Režie:
Adonis KyrouScénář:
Adonis KyrouHrají:
Claude Cerval, Marcel Dalio, Lise Lachenal, Jacques Verlier, Simone Bach, Sacha Solnia, Marcel Vidal, Roger Gillioz, Jean Vigny, Georges WodRecenze (2)
Hlavní hrdina, stavitel protiatomových krytů je při vypuknutí jaderné války v jednom z oněch krytů náhodou zmrazen a probuzen o více než 100 let později. Ocitá se v dystopické společnosti v Sialu IV, krytu, který se nachází pod zemí. Lidé přenechali chod Sialu na androidech a sami si mají užívat štěstí a pohody. Jedná se samozřejmě o dystopické sci-fi, nemá cenu prozrazovat víc, než že konflikt člověka z minulosti s androidy je nasnadě. Konec je mrazivý, některé (až psychedelické) scény velmi vydařené, takže i přes chování hlavního hrdiny a především jeho těžko uvěřitelný vývoj doporučuju. ()
FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 4: ŠVÝCARSKO: Taková žánrová překvapení z pro mě téměř neznámých končin rozhodně vítám a jsem za něj rád. Šedesátková televizní minisérie z frankofonní švýcarské produkce přináší propracovaný futuristický svět s ovládáním člověka androidy, jež mu mají sloužit k naplnění dokonale spokojeného života. Jenže v citově vyprahlé dystopické prázdnotě není nic tak růžového, jak se zdá, zvláště z pohledu zbloudilého cizince ze 60. let, který se po nehodě během rozpoutaného jaderného konfliktu probouzí zmrazený o sto let později. Sial IV podobně jako kultovní americký Blade Runner (jehož předloha byla vydána rok před touto minisérií) rozvíjí i otázku potenciálních citů, jaké se můžou (nebo plně nikdy nemůžou?) v androidu za jistých podmínek probudit. Dějová linie s procitnutím současníka v neznámém světě androidů, celém chodu tohoto světa či vztahová linie Denise s robotkou Dianou přináší dostatečné napětí. Vizuální stránka s mnoha působivými kamerovými záběry, exteriéry a psychedelickými snovými scénami dokáže pohltit svou atmosférou a často působí po technické stránce na svou dobu profesionálně... tedy dokud se děj nepřesune do levné studiové iluze futuristického světa a pár scén nezačne budit dojem zestárlé studiové inscenace. Po skvělém dlouhém úvodu ze současnosti jsem se tak do nového světa dostával hůře a v posledním ze čtyř dílů jsem se zase nemohl ubránit dojmu jisté rozvláčnosti. Trochu mě proti očekáváním zklamalo, že k některým prvkům z prvního dílu se děj příliš (původní svět s jadernou válkou) či dokonce vůbec (násilím odvedená holčička) nevrací... nicméně spěje k hodně deziluzivnímu mrazivému konci, jaký bych na televizní dílko z oné doby nečekal. Ta mírná utahanost, pár scén svým pojetím po stránce atmosféry kulhajících a většinou i absence výraznějších hereckých výkonů (až na profesora v podání Claudea Cervala) trochu sráží jindy skvělý dojem, ale na slabší 4 hvězdičky za vše skvělé Sial IV pořád vidím, upoutalo mě to i po tolika letech od svého vzniku dost. [75%] ()