poster

Krásná neděle

  • Japonsko

    Subarashiki nichiyobi

  • Japonsko

    素晴らしき日曜日

  • anglický

    Wonderful Sunday

  • anglický

    One Wonderful Sunday

Drama / Romantický

Japonsko, 1947, 108 min

Režie:

Akira Kurosawa

Kamera:

Asakazu Nakai
  • JimiH
    ****

    Mnoho diváků namítne, že Kurosawa rozmělnil jednoduché sdělení do nadstandartní stopáže. Je to skutečně tak, ale přesto je i tento snímek natolik atmosférický a pocitově sevřený, že mu to (přinejmenším nejeden fanoušek) odpustíte. Dva roky po prohrané válce tento snímek kombinuje neorealistické zobrazení chudoby s nadějí ve stylu Franky Capry bez otravné morality. A to ho dělá nadčasovým. Stejně jako skvělý výběr západní klasické hudby pro vypjaté scény.(22.2.2014)

  • tomtomtoma
    *****

    Krásná neděle je existenční melancholie v dlouhých a citlivých záběrech rozervanosti. Poválečná doba změnila žebříček hodnot, předurčená budoucnost se nekoná, pokles životní úrovně roztahuje své temné pařáty a lidské bytí se v zemité příchuti všeobecné deziluze snaží zachytit natrvalo do své moci nepatrný plamínek naděje. Krásná neděle je komorní drama obyčejného páru na okraji společenského zájmu, realita souživé přítomnosti svírá hrdla v úzkosti, niterná přání nelze plnit v jsoucnu, pouze v představách a duše se svíjí v bolestech nenaplněnosti. Neděle je jediným dnem v týdnu, kdy tíže každodennosti ustupuje stranou a společně strávené chvíle váhají mezi studem a soudržnou životodárnou fantazií, nabírají sílu do dalších dnů mizérie života. Hlavní postavou melancholické poetiky je Juzo (zajímavý Isao Numasaki), krutou přítomností deprimovaný mladík. Válečná povinnost přenesla poraženeckou náladu do zmaru bídného bytí. Rozpolcenost je znásobena neschopností zahrnout objekt lidské touhy dostatečnou pozorností. Milostný akt je tabuizován kodexem morální cudností i existenční nejistotou. Beznaděj pohlcuje celé nitro, jak důležitá je podpora toho druhého! Zapaluje se nový a slabý plamínek naděje a velikost života se prožívá ve znovuprobuzených představách a nové touze po životě. Hlavní ženskou postavou je Masako (zajímavá Čieko Nakakita), mladá a poctivá dívka, chudých poměrů. Bezprostřednost je její jedinou zbraní proti trudnomyslnosti, s lehkým úsměvem vrací barvu do tváří svého milého. Překonává i archetypální stopu strachu neodbytného chtíče a vyhřívá se v okamžicích vzájemného štěstí. Jednotlivé epizody odhalují smutnější i bezstarostnější tvář poválečné doby. Z dalších rolí: obezřetný manažer kabaretní tančírny (Masau Smikizu), rozčilený a uspokojený provozovatel obchodu s dezerty (Zekó Nakamura), či svérázný správce pronajímaných pokojů (Tokudži Kobajaši). Krásná neděle je baladickou filmovou písní. Nejvnitřnější beznaděj jednotlivce je vytvarována v úchvatných obrazových kompozicích, lze slyšet nehlasnou bolest i rozervanost mysli. V obrazech je tlukoucí srdce vnímavého pohledu. Existenční trauma s kapkou naděje a lidskosti.(29.8.2018)

  • kinej
    ***

    V Krásné neděli je hlavním tématem to, čím se Kurosawa ve své kariéře zabýval vícekrát – chudoba. Už od začátku je tento fenomén všudypřítomný a bolestná relita boří veškeré náznanky romatnických představ svých hrdinů, když se nechají unést sněním. Vyzněním je film hodně ponurý až depresivní a hlavně zobrazuje absolutní bezmoc svůj osud ovlivnit. Pokud by Kurosawa natočil stejný film o deset let později, určitě by dopadnul lépe, avšak v podobě jaké je se rozhodně neřadí k režisérovým klenotům. Přeci jen spousta pasáží je velice zdlouhavá a působí téměř jako by režisér nevěděl co s filmový materiálem. Pokud tedy chcete vidět jak Akira Kurosawa účtuje s chudobu pusťte si Na dně nebo Dodeskaden.(7.11.2011)

  • stub
    *****

    Mimořádně půvabné pojednání o mladém páru, živořícím v nelehkém poválečném období, kdy se poctivá práce vyplácela asi tak jako dnes;). Sinusoida vyplývajících důsledků je přesná a realisticky nemilosrdná, k jejímu vrcholu stačí malé impulsy (tonoucí se stébla chytá), její dna jsou definována kolizemi s absurdní realitou, od které chce člověk naivně očekávat alespoň náznaky čehosi na způsob spravedlnosti. Naléhavé finále nabere na lyričnosti a nechá poslání filmu plně vykvést. Kurosawa, jako vždy, velmi dobře ví, co dělá - a ten, kdo je ochoten poslouchat, se (také jako vždy) dočká odměny v podobě cenné zkušenosti, přenesené tak, jak to v historii umění dokázalo jen několik málo lidí. Malý film s velkým obsahem.(29.11.2010)

  • VanTom
    ****

    Zamilovaný pár, chudý jak kostelní myši, se na rande s pětatřiceti jeny v kapse potlouká poválečným městem a zažívá jak malé okamžiky štěstí a radosti, tak třídní nerovnosti a neférovosti. Vše během jedné báječné neděle, střídavě optimisticky slunečné i depresivně deštivé. Sice mi přišla celá druhá polovina, tzn. krize a naléhavé usmiřování se závanem "magického realismu" (nebo také počínajícího šílenství ze zoufalství :-)), nehorázně utahaná, ovšem stále tak nějak lyricky pěkná a bez debat mistrovsky zrežírovaná, že nemám to srdce dát jen 3 hvězdičky.(19.9.2018)