Cesta na Měsíc

Asi jeden z najlepších filmov, čo som kedy videl. Fantastická hudba, skvelá atmosféra a človek absolútne cíti úplne všetko čo sa deje. Dokonca i tie triky sú podľa mňa excelentné a vyzerajú na svoju dobu skvele. Je to film, ktorému sa nedá nič vytknúť. Je to ako krátka rozprávka pre malých aj dospelých. Proste fantázia a ukážka toho, ako chcel niekto skutočne tvoriť nové svety a objavovať pomocou filmu. Zážitok. Hodnotenie: A+ (20.02.2016)

Právě jsem viděl první sci-fi film a jeden z prvních uměleckých filmů vůbec - Mélièsovu Cestu na Měsíc. Nutno dodat, že je z roku 1902 a je barevná, tedy políčko po políčku ručně kolorovaná. Ve čtvrthodinovém snímku vidíme konstrukci rakety, její vystřelení z děla a přistání na Měsíci 66 let před Armstrongem, Aldrinem a Programem Apollo. Řekl bych, že NASA i Michael Bay se svým Armageddonem se odtud inspirovali. Mlácení vybuchujících Měsíčňanů deštníkem už je režisérův bonus. Celý film: http://vimeo.com/39275260 (10.12.2012)

Kouzelné, roztomilé, půvabné. Slovy se to popsat nedá, musí se vidět, ale nedá mi to podělit se aspoň v několika větách: Kamera je statická, celý film se skládá z pouhých 14 záběrů, plných roztodivných lidiček a papundeklových kulis, které jsou prostě k sežrání. Počínaje modelem kosmické lodě, konče povrchem Měsíce a jeho obyvateli měsíčnany, vše nese stopy obrovské Meliésovy fantazie, plné roztomile naivních představ. A ti měsíčnani, ti jsou prostě k pomilování :o)) Film je kratičký, ale zanechá v člověku nesmazatelné stopy. A ty triky, ty neztratily nic ze svého kouzla ani po více než sto letech. 101 let, čtyři generace....je to vůbec možné? (28.09.2003)

Tento film se z dnešního hlediska nedá hodnotit a z toho dřívějšího ho hodnotit nedokážu. Na mě už tento film nemá žádnou zpětnou vazbu. Ani moje prababička si uvedení tohoto snímku nemohla pamatovat, aby mi pak mohla svůj zážitek předat. Film starý jako kinematografie sama nelze hodnotit. Copak můžeme hodnotit body nebo procenty vynalezení žárovky nebo parního stroje? Nesmysl. Většina lidí nemá tušení, jak tehdejší svět vypadal, o kinematografii nemluvě. V té době ještě nebyly ani stálé biografy (první až 1907). Pouze se prodávaly licence kočovným jarmarečným společnostem, které jezdily od města k městu. Ve svých představeních pouštěly tyto společnosti jako jedno ze svých čísel sérii krátkých filmů (většinou bez zvukového doprovodu). Filmové publikum neexistovalo. Kinematografie byla považovaná za pokleslou zábavu. Lidé tento film ve své době většinou neznali. Snímek tenkrát mohl zaznamenat ohlas jen u úzké skupiny nadšenců. Lidé si o tom mohli přečíst krátký titulek v novinách, na který do druhého dne zapomněli, a to je vše. U normálního člověka té doby musel film propadnout, protože lidi tenkrát tyto věci nemohly zajímat. Měli jiné starosti, které mi dnes neznáme. Dnes si žijeme v našem poklidném světě a dáváme verdikty historii. Jak smutné. Dávám 5 s vědomím, že nevím nic. (16.11.2010)

Má to síce už viac ako sto rokov, trvá to ani nie štvrťhodinku, napriek tomu sa jedná o neopakovateľný, zásadný a v podstate MUST SEE zážitok z časov, kedy bola ešte svetová kinematografia v plienkach, z ktorého podstatne cítiť veľké nadšenie pre vec, z ktorého cítiť lásku k remeslu, skrátka, ako písal kolega Matty, mrzí ma, že Mélièsovo úchvatné dielo nebolo prvým filmom, ktorý som kedy videl. A myslím to úprimne... (25.12.2007)