Režie:
Joachim TrierKamera:
Jakob IhreHudba:
Ola FløttumHrají:
Eili Harboe, Kaya Wilkins, Ellen Dorrit Petersen, Henrik Rafaelsen, Marte Magnusdotter Solem, Anders Mossling, Camilla Belsvik, Sigve Bøe (více)Obsahy(1)
Křehká Thelma právě nastoupila na vysokou školu. I přes urputnou snahu jejích rodičů kontrolovat každý její krok poprvé zakouší nezávislost a vír studentského života. Když se však zamiluje do krásné spolužačky Anji, začnou se v jejím okolí dít nevysvětlitelné a děsivé události a Thelma s hrůzou zjišťuje, že jejich příčinou je možná ona samotná. Uhrančivý thriller o nejtemnějších lidských touhách, rodinných prokletích a zakázané lásce natočil jeden z nejtalentovanějších skandinávských tvůrců současnosti Joachim Trier. (Aerofilms)
(více)Recenze (233)
Ako fanúśikovi ponurej a depresívnej atmosféry sa mi dostalo pomerne výživného pokrmu ale ako milovníkovi hororov som sýty z obývačkovej projekcie neodišiel. I tak to bol (prí)jemne zimomriavkový film. Pomalšie tempo filmu svedčí, myslím že som spokojný. Šesť hviezd z desiatich, za mňa. ()
Asi si to dlouho pamatovat nebudu. ()
Bozi, stejne jako soundtrack. ()
Film ma minimálne tri etapy, z ktorej každá, aspoň za mňa, bola nepredvídateľná, ako sa skončí. Je dobre, že tvorcovia neboli Američania, lebo to by malo úplne iný rozmer, ktorý netúžim poznať, ale aj tento film zasiahla menšinová povinnosť, našťastie tam toho veľa nebolo. Mimochodom takýto film s tými istými hercami, režisérom, kameramanom a proste celým filmovým štábom pri jemnej úprave scenára a použití na niektorých miestach inej hudby, by bol veľmi zaujímavý psychologický thriller nie hollywoodskeho typu. ()
Další naprosto originální film, s typicky severskou atmosférou. Nic jsem o něm dopředu nečetl, takže si se mnou celou dobu krásně pohrával a já pořád nevěděl co si myslet - jestli to je psychologické drama, nebo horor, nebo .... čert ví. A když si hlavní hrdinka začala vyhledávat co je psychogenní epilepsie, tak jsem to už musel vypnout, protože to bylo tak sugestivní, že jsem se chystal po blikajících světlech dostat jeden epileptickej záchvat taky. Jenže, do 10 minut mi to nedalo a musel jsem to dokoukat. A tomu říkám síla kinematografie - když Vás něco nutí dokoukat film ač se Vám to v něčem třeba příčí. A kupodivu v tu chvíli kdy jsem to znovu zapnul to přesně začalo. Nádhera. Opět mnohoznačné drama a nádherně to symbolicky ladí s dnešní dobou, kdy máme velkou sílu ducha a nevíme co s ní. A tak pokud se do nás promítá něco negativního (někdo), tak to prostě reflektujeme. Ale pokud máme tu sílu přepnout na pozitivní, pak ten svět celej rozkvete. Bomba. Škoda, že to zase nebylo pochopeno a nedošlo ani k nominaci na oskara.. přitom zrovna tohle by amíkům mohlo zamotat hlavu. Ale asi tam pak chybělo pár motorových pil. To co ale má v tomhle filmu obrovskou sílu - je vnitřní síla Thelmy. Vytvořit vlastní svět. A tak to má být. ()
Reklama