Obsahy(1)
Někdy se dostaneme do bodu, kdy už dál prostě nemůžeme. Přejeme si na svém stereotypně se převalujícím životě něco změnit. Jenže ne každý zůstává u přání, a tak se může stát, že se jednoho dne třeba i takový majetný otec (Yeong-jin Jo) dozví o tom, že jeho jediná dcera Ji Soo (Ye-ji Seo) vzala nohy na ramena, aby unikla jeho skličující výchově, postrádající matčin cit, a vzdala se všeho, čím byla doposud obklopována. A když se o podobný únik pokusí i unavená matka, hlava rodiny, Ja Hyeong (Hae-mi Park) která se stává terčem synových posměšků a fyzického ubližování ze strany vlastního muže, může se dokonce stát, že v sobě člověk objeví chuť zase žít. Ale jinak. Lépe. A žít lépe by si přála i barová hosteska Jin Yeo (Hee-jin Jang), která ale svému zaměstnavateli dluží tolik peněz, že se mu sama zřejmě nikdy nevyplatí. Jenže krátce po tom, co si i ona volí radikální cestu, jak ze všeho kolem co nejrychleji uniknout, střetává se s mladou dívkou a postarší dámou, které, shodou okolností, také utíkají před svým současným životem, aby našly život lepší. A třeba ne lepší. Prostě jen život. Takový, který stojí za to žít s úsměvem. (Conspi)
(více)Recenze (1)
Conspiho obsah je velmi výstižný. Mně tento počin příliš nebavil, ale co mi na něm přišlo zajímavé, byla práce s tématem postavení žen (tři zmíněné prototypy) v této společosti a jejich pohled a prožívání. ()