být z toho urvaný.

Jedna chalupa, jedna soudní síň - a kolik se s tím dá vyhrát. Hutná psychologická detektivka, kde budete dávat kamínky na hromádky zabila/nezabila a v každém zvednutí obočí nebo divném smrknutí hledat nápovědu. Tenhle film - a zdá se že i francouzské právo - jsou pocitovější než exaktnější, takže to není klasická krimi, která se dá rozplést, ale spíš studie pochybností. Na šílenou skoro tříhodinovou stopáž to uteče nečekaně svižně. Sandra Huller a Milo Graner skvělí, ale světlo reflektoru si pro sebe nejvic krade roztomilý australský ovčák.

Sofistikovaně se tvářící thrillerové labůžo, které je ale podle mě ve skutečnosti jen taková jednoduchá jednohubka pro mírně náročnějšího diváka. Skvělí herci to táhnou dopředu, pořád to baví, trochu jste napnutí a trochu psychologizujete, o co že démonickému kuchaři vlastně jde, ale nic zásadního se od vás neočekává a na konci řeknete "ale vlastně fajn". Vypadá to jako fine dining, ale chuťově je to prostě jenom slušnej césar salát.

Skvěle, skvěle, skvěle zahraná věc. Lidský hnus dorovnává hnus vizuální: soumračný svět chudých vesnic a nevkusných devadesátek. Kamera je myslím dobře na hraně, celé to vypadá ošklivě a přitom zároveň esteticky. Taky oceňuju, že se režie drží při zemi a není to žádná ždímačka na city, ale mírně odtažitá studie hranice zla a lásky. Původně jsem dal 4*, ale jak to tady vypisuju, tak mi dochází, že na debut je to vlastně výborně zvládnutý, a na český film nadstandardně skvělý. Tak sázím 5* a držím palce, ať to posbírá nějaký ceny!

Na půli cesty mezi japonským válečným dramatem a americkým vymytým blockbusterem je G minus one a snaží se si brát to lepší z obou světů. Za mě velice slušný, důstojný remake. Klidně bych snesl ještě více artu, pocitů a reflexe válečného traumatu, než laser beam go vzzzzt, ale to je čistě osobní preference.

Velice solidní! Poláci zcela dotáhli západní úroveň krimi a kdyby tam nebylo občas kurwa a do pierdole, tak si myslíte, že je to skandinávský thriller. Krásné lokace, hezky zahrané, příběh co má hlavu a patu. Nicméně je to solidní, ale ne vynikající. Nějak tomu chybí něco navíc, je to takové bez duše, bez atmosféry. Až to skončí, tak si řeknete "dobrý, super", ale hned se to začne kouřit  z hlavy pryč. Je to 3-4, ale dávám výš.

Celé je to podivně rozkročené mezi civilním, syrovým noirem z devadesátek, kde se lámou panáky, hulí, uplácí a kradou favority - a mezi béčkovým thrillerem, kdy bude muset zasmušilý hard boiled polda porazit nájemného vraha, mistra převleků, vyzbrojeného katanou. Kdyby to celé bylo víc jako první půlka, tak jsem nadšený, ale od půlky je to jedno WTF za druhým.