besenheim

Asi před 10 lety jsem na youtubu náhodně potkal krátký filmeček, který mě uhranul svou úzkostnou atmosférou a zpracováním. K mému překvapení mě vzpomínka na tuto atmosféru nedávno nepřipraveného zasáhla. Byla to velká radost, když jsem zjistil, že z krátkého filmu je nyní dokonce celovočerák. A dost jsem si ho užil. Jakkoli člověka občas otráví nemožně kýčovité fóry, není pochyb o vizuální poutavosti tohoto díla. Celkově jednoduchý příběh je dostatečně posilován moc zajímavým worldbuildingem, ale celé to skutečně stojí na tajemném kouzlu stop-motion animace v kombinaci s impozantním designem postav a prostředí. Velice nepříjemný vzhled humanoidních monster zejména v úvodních honičkách úzkými prostory (ale i jiných postav, např. šílenejch růžovejch ženskejch) je skutečně kvalitně děsivý. Spousta akčních scén je znatelně inspirována anime, což celému filmu překvapivě sluší. Klobouk dolů před tvůrcem, který prý film stvořil pomalu sám. Nakonec mě mrzí snad jen to, že zprvu úžasné prostředí se v celém filmu vlastně vůbec nezmění (jasně, přidává to tomu tu ponurost, ale celou dobu jsem se těšil na další nápady). A konec se mi zdál spíš jako konec epizody. Velký nastíněný příběh člověka-boha v kovovém těle jaksi vůbec nevyvrcholil. Škoda.

Je to skutečně naprosto uchvacující film, na který se nikdo z mých kamarádů nechce kouknout. Když o tom bohužel někomu říkáte, nezdá se to moc jako atraktivní téma, natož když spoustu lidí polská produkce dokonce odradí. My ale víme, co Poláci dokážou. Dvojici hlavních postav Dawid Ogrodnik / Piotr Trojan je radost sledovat, oba jsou ve svých rolích dechberoucí. No, nejsem žádný velký romantik, ale celý tenhle počin byl pro mě skutečně emočním kolotočem. Tleskám.

Velice milý film, na který se hezky kouká. Celkově si z něj ale příliš mnoho neodnáším. Příběh se zdá moc šroubovaný na to, jak realisticky se zprvu tváří. Spousta věcí se ale tak nějak děje, aniž by mi dávaly dostatečný smysl, aniž by byly skutečně vysvětlené, a tak má v poslední třetině člověk dojem, že tvůrci chtějí uzavřít to, co vybudovali, moc uspěchaně a vlastně jim jde o to hlavně navodit celkovou feel-good atmosféru (což zvládají), ale bez promyšlení. Možná na to ale nejsem dostatečný romantik. Obsazení je nicméně sympatické a provedení skromné, ale kvalitní.

Asi se hned z počátku nelze vyhnout srovnání s neustále diskutovaným netflixovským Zaklínačem. Ačkoliv netflix přirozeně disponuje nekonečně hlubokými kapsami k financování všech možných efektů a výmyslů, oficiálními právy k adaptaci původní ságy a zároveň nejméně několika obstojnými herci, na rozdíl od tohoto skromného českého počinu selhává. Přestože jsou amaterské, Zaklínačské příběhy se ve své produkci tváří podivuhodně sebevědomě a není tak divu, že na YouTubu si vydobyli slušnou diváckou základnu (a to nejen mezi krajany). Tvůrci mají soudnoust, která mnohým profi studiům chybí. Je znát, že vědí, co si mohou se svými prostředky dovolit a jak to poskládat, aby vytvořili efektní napínavou podívanou s uchvacující atmosférou. Příběhy vypráví přímočaré a více či méně beze slov s notným důrazem na zvukovou a vizuální postprodukci. Zřejmé je, že se ve zpracování a výpravě těžce inspirují zaklínačskými hrami od CDPR, ale to vůbec není na škodu, vždyť proč měnit to ozkoušené a mnohými milované? Jsem tím projektem mimořádně nadšen a těším se, co si pro nás připraví dál.

Jízda od prvního dílu. Příběh, přestože s naprosto banální zápletkou pomsty, krásně zpracovaný určitým způsobem i s morálním přesahem, který nepůsobí násilně. Postavy jsou sympatické a vizuály dechberoucí. Navíc je fajn i dost konkrétní historické zasazení. Současně moderní motivy girl-power a trans tématiky jsou uchopeny více než zdařile. Náznaky a otázky jsou dostatečně zřejmé, a přesto nepůsobí vtíravě a nuceně. Většina dnešní kinematografické tvorby by se zde měla přiučit.

Příběh v tajemném, pomalém tempu jaksi odmítá postupně odpovídat na otázky a já jsem až do samého konce neměl úplně jasno v tom, co se vlastně děje. Naštěstí je v závěru vše vysvětleno, přestože víceméně beze slov a divák si musí většinu domyslet. Nejasnosti děje moc nepomáhá celá řada mysteriózních záběrů, ať se hlavní hrdinka prodírá lesem nebo ji její hobití spoluobčané probodávají významnými pohledy. Celkově je však příběh zabalen do slušivého kabátu v duchu Kraje Petera Jacksona a všemu pomáhají báječně zvolení herci a moc pěkná hudba. Vzhledem k mé slabosti pro Jacksonovy filmy a rozvažný ráz vyprávění Tolkiena samého je mi tenhle počin prostě hrozně sympatický. Kdyby se tvůrcům třeba jednou podařilo stvořit další dílo a na mouchy si tentokrát dali větší pozor, určitě může vzniknout něco výjimečného.

Po shlédnutí filmu s Waititim a Clementem, jsem se seriálu trochu bál. Domníval jsem se, že tak dobře ty jejich šílené upíry už nikdo nezahraje. Dámy a pánové, jak jsem se mýlil. Všechny hlavní postavy se svých rolí zhostili naprosto parádně a člověk by byl schopný všech pět sérii sledovat jen jejich chemii. Je ovšem úžasné, že seriál je perfektní i ve všech ostatních ohledech. Jsem navíc mile překvapen, že scénář, nápady ani humor ani po čtyřiceti dílech neztratili svou kvalitu.

Přes své pomalé tempo překvapivě odsýpající, přes svoji jednoduchou zápletku překvapivě komplexní. Krasné prostředí, historický přesah, lidské dialogy. Duo Farrell-Gleeson opět buduje perfektní dynamiku tentokrát v tragickém konfliktu založeném na úsměvném rozmaru. Hodně mě zaujal Barry Keoghan v bravurně zahrané roli mladého podivína.

Nezajímavý děj se pokusil zaujmout aspoň vodním prostředím. To ale nikdy není dobrý nápad a ani tady nebyl. Navíc spousta nedomyšených blbostí, až je to vtipný. Tak takhle už prosím ne.

Tenhle matoucí film není až tolik matoucí ve svém příběhu jako zejména v tom, že není jasné, zda je podivný v dobrém nebo špatném slova smyslu. Řekl bych, že trochu od obojího. Milé je, že se Gilliamovi konečně podařilo tohle dílo dokončit. Nakonec se rozhoduji mezi třemi a čtyřmi hvězdami a skóre dávám vyšší, protože Jonathan Pryce je perfektní.