Přehlídka smrti

Krásná ukázka toho, jak je možné spojit vážné téma s komedií. Tématem je válka a to, jak dopadá na jednotlivé lidi z různých vrstev, ale jsou zde sekvence, poměrně dlouhé, které jsou v podstatě němou groteskou, stejně jako jsou zde momenty, které jsou čistě romantické. Původně je to romantický příběh především a King Vidor mu dal kulisy války, které k němu výborně pasují. Dojemné a vtipné, i když tedy ve stejných momentech. (07.07.2014)

"Parley voo Francay... Chevrolet Coupe?"     Najziskovejší film nemej éry, zaradený medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, ktorý je aj po takmer storočí prekvapivo živým dielom. Rozpráva srdcervúci ľúbostný príbeh amerického vojaka Jamesa Appersona (výborný John Gilbert) a francúzskej farmárky Melisande (rovnako dobrá Renée Adorée), odohrávajúci sa na pozadí prvej svetovej vojny. Viac ako polovicu filmu som si myslel, že niekto poplietol žáner a film mal byť označený skôr ako komédia (a treba povedať, že výborná). Je tu množstvo humorných scén, z ktorých ma najviac rozosmiali tie založené na jazykovej bariére medzi Melisande a Jamesom (prípadne ďalšími Američanmi). Už len samotnú Melisande bola radosť sledovať - takmer neustále vysmiata, samý žart, ale keď na to prišlo, aj poriadne rázna a divoká. Až v druhej polovici filmu, po odchode Američanov na front, sa začína tá pravá dráma. Bojové scény s množstvom ľudí pôsobia veľkolepo (akurát nerozumiem, čo mal znamenať ten pochod duchov proti paľbe), dej je napínavý a záver veľmi dojímavý. Herecky to je pritom na úrovni, trochu mi vadil akurát Karl Dane (Slim) s tou jeho neustále vyšlklebenou držkou. Zaujalo ma inak, že už v tej dobe bol zrejme filmový priemysel nejako previazaný s tabakovým priemyslom - cigarety sú vykreslené ako niečo ohromne dôležité, niečo, po čom človek zatúži, keď mu ostávajú posledné chvíle života.     "They got him! They got him! GOD DAMN THEIR SOULS!" (27.12.2022)

Bohužel na rozdíl od ostatních hodnotících jsem nebyl ze snímku příliš nadšen. V době, kdy Francouzi a Němci točili syrové snímky přišli Američané s přehnaně patetickým filmem se scénářem jak vytrženým ze slabšího románku pro ženy. Dvě - tři scény člověku v hlavě uvíznou, ale jako celek film nepřináší divákový žádný silný zážitek. (18.11.2009)

Poutavě vystavené melodrama Přehlídka smrti je význačným počinem klasického Hollywoodu, na kterém se sice zub času pochopitelně podepsal, nicméně ne natolik, aby svým podáním vzbuzoval soucitný úsměv. Naopak – film ani netematizuje heroismus, spíše je pacifistické povahy vyjadřující sílu válečné mašinérie. Zároveň lze zde spatři jakousi bipolaritu ve vyprávění. Filmu Kinga Vidora totiž rozhodně přičíst na cti fakt, že je jak rozvernou romancí (předfrontová část), tak i ponurým obrazem války, jehož sugestivnost umocňuje vhodně užitá hudba při obou, diametrálně odlišných částech. Přehlídka smrti tak klame tělem: zprvu je spíše sledem humorných scének, jež s lehkostí a nadsázkou popisují život v armádě. Za frontovou linií panuje čirá spokojenost – a zároveň zde počíná milostná linie, kdy se hlavnímu hrdinovi Jimovi zalíbí místní dívka. „Válka není tak hrozná,“ jak říká jeden Jimův kolega při jedné z mnoha bezstarostných scén. S realitou se má brzy setkat: vojáci jsou posíláni na frontu a vyprávění je tak rozštěpeno do dvou odlišných částí. // Na Přehlídce smrti je kladem zároveň její žánrová podvojnost, ani jedna část není slabším článkem té druhé. Kooperují spolu tak, že nezůstává ani jedna „pozadu“. Rozhodně tedy není možné říci, že by se z jedné či druhé strany jednalo o žánrový nedodělek. Válečná, uměřeně (na svou dobu) realistická, a romantická linie spolu s úvodní a závěrečnou „domácí“ scénou (i tyto scény stvrzují bipolaritu: na počátku je Jim víceméně nadšeným dobrovolníkem, v závěru je zklamaným jako živoucí příklad Ztracené generace) tvoří kompaktní celek, přesně v mezích klasického modu vyprávění. (30.05.2012)

Přehlídka smrti, je film plný emocí. Nalezneme zde: lásku, přátelství, touhu žít ale i hořký návrat z války a ztrátu přátel. Nakonec vše však šťastně skončí . Není němého filmu, který by i bez jediného slova, byl schopen vytvořit takové emoce, jako tento. Příběh nás zavede do roku 1917 do centra Spojených států. Zde vidíme tři mladé muže, jednoho dělníka, čišníka a hlavní postavu celého filmu Jamese (Johna Gilberta), mladíka z bohaté rodiny, který neví co znamená tvrdá dřina. To se dozví až na výcviku v jedné francouzské vesničce. Zde se zamiluje do francouzské dívky. Jeho přátelé nezahálejí a místo toho vytváří různé kulišárny. Když tu náhle příjde rozkaz k postupu na frontovou linii. Zde jsme svědky "přehlídky smrti". Muži postupují proti linií nepřítele a jdou vstříc jasné smrti. Scéna útoku je velice dobře natočená a působí reálným dojmem. Po útoku nastane noc a zbylí muži se schovávají v jámách po výbuchu. Jsou neustále odstřelováni nepřátelskou palbou z minometů a jelikož jsou James a jeho přátelé v nejbližší jámě k nepříteli, dostanou za úkol jej zničit. Noční scéna je až neskutečně mrazivá. Oba dva Jamesovi přátelé při ní umírají (sorry za Spoiler) . James se probouzí až v nemocnici, kde se dozvídá, že dům, kde jeho francouzská láska žije, byl již několikrát obsazen a zničen. James se tedy vydá se zlámanou nohou šest kilometrů právě k tomuto domu. Ženu zde nenajde. Zdrcený přijíždí domů, kde ho čeká rodina, které nerozumí. Jedinou opourou je mu matka. Ta ho podpoří v touze vydat se znovu do Francie a vyhledat svou lásku. Tu se mu podaří najít, a tím příběh skončí. . Herecké výkony jsou opravdu vynikající, pro mě neznámí herci, v čele s vynikajícím Johnem GIlbertem ( který zazářil o osm let později ve snímku Queen Christina s půvabnou Gretou Garboo), dokázali v divákovi vzbudit emoce. Je škoda, že je film poměrně neznámý. Rozhodně by si zasložil přední příčku němého filmu vedle Bronenosece Potomkina. (13.07.2012)