Junk Head

Úchvatný svět (4*) dementních gagů (2*). (31.08.2022)

[SPOILERY] Hluboce smutný pohled na konec života na Zemi. Nikde se nic nerodí, ani neumírá. Běh života se zastavil. Občas někde něco doroste (nech si chutnat, nebo uteč!), ale už je to jen takový dojezd. Pro lidi určitě. Z těch zbývá jen pár udržovaných, prastarých těl se stovkami let slunečního záření zakalenýma očima v nehybné tváři. Nepotřebují ji: Interakce už se odehrávají mimo ně. Země je nekonečně hluboká hromada odpadků, odpadlých částí civilizace, které pozbyly svou funkci, mezi kterými se těch pár umírajících živých buněk ztratí. Smrt už nestačí na to být začátkem nového života. ___ Podzemní obyvatelé mají různou podobu. Pokud jim zbývá něco málo mozkových buněk, mají celkem dost možností, co se vzhledu týče: Mezi orgánem a odpadkem není rozdíl, hlavně když to pasuje, drží nebo dobře vypadá. Niku po neexistujích dětech zaplnili malí otravní robotrpaslíci. Vztahy se tu moc nepěstují a silné dámy v červeném dávají vetchým staříkům jasně najevo, kde je jejich místo. ___ Film je plný symbolů, metafor, ale i humoru. Neuvěřitelně hluboký pád člověka-sondy do podvědomí lidstva. Slepé oči (víte, že se zrakové buňky narozdíl od některých jiných buněk v těle neobnovují?) všech "bytostí". Blbý vtipy jako záchrana před prázdnotou a děsuplností, která tak bublá jen těsně pod povrchem reality. ___ Bez kapky naděje by to bylo nesnesitelný. Někde v té polévce snad vzniklo něco opravdu nového, protože pud života probuzený z dlouhého spánku vede krtky k pomoci "tomu" přežít. I za cenu sebeobětování se. Z lidí toho nezbyde moc, ale snad alespoň to nejlepší: Lidskost a respekt k životu obecně. ___ Film tak má hodně podobný tón jako seriál Sweet Tooth: Pro lidi už je pozdě, ale něco dobrého, co by mělo přetrvat, v nás je, a stojí za to to pěstovat. (24.07.2024)

Zauimavý umelecký počin kombinujúci českú tradičnú stop-motion techniku a totálne šialené japonske dark sci-fi fantasy.  Človek pri hodnotení nemá moc na výber. Buď siahne po jasnej 5* alebo sa musí uskromniť s 3*, ako v mojom prípade. (01.08.2022)

Keďže prvá polhodina je vlastne pôvodný krátkometrážny film, ktorý som už videl predtým, tak ma to až toľko nezaujalo hneď na začiatku. Ale potom to bolo lepšie. Viac preskúmavame sci-fi hororový odporný svet ktorý je plný zaujímavých postáv a stvorení. Hlavne tie dizajny monštier a celého sveta vám evokuje ten pocit nočnej mory ako pri Mad God, ale ten je na úplne inom levely. Dosť sa tieto dva filmy na seba podobajú ale tento film postrádza niečo čo ten Mad God nie. Respektíve to nerobí dobre. Oba filmy obsahujú akoby nekonečné poschodia podzemného sveta. Mad god tých poschodí vystriedal niekoľko zatiaľ čo tento má len jedno. Ale ten problém je v atmosfére. Lepšie povedané v osvetlení. Mad god je prechádzka temným, tmavým strašidelným snom. Junk Head sú zase len nekonečné betónové chodby s bielim svetlom, ktoré tam vždy ide poste odniekadiaľ. A to mi tam dosť vadilo. Proste miesto hlboko dole kde by to malo byť temné je osvetlené bielim prudkým svetlom. Akože áno ma to svoju atmosféru ale mne by tam pasovala iná. Dej viacmennej len odhaľuje ten svet ale funguje dobre a dokonca má aj zopár dialógov s hĺbkou na zamyslenie. Taktiež sa tu objavil celkom často humor, ktorý by som povedal že tam nepasuje ale náhodou som sa celkom dobre aspoň pousmial. Najviac mi to ťahá ten svet, dizajny postáv a najviac uberá to biele svetlo. (15.10.2022)

"Bůh je mrtvý a my jsme ho zabili", Junk head by se dal popsat jako vtipné vyjádření této klasické Nietzscheho myšlenky. Což naznačuje, že film nejspíš nebude určen pro současného mainstreamové fanouška anime. O to víc si přijdou na své ti ostatní. Můj obdiv si získal i fakt, že se Takehide Hori postaral nejen o režii a scénář, ale téměř o veškerou práci, včetně hlasů, vyřezávání loutek, osvětlení, ovládání kamery, střihu a skládání hudby a to vše téměř ve čtyřiceti letech, bez předchozí zkušenosti s filmovou tvorbou (vyvrátil mi tak předpoklad, že kvalitní film nemůže být dílem jednoho člověka). Za zmínku stojí i komentář Guillerma del Tora, s kterým se dá i ztotožnit, a který ocenil krátkou verzi filmu jako „dílo pomatené brilantnosti“. (02.10.2023)

Všechny ctnosti a nectnosti one man show - ale celkově neuvěřitelně, řekněme, zábavný... 5/5 (04.10.2022)

Asi před 10 lety jsem na youtubu náhodně potkal krátký filmeček, který mě uhranul svou úzkostnou atmosférou a zpracováním. K mému překvapení mě vzpomínka na tuto atmosféru nedávno nepřipraveného zasáhla. Byla to velká radost, když jsem zjistil, že z krátkého filmu je nyní dokonce celovočerák. A dost jsem si ho užil. Jakkoli člověka občas otráví nemožně kýčovité fóry, není pochyb o vizuální poutavosti tohoto díla. Celkově jednoduchý příběh je dostatečně posilován moc zajímavým worldbuildingem, ale celé to skutečně stojí na tajemném kouzlu stop-motion animace v kombinaci s impozantním designem postav a prostředí. Velice nepříjemný vzhled humanoidních monster zejména v úvodních honičkách úzkými prostory (ale i jiných postav, např. šílenejch růžovejch ženskejch) je skutečně kvalitně děsivý. Spousta akčních scén je znatelně inspirována anime, což celému filmu překvapivě sluší. Klobouk dolů před tvůrcem, který prý film stvořil pomalu sám. Nakonec mě mrzí snad jen to, že zprvu úžasné prostředí se v celém filmu vlastně vůbec nezmění (jasně, přidává to tomu tu ponurost, ale celou dobu jsem se těšil na další nápady). A konec se mi zdál spíš jako konec epizody. Velký nastíněný příběh člověka-boha v kovovém těle jaksi vůbec nevyvrcholil. Škoda. (13.02.2024)