Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (2 082)

plakát

Obi-Wan Kenobi (2022) (seriál) 

Chudák Ewan. Tohle je plýtvání jeho obrovským charizmatem a tenhle pořád a pořád louhovaný čajíček si ho vůbec nezaslouží. Už jenom kvůli němu jsem fakt moc chtěl, abych to měl rád, ale bohužel. Ve slabém scenáři funguje jenom několik nostalgických momentů (zejména v 1.díle), režie je žalostná, někdy fakt bolely oči na to koukat, chvílema to působilo jako parodie, chvílema to svojí toporností mělo atmosféru komoušských brněnských televizních pohádek, do kterých produkce nalila hodně peněz do průměrných triků a dražších kulis. Deborah Chow je možná sebejistá ve vztahových dramatech, ale na budování odkazu slavné frančízy nemá ani omylem. Na co Myšák v případě Star Wars šáhl pařátem, to pohnojil, vyjma vypravěčsky odvážných ´The Last Jedi´a ´Rogue One´, které byly řemeslně suverénní a měly koule pojmout slavnou ságu jiným pohledem.

plakát

The Beatles: Get Back - Třetí část: Dny 17–22 (2021) (epizoda) 

V celé kráse zrestaurované poslední živé vystoupení Beatles na střeše sídla společnosti Apple v Saville Row v centru rušného Londýna. Fantasticky plynule sestříhané, ukázané z několika úhlů, ať z pohledu zpovídaných udivených kolemjdoucích, či bezradných strážníků, kteří musí reagovat na cca třicet stížností na hluk a porušení veřejného klidu, a přitom díky rozdělení obrazu do několik okýnek divák nepřichází ani o vteřinu hudební show. Mírná pachuť zůstane, protože při předposlední skladbě Lennonovi vypnou odposlouchávací reprák, a zřejmě celá performance se utne o několik skladeb dříve, ale i to je vlastně kořením jedinečné tečky za nejvlivnější kapelou všech dob. A propós – U2 o 18 let později něco podobného zopakovali v Los Angeles. Hezký pokus, kluci irští, ale Brouci byli jen jedni a takový koule byste v konzervativní Anglii v tý době asi neměli :o)

plakát

Ulička přízraků (2021) 

Ač nemám v lásce kolotočáře z první půle 20.století, ten podivný bizár kolem nich, to jejich trápení zvířat a chlubení se deformací postižených osob, tak jinak zasazený časový rámec přelomu 30. a 40. let mi konvenuje. Ale přijde mi, že ten příběh a jeho dějový oblouk není tak výživný a nosný, aby obhájil tu obludnou stopáž. Úvodní kolotočářskou linku bych zkrátil o polovinu, možná i o víc, a nic by se přitom nestalo a nechal bych takový střípky, jako sblížení Bradleho a Rooney Mara a pak pro závěrečnou (mimochodem hodně vtipnou) pointu důležitý monolog principála (opět démonický Willem Dafoe) o tom, jak verbujou lidskou spodinu do role odpadlíků, co jsou zavření premanentně v kleci a žerou zaživa kuřata. Naopak být Del Torem upnul bych větší pozornost na intriky ve velkém městě, jeho ponurost a zkaženost, protože Cate Blanchett je skvělá femme fatale a jiskření mezí ní a Bradleyem je až elektrizující. Celkově mě to bavilo, ale nůžky střihačovi by fakt bodly. Ale ono je to těžký, když si uvědomíte, jak del Toro tak miluje ten bizárek starých poutí a kolotočářů, v jejich kulisách si musel připadat jak malý kluk v cukrárně.

plakát

Sjezdař (1969) 

´Bosé nohy v parku´ lehce naťukly jeho hvězdný rozjezd, Sundance Kid ho katapultoval na herecký Olymp a mezitím si můj oblíbenec Redford střihl tuhle ničím zajímavou, nevzrušivě natočenou storku o arogantovi, který ke štěstí přišel. K jeho postavě nemáme šanci si vybudovat nějaký kladný vztah, protože svůj příběh začíná jako namyšlený cápek a končí stejně, po nějakém prozření ani známky. Navíc to není ani moc dobře zrežírováno, o zkratkovitém vyprávění ani nemluvě. V závěru se přitom nabízela nechtěná paralela na nedávný nečekaný olympijský triumf Ledecké ve sjezdu (tady v postavě německého sjedaře), ale ani tady tvůrci srabácky nevyjeli za zajetých očekávatelných kolejí. Zajímavé to bylo snad jen kvůli srovnání a ujištění, jak obrovský technologický a kvalitativní skok od té doby zimní sport, potažmo sjezdování, udělalo.

plakát

Seveřan (2022) 

Velkostudiový systém naštěstí Roberta Eggerse nesemlel, i přes vyšší budget zůstal svůj, nepodbízivý a originální, byť si myslím, že z jeho dosavadních tři zářezů je tenhle asi nejméně zajímavý. Vyprávění totiž neuchopil zrovna bezchybně, zejména v prostřední části se příběh táhne jak med, jako by nevěděl kudy dál, ale díky Odinovi to s krvavým halali zase chytne dech a závěrečný souboj je atmosférická pecka. Potěší i neokoukané náhledy do života starých seveřanů, jejich zvyků a šamanských obyčejů. Chlapácký Skarsgard imponuje živočišností a muskulaturou, takže nevadí ani jeho tradiční štěněčí pohled, naproti tomu na Nicole Kidman, když jí zrovna milosrdně nezabírá kamerový filtr, je úděsný pohled, liposukce obličeje je zlo. I stárnout by se mělo umět s grácií.

plakát

Top Gun: Maverick (2022) 

Tomík si vyjednal 20% z každé prodané vstupenky, šikula jeden, a pod svým producentským dohledem nám naservíroval pohádku, která je sice krásně natočená, ale dějově je to klišé jako prase. Stíhačky sice nikdy nebyly tak sexy, v kokpitových záběrech úplně vidíte na tvářích herců účinky přetížení, každý mach navíc, i ta nostalgie je fajn, když se s ní umí pracovat, ale to všechno okolo jede podle klasických předvídatelných hollywoodských notiček, přesně odhadnete, co se v následující scéně stane, žádný moment překvapení se nekoná, o nějakých překvapivých zvratech si tenhle film může nechat zdát. Regulérně jsem se první půli nudil, a vlastně i po zbytek stopáže. Jediný, kdo mi hejbl osrdím, byl Val Kilmer, zvlášť když znáte jeho skutečný zdravotní stav. Závěrečná chválená akční pasáž mi svojí přepáleností přišla jak CGI filmeček z nějakého Call of Duty, už chyběl jenom gamepad do rukou. Současných 92% ve zdejším hodnocení považuju za úlet.

plakát

Uncharted (2022) 

Pozitivem  filmového fastfoodu typu Uncharted je, že ušetřím. Fakt není sebemenší důvod do tohodle investovat jedinou korunu za blu-ray. A tak je to v současnosti s většinou kinematografické produkce podobné. Já nikdy na fastfood nebyl, raději mám výživné stejky a tohle je spíš topinka s česnekem. Pronuděných 120 minut a ujištění, že nejlepší filmovou adaptací PC hry zůstává pořád 27 roků starý Mortal Kombat.

plakát

Ulice strachu – 2. část: 1978 (2021) 

V názvu to má rok 1978, ale v sedmdesátých letech to teda uměli rozparádit mnohem peprněji. Tohle se chvílemi tváří jako velká ukruťárna, ale v jádru je to jen další dětský horor, kterých je na Netflixu plno. Ty jejich zaměnitelný family friendly záležitosti, aby se zalíbily každému, jsou prostě mor.

plakát

Smrt na Nilu (2022) 

Na začátku nám Branagh zbytečně osvětlí důvod kníru, asi nás diváky má za úplný voly, a pak v umělých digitálních kulisách, barevných jak cikánský necky, se rozhodne prznit jinak celkem milou literární předlohu. Zrovna od něho, původem divadelníka, bych tohle nečekal.

plakát

Lékořicová Pizza (2021) 

Takové pěkné stylistické cvičení, ale ten scenář si P.T.A. za rámeček nedá. Nicméně bavil jsem se a s hudbou umí Anderson pracovat stejně, jako Tarantino. A Cooper Hoffman je herecké zjevení, borec.

Reklama

Reklama