Maminka mrtvá a nejdražší

Istý typ amerických dokumentov o skutočných zločinoch mi pije krv. Nie ani tak samotným zločinom, ale spôsobom, akým sú zobrazovaní jeho aktéri. Na tom je pekne vidieť, že ani tzv. "objektívny dokument" o skutočnej udalosti nie je nikdy objektívny. Vždy je to len subjektívne videnie autora filmu. Tak aj tu: na strane páchateľky sú zjavné tendencie jej nadŕžať v mene údajného zneužívania matkou, ktorá je zobrazená div nie ako zosobnenie Satana na Zemi. V skutočnosti ide o zločin odpudzujúcich ľudí na iných ohavných ľuďoch, opisovaných sériou ďalších odstrašujúcich indivíduí. Odpudzujúca ohavnosť kreatúr dokumentu je zjavná na prvý pohľad, počuv a rovnako tak z ich vypovedaného i vytušeného správania. Hľadať v tejto zbierke príšer morálne rozdiely je ako hľadať živého herca v kreslenom seriáli Simpsonovci. (21.04.2021)

Dost mne překvapilo, jak moc se The Act držel reality (nebo lépe řešeno reality, kterou nám předkládá "Maminka mrtvá a nejdražší"). Mnohdy až šíleně působící příběh tak dostává zcela nové kontury, když vychází najevo, že seriálová podoba je možná ještě tou "light" verzí oproti skutečnosti. Seriálová představitelka Gypsy Rose – Joey King si pak zaslouží obrovský potlesk za svůj výkon. V některých momentech šlo prakticky o "předělávku" 1:1. Klobouk dolů! (03.05.2020)

Pořád mi nejde do hlavy, že to celé nějak prošlo a mohlo se to dít tak dlouhou dobu. Viděno po seriálovém zpracování, a to, jak moc věrné a skutečné to je, je pro mě vážně šílené. Dokumentární práce na jedničku, takto složitý a hrozivý příběh vměstnat do 80 minut, navíc s většinou důležitých věcí, chce um. (10.02.2024)

Tohle je prostě ze života (a nutno říct, že ze života v USA), to snad ani nejde vymyslet. Co na to říct? Psycho maminka se za těch 20 let činila, svině... a samozřejmě taky tloustla. Dcerka stárla... a přesto pořád vypadala jak malá retardovaná postižená holka. Jinak dost kruté bylo už to, že holce dali jméno Gypsy. Moc rozumu nepobrala, ale asi za to mohly ty okolnosti - těžko si něco takového představit. Bylo jasné, že záměrem tohoto dokumentu bylo vzbudit v nás soucit, ale z dokumentárního hlediska se nic zvláštního nekoná. Mrzí mě, že tvůrci neměli dost trpělivosti, aby s tímto příběhem trochu počkali a my se dozvěděli i to, jak byl odsouzený její komplic a třeba z něj dostat i jeho úhel pohledu v přímém rozhovoru. Nebo počkat na její (podmíněné) propuštění, ať to má nějaký happy end. A taky by neuškodilo trochu víc objektivnosti. (02.12.2022)

Dokument ostrý jako břitva. HBO umí. Navíc příjemná stopáž. Jde o nesmírně intimní svědectví o jednom případu drsného zneužívání v rodině, kdy matka dítěti ničí život.... láskou. O Munchhauzenově syndromu (MS - navozování příznaků různých nemocí, obíhání doktorů, léčení zdravého těla) jsem do té chvíle nevěděl vůbec nic. Do shlédnutí filmu jsem měl za to, že jde o obyčejné simulování, ale tak to není. Od simulace se MS liší tím, že předstírání příznaků nemocí nemá žádný konkrétní účel. Napadlo mě, že vlastně asi má: vyvolat pozornost, nechat o sebe pečovat, cítit něčí účast, lásku, starost. O level dál je ale ve filmu zobrazený tzv. "MS v zastoupení", kdy matka předstírá desítky nemocí u vlastního dítěte. Do jak obludných rozměrů tahle úchylka může zajít, se podívejte sami. Absolutní závislost na matce, dítě ustrnuvší ve vývoji, podvody, sbírky na fiktivní rakovinu, a nakonec - vražda. A já si přitom nemohl nevzpomenout na jiného - možná podobně týraného - diblíka z českých luhů a hájů: Barboru Škrlovou z Kuřimské kauzy. Pamatujete? Neméně bizarní, podobně psychicky poničená dospělá dcera předstírající dítě, která nakonec putuje do vězení. (14.06.2020)