Reklama

Reklama

Co se nenosí

(festivalový název)
  • Estonsko Moest Väljas (více)
Trailer
Dokumentární
Estonsko, 2015, 59 min

Obsahy(1)

Upcyklace je čím dál rozšířenější metoda, která dokáže využít materiál z přebytečných výrobků k vytvoření produktu vyšší hodnoty. Své kolekce podle tohoto principu vytváří i estonská módní návrhářka Reta Ausová. Využívá textil, který by běžně skončil na skládce, podobně jako další tisíce tun oblečení, které se neprodalo nebo vyšlo z módy. Při pátrání ve stopách módního průmyslu, od obchodních řetězců až k asijským velkovýrobnám, si Reta ověřuje, jak je taková nadprodukce dlouhodobě neudržitelná, jak hazarduje se zdravím lidí a neúměrně plýtvá zdroji celé planety. Retiny ambice jsou proto opravdu vysoké: o nutnosti upcyklace chce přesvědčit vedení nadnárodních módních korporací. Je Reta bláhovým snílkem, nebo předznamenává novou éru módní produkce? (Jeden svět)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (5)

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Největší potíž je v Retině licoměrnosti. Je moderní být eko, a když to může být i zábavné a člověk je jednou módní návrhář, proč to nespojit a nepokusit se uspět u velkých korporací alternativně? Takhle by se Retiny pokusy daly popsat přiléhavěji, už to ale nebude tak dobře vypadat. *** Vedle jejího nákladného pokusu proniknout letecky ke kořenům výroby džín i ona sama žije nákladně a neekologicky, jak se ke konci dokumentu ukáže: v moderním a "cool" bydlení, s elektrickými zubními kartáčky, drahými obklady, ikea-style doplňky v domácnosti, všechno se leskne novotou, neopotřebované, rozhodně ne up-cyklované. *** Celý dokument prozrazuje na návrhářku nedůslednost a polovičatost a ve skutečnosti lhostejnost vůči skutečným problémům, které jí nestojí za to domýšlet. Radši dělá, co ji baví, a důsledky odfiltrovává. Z původní cesty sešla hned, místo natáčení a šíření informací o tom, co se děje, když v třetím světě vyrábějí naše západní oblečky, začala spolupracovat s vedeními tamních firem a nechala se zlákat vnitřně rozporným nápadem, že bude "upcyklovat" pro masovou produkci. Co tím přesně chce zlepšit, když nadprodukci jen podpoří zužitkováním přebytků a posílí ji o další produkt, požehná jí tím a pomůže ji udržet? Podmínky dělníků, kteří to s dalším stejným byznysem jen víc odnesou? A po tomhle prvním kroku se už v dalších jen ztrácí a sebeomlouvá dál. *** Ani její velkorysé počty o tom, kolik čeho zachránili, nesedí. Záměrně například vůbec nepočítá velikášské náklady na tyhle tzv. "záchrany", a nejen to. Jak přesně že to například zachránili 82 milionů litrů vody tím, že za trojnásobně ukrutného trápení stovek šiček v Bangladéši komplikovaně přestříhali a přešili 70.000 už chemicky obarvených (čili ta hrůza vody a chemie byla dávno spotřebována) nadbytečných triček do poměrně děsivých "modelů" z nouze a prodali je belgickému festivalu, kam je museli expresně mezikontinentálně letecky dopravovat? (Do ceny letecké přepravy se ničení planety také nepočítá.) Pokud na tom něco vůbec vydělali, tak šlo o zachráněný zisk do kapes majitelů, a ne o redukci nákladů a šetrnost vůči prostředí a dělníkům! Naopak, ještě na úkor šiček, které prostě dostaly neuvěřitelný nápor práce navíc, aniž by to mohly odmítnout. Že jim vlastně jen enormně ztížila existenci a už tak nesnesitelné pracovní podmínky, si nepřipouští. Dělníky, jejichž mizerná mzda a vykořisťování především můžou za ta kvanta levných kolekcí, které se pak prodávají na Západě, Reta velkoryse přehlíží jako vzduch a domlouvá se snaživě právě s těmi, kteří tenhle systém využívají - s řediteli textilek, kteří si rádi nechají ukázat, jak ještě mohou zaměstnance potrápit, budou-li z toho mít zisk, a s manažery obchodních módních řetězců, jimž se takhle vpodstatě jenom snaží prodat další sexy produkt, tzv. eko, kterým by mohli získat nové zákazníky a celý ten cirkus jen ještě podpořit. Protože ne, nebyli jsme svědky toho, že by ředitelé textilek Retu objímali proto, že jim otevřela oči, ale proto, že se jim vyplatí - na Západě by to možné nebylo, tam by se musely stavět nové výrobní linky, ale tady v Indii prostě jenom přinutí ty nešťastné ženské, aby se věnovaly navíc i těm haldám vyházených zmetků a neprodaných zásob a složitě z existenční nutnosti ručně přestříhávaly a přešívaly, co si ona za drahou výplatu usmyslí. Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči, jak říká moje maminka. *** A PS: jestli ten stejně levně střižený prvoplánově upcyklovaný hudební doprovod k filmu bude někdo chtít chápat jako interesantní a cool, pak najel na správnou optiku, aby si mohl tímhle filmem nechat vyprávět pohádku o užitečné práci pro zachraňování planety. *~~ ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Upcyklace, tedy využití oblečení, které lidé vyhodí ještě neobnošené jenom proto že vyšlo z módy a jeho recyklace do nové módy je velmi bohulibý projekt. Dokument také ukazuje situaci v hrůzostrašně přelidněné jedovaté Bangladéši. Nevěděl jsem že z oblečení se do naší kůže uvolňují jedy...V závěru ve mě vyvolaly úsměv čísla o úspoře vody a CO2 když se brzo opět zdvojnásobí obyvatelstvo Afriky, Indonésie apod. jen se ukazuje že ekologický problém mohu vyřešit jen mimozemšťani, tedy někdo z vnějšku systému kdo jádro problému bude schopen vidět. ()

Reklama

julyberda 

všechny recenze uživatele

Odmítám jakkoliv komentovat činy paní Réty. Nerozumím světové ekonomice, ekologii ani reklamám. Budu tedy mluvit o filmu jako takovém. Začala bych tím, že kamera se ustavičně třepe a z hudby (drsné severské) mně akorát bolela hlava. To je po stránce technické. Po stránce obsahové to bylo ještě otřesnější. Film mluvil o třech tématech: plýtvání látkou, jedech v oblečení a tvrdé pracovní podmínky v zemích třetího světa. Pouze první z nich však dostatečně rozvinul. Co se týkalo těch jedů, několikrák zoopakovali větu "je to škodlivé", aniž by se namáhali říct, jaké konkrátní chemikálie v látkách našli, co způsobují a proč se do oblečení přidávají. Téma pracovních podmínek pro jistotu, aby se nikdo neurazil, shrunuli do mikromonologu jedné dělnice, která si postěžovala na své problémy s nájmem. A vrcholem vší dokumentaristické hlouposti byly mimozní scény typu: paní pobíhá po továrně a všechny informuje, že to dělníci dělají špatně (A co dělají špatně?) nebo děti tančící v Rétiných výtvorech. (Tento film u nás v kině vyvolal davový záchvat smíchu). Zdá se mi to nebo je festival Jeden svět naprosto o ničem. ()

PoprockCZ 

všechny recenze uživatele

Celkem uspávající dlouhé záběry a monotónní hudba. Nápad s recyklací zbytků je fajn, ale odbočuje od původního záměru → využít OBNOŠENÉ oblečení. Jak je zmíněno i v komentářích níže, látky už jsou chemicky upraveny a návrhářka je "jen" přešije. Myslím, že důležitější je se zaměřit na to, PROČ je nutné vyrábět taková kvanta oblečení, která rychle vyjdou z módy (to platí obecně o konzumu) a teprve poté se snažit zeefektivnit výrobu ohledně zbytků. ()

TheReflektor 

všechny recenze uživatele

V podstatě inteligentní a důležitý film, který se ale topí ve své odporné sobeckosti a neohleduplnosti. Absolutně ignoruje okolí základní dějové linie, což se dá považovat za velice necitlivé, vzhledem k prostředí, ve kterém se notná část snímku odehrává (bangladéšské továrny). ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama