Série(3) / Epizody(31)
Obsahy(1)
Představte si pohádkovou krajinu. Ano, takovou tu za devatero horami a devatero řekami. Zemi plnou rusalek, čertů. vodníků, kouzel a divů. A představte si, že taková krajina opravdu existuje! Mnohem blíž, než si možná myslíte. V osmi půlhodinových filmech uvidíte naši krajinu tak, jak jste ji ještě neviděli. Proletíte se kolem Řípu směrem k siluetě zříceniny hradu Házmburku, jejíž stín je snad ještě impozantnější, než samotný hrad. Jen těsně za letu minete kříž na skále nad Svatým Jánem. Vyletíte oknem zámku v Ploskovicích, proderete se korunou starého stromu, abyste zakroužili nad zámeckým parkem. Proletíte jesenickými mlhami, abyste o kus dál mohli jen tak levitovat nad bělokarpatskými loukami, plnými orchidejí. Budete se vznášet nad prosolenou pánví západočeského Soosu, nad lesy Vysočiny i nad rovinami Polabí. Prozkoumáte velkolepost největších evropských skalních měst, zahlédnete známá města i malebné vesnice. A pak se spustíte k zemi. Tak blízko, že vás omámí jedovaté výpary zemských plynů. V úplném makrodetailu si prohlédnete masožravé rostliny, poznáte vzácné evropské orchideje a uvidíte, co žije v obyčejné tůni. Budete pozorovat nejvzácnější druhy naší přírody, o kterých možná ani netušíte, že zde s námi žijí. Uvidíte kouřit vrchy, které nikdy nebyly sopkami. Spustíte se do hlubin propastí a vstoupíte do podzemního světa jeskyní. Budete žasnout nad velkou nížinnou řekou, ve které teče voda jako z ledovců. Nebo nad řekou, která se tak divoce větví uprostřed lužních lesů, že připomíná Amazonii. To je to správné slovo – budete žasnout. Protože možná teprve teď uvidíte, kde žijete. V zemi s pozoruhodnou krajinou. Krajinou domova. (Česká televize)
(více)Recenze uživatele Jirkacek k tomuto seriálu (3)
Krajinou domova (2014)
Dokumentární cyklus Krajinou domova o přírodních krásách českého území mne velmi překvapil. Potěšilo mne, že to bylo milé překvapení a nikoli zklamání, takže za takové nádherné záběry naší krajiny opravdu od srdce tleskám. Dokonce jsem si ani neuvědomil, že obě natočené řady od sebe dělily tři roky, protože první vznikla roku 2014 a druhá roku 2017. Osm epizod první řady jsem viděl v premiéře české TV a byl jsem nadšen, takže jsme se doma na celou sérii podívali s chutí znova. Uchvátili mne hlavně krásné záběry naší přírody z dronu, ale také z úplné blízkosti, které nás doslova vtáhly do nitra našich hor, o kterých první série hlavně byla. Kromě záběrů kamery mne zaujala dvojice moderátorů, kteří nebyli vidět, ale byli slyšet. zatímco hlas Aloise Švehlíka se ozval vždy na začátku a na konci dílu jen aby se neřeklo, Jan Maxián s jeho velmi příjemným hlasem a skvělou intonací na nás vychrlil spoustu informací. Nenásilnou řečí nám doma dával spoustu informací o všech ukazovaných krásách naší vlasti, sem tam zazněl mírný vtip či sarkasmus, ale hlavně mně to vůbec nepřidalo nějaké nudné, ba právě naopak. Z jeho projevu jsem byl naprosto nadšen, bože proč to pořád opakuji, a byl jsem potěšen, že tento borec navíc k dokumentům složil i nevtíravou hudbu, která dokonale zapadla do ukazované přírody. Osobně jsem na spoustě míst byl a tak jsem ony informace dychtivě vstřebával a těšil se z krásných záběrů kamery, včetně těch leteckých. O tři roky později jsem se dozvěděl, že byla natočena druhá série a tak jsem se pochopitelně těšil, co nového přinese. Napočítal jsem deset epizod, které opět natočil režisér Petr Krejčí, nicméně záběry byly více detailní a tým filmařů se zaměřil hodně na faunu, hlavně ptactvo, ale také na krásné šelmy. Hlavně, že jsem opět mohl slyšet oba důvěrně známé hlasy moderátorů pánů Švehlíka a Maxiána a sledovat krásy naší krajiny z dronů. Na závěr děkuji bandě filmařů, že natočili tak kultivovaný a zajímavý seriál a přál bych si, aby v tomto duchu pokračovali na dalších, byť méně známých místech země s názvem Čechy a Morava a Slezsko. Seriál Krajinou domova ode mne po právu získal pět krajinných hvězdiček *****. ()
Série 1 (2014) (S01)
Série 2 (2017) (S02)
Dokumentární cyklus Krajinou domova o přírodních krásách českého území mne velmi překvapil. Potěšilo mne, že to bylo milé překvapení a nikoli zklamání, takže za takové nádherné záběry naší krajiny opravdu od srdce tleskám. Dokonce jsem si ani neuvědomil, že obě natočené řady od sebe dělily tři roky, protože první vznikla roku 2014 a druhá roku 2017. Osm epizod první řady jsem viděl v premiéře české TV a byl jsem nadšen, takže jsme se doma na celou sérii podívali s chutí znova. Uchvátili mne hlavně krásné záběry naší přírody z dronu, ale také z úplné blízkosti, které nás doslova vtáhly do nitra našich hor, o kterých první série hlavně byla. O tři roky později jsem se dozvěděl, že byla natočena druhá série a tak jsem se pochopitelně těšil, co nového přinese. Napočítal jsem deset epizod, které opět natočil režisér Petr Krejčí, nicméně záběry byl více detailní a tým filmařů se zaměřil hodně na faunu, hlavně ptactvo, ale také na krásné šelmy. Hlavně, že jsem opět mohl slyšet oba důvěrně známé hlasy moderátorů pánů Švehlíka a Maxiána a sledovat krásy naší krajiny z dronů. Začali jsme v Jizerských horách, na jeho náhorních plošinách plných rašelinišť a horských bučin, kde stále žijí tetřívci nebo naše nejmenší sova kulíšek. Pak jsme se podívali na naše nejvyšší pohoří Krkonoše, které se stalo ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. V druhém díle druhé řady náš čekala řeka Oslava, Jihlava, Rokytná, Dyje v jihovýchodním cípu Českomoravské vrchoviny, kde jsme poznali jejich divoké kaňony a hluboká údolími, která patří k přírodně nejzachovalejším u nás a seznámili se spoustou druhů ptáků či užovkou stromovou, brrr. Nemám rád hady. Třetí díl nás zavedl do vodního světa České Kanady a Třeboňska, kde kdysi lidé podmáčené louky lidé vysušili, pestré lesy přeměnili na smrkové monokultury a řekám vytvořili umělá koryta a hlavně je přehradili hrázemi. Mnohem více se mi líbila Česká Kanada se starými pastvinami s jalovci a hrady Roštejn nebo Landštejn. Ve čtvrtém díle jsme se přesunuli do nám známé velmi teplé oblasti české země na jihu Moravy - Hustopečskou pahorkatinu a Pálavu. Stali jsme se kritiky vybudovaných Novomlýnských nádrží, které zničily lužní lesy, ale daly prostor k životu tažným a vodním ptákům. Kochali jsme se koberci kvetoucích kosatců nízkých nebo pohledem na orchideje, seznámili se s ptáky, například zde byl dudek chocholatý, vlha pestrá, nebo se objevila naše největší kobylka či největší evropský pavouk slíďák tatarský. Podívali jsme se také na další člověkem upravenou krajinu, tentokrát na Vltavu s proslulými Svatojánskými proudy a pak začal pátý díl, který mne velmi potěšil, neboť mi připomněl krásné Kokořínsko a Český ráj a jejich skalní města plná tajemství. Připomněli jsme si tak doma pro Kokořínsko typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly, dále naše oblíbené Máchovo jezero a pohádkový hrad Bezděz, temný hrad Houska a samozřejmě romantický Kokořín. V Českém ráji se mi líbily roubené chalupy a statky, zajímavé Drábské světničky a hrady Trosky nebo Kost, kam se zase rád s rodinou vrátím, i když jsme zde byli už asi pětkrát. Další známé místa se objevily v šestém díle, který nás zavedl do jeskyní Javoříčských, Mladečských a také do těch nejznámějších v Moravském krasu s nejkrásnějšími krápníkovými výzdobami. Javoříčské jeskyně osobně považuji za vůbec nejkrásnější u nás, neboť ukrývají mohutné podzemní dómy s bohatou krápníkovou výzdobou, které vévodí tzv. záclony nebo tisíce tenkých brček, visících ze stropu. Samozřejmě se mi líbily i Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě a dokonce jsem sám navštívil i její pramen, který je znám jako pramen Luhy. Sedmý díl mi ukázal mnou zatím nepolíbená místa s názvy jsko Džbán, Mladá, Doupovské hory. Rád se tedy někdy podívám na naši největší opukovou plošinu Džbán . Z roviny porůstá chudý druhotný les, ale džbánské stráně naopak patří k významným přírodním lokalitám Čech, nebo do bývalého vojenského prostoru u Milovic se stády praturů, divokých koní a zubry či snad někdy budu mít štěstí a podívám se do vojenského prostoru Doupovské hory, kde by mne zajímala zmizelá města a vesnice. Osmý díl přinesl unikátní srovnání hor na západě a východě naší vlasti. Zjistili jsme, že Krušné hory a Beskydy se od sebe liší snad úplně vším, přesto každé pohoří brání společně naši zemi a v obou stále přežívá kousek divočiny. V devátém díle jsme se doma podívali do dalších koutů ČR, kde jsme zatím nebyli a rádi jsme se tak nechali inspirovat nabídko filmařů, abychom navštívili Labské pískovce a České Švýcarsko na severu Čech, kde na nás čekají pískovcová skalní města, největší skalní most Evropy aneb Pravčická brána i nejmohutnější pískovcový říční kaňon Evropy či pitoreskními tvary Tisských stěn a naše největší stolová hora Děčínský Sněžník. V posledním desátém díle jsme se podívali na Šumavu, která ve výčtu tohoto seriálu nemohla chybět. Nejvíce mne zaujala zdejší ledovcová jezera, kterých je na české straně hor pět, ale po celých horách jsou jich stovky, možná tisíce dalších menších jezírek rašelinných. Na závěr děkuji bandě filmařů, že natočili tak kultivovaný a zajímavý seriál a přál bych si, aby v tomto duchu pokračovali na dalších, byť méně známých místech země s názvem Čechy a Morava a Slezsko. Seriál Krajinou domova ode mne po právu získal pět krajinných hvězdiček *****. () (méně) (více)
Dokumentární cyklus Krajinou domova o přírodních krásách českého území mne velmi překvapil. Potěšilo mne, že to bylo milé překvapení a nikoli zklamání, takže za takové nádherné záběry naší krajiny opravdu od srdce tleskám. Osm epizod první řady jsem viděl v premiéře české TV a byl jsem nadšen, takže jsme se doma na celou sérii podívali s chutí znova. Uchvátili mne hlavně krásné záběry naší přírody z dronu, ale také z úplné blízkosti, které nás doslova vtáhly do nitra našich hor, o kterých první série hlavně byla. V prvním díle jsme se virtuálně vrátili do nám dobře známých pohoří, kterými byly Nízký a Hrubý Jeseník s nejvyšší moravskou horou Praděd a s unikátní horskou přírodou. Velice dobře jsme ta místa znali z našich výletů, ale z takového pohledu jsme neměli šanci ty krásy vidět. V druhém díle jsme poznali České středohoří a Slavkovský les, bývalé sopky, které jsme na vlastní oči zatím neviděli, takže to pro nás byla dobrá motivace. Ve třetím díle jsme naopak shlédli Litovelské Pomoraví uprostřed Hané, v němž se řeka spontánně větví do mnoha ramen a tuto krajinu jsme znali naprosto dokonale, protože se nachází pár kilometrů od našeho bydliště. Podívali jsme se také do Polabí, kde se řeka také kdysi rozlévala do lužních lesů, ale už o svou volnost Labe přišlo. Ve čtvrtém díle jsme si prohlédli z výšky Broumovsko a jeho největší pískovcová skalní města, které jsme už také viděli na vlastní oči, ale z jiného pohledu. Zaujalo nás, že tyto skalní věže byly ve skutečnosti někdejším mořským dnem a pěkné byly také pohledy na pár kostelů v okolí Broumova. V pátém díle se dostal na řadu Český kras, v němž voda společně s vápencem vytvořily velkolepou mikrodivočinu v srdci Čech a kterou jsme už také viděli na vlastní bulvy. Rádi vzpomínáme na vápencové lomy Ameriky či Koněpruské jeskyně a potěšil nás i hrad Karlštejn. Šestý díl nás zavedl na krásné louky Bílých Karpat, kde rostou krásné orchideje a voní louky, tam se musíme jet podívat a dávat pozor na velké hady, kteří zde žijí. Sedmý díl mne bavil asi nejméně, ale královské lesy a staré královské hrady v okolí Křivoklátu za to nemohly - i sem se musíme jet podívat. Poslední díl první řady nám ukázal Žďárské vrchy a Železné hory jako nejzachovalejší části Vysočiny, zase úplně jiný kus naší země, který čeká na naše objevení. Kromě záběrů kamery mne zaujala dvojice moderátorů, kteří nebyli vidět, ale byli slyšet. zatímco hlas Aloise Švehlíka se ozval vždy na začátku a na konci dílu jen aby se neřeklo, Jan Maxián s jeho velmi příjemným hlasem a skvělou intonací na nás vychrlil spoustu informací. Nenásilnou řečí nám doma dával spoustu informací o všech ukazovaných krásách naší vlasti, sem tam zazněl mírný vtip či sarkasmus, ale hlavně mně to vůbec nepřidalo nějaké nudné, ba právě naopak. Z jeho projevu jsem byl naprosto nadšen, bože proč to pořád opakuji, a byl jsem potěšen, že tento borec navíc k dokumentům složil i nevtíravou hudbu, která dokonale zapadla do ukazované přírody. Osobně jsem na spoustě míst byl a tak jsem ony informace dychtivě vstřebával a těšil se z krásných záběrů kamery, včetně těch leteckých. Na závěr děkuji bandě filmařů, že natočili tak kultivovaný a zajímavý seriál a přál bych si, aby v tomto duchu pokračovali na dalších, byť méně známých místech země s názvem Čechy a Morava a Slezsko. Seriál Krajinou domova ode mne po právu získal pět krajinných hvězdiček *****. () (méně) (více)