Krásná neděle

Mimořádně půvabné pojednání o mladém páru, živořícím v nelehkém poválečném období, kdy se poctivá práce vyplácela asi tak jako dnes;). Sinusoida vyplývajících důsledků je přesná a realisticky nemilosrdná, k jejímu vrcholu stačí malé impulsy (tonoucí se stébla chytá), její dna jsou definována kolizemi s absurdní realitou, od které chce člověk naivně očekávat alespoň náznaky čehosi na způsob spravedlnosti. Naléhavé finále nabere na lyričnosti a nechá poslání filmu plně vykvést. Kurosawa, jako vždy, velmi dobře ví, co dělá - a ten, kdo je ochoten poslouchat, se (také jako vždy) dočká odměny v podobě cenné zkušenosti, přenesené tak, jak to v historii umění dokázalo jen několik málo lidí. Malý film s velkým obsahem. (29.11.2010)

Chudoba a nenaplnená túžba z nej uniknúť. Do tejto problematiky nahliadame cez vzťah dvojice mladých protagonistov, ktorým predražené povojnové Japonsko nepraje. Ich peripetie sú často úsmevné, ale skrýva sa za nimi nespravodlivosť. Nedostatok peňazí znamená nedostatok zážitkov. Znamená porovnávanie sa s druhými. Znamená to pocit menejcennosti, hoci obidve postavy sú sympatické a inteligentné. Tieto Kurosawove sondy boli vždy tak trochu iné. Pretože sa za všetkou tou bezútešnosťou skrývala častokrát neistá nádej. A tá ako ťahúň v príbehu funguje parádne. Celé je to súbor prekrásne vypointovaných scén, ktoré v mnohých veciach prekvapia aj svojou aktuálnosťou. Tie paralely s dnešným svetom sú až tragicky presné. Ďalší malý zárez plný motívov, ktoré v ďalších filmoch majster doviedol k dokonalosti. (06.09.2022)

Mnoho diváků namítne, že Kurosawa rozmělnil jednoduché sdělení do nadstandartní stopáže. Je to skutečně tak, ale přesto je i tento snímek natolik atmosférický a pocitově sevřený, že mu to (přinejmenším nejeden fanoušek) odpustíte. Dva roky po prohrané válce tento snímek kombinuje neorealistické zobrazení chudoby s nadějí ve stylu Franky Capry bez otravné morality. A to ho dělá nadčasovým. Stejně jako skvělý výběr západní klasické hudby pro vypjaté scény. (22.02.2014)

V Krásné neděli je hlavním tématem to, čím se Kurosawa ve své kariéře zabýval vícekrát – chudoba. Už od začátku je tento fenomén všudypřítomný a bolestná relita boří veškeré náznanky romatnických představ svých hrdinů, když se nechají unést sněním. Vyzněním je film hodně ponurý až depresivní a hlavně zobrazuje absolutní bezmoc svůj osud ovlivnit. Pokud by Kurosawa natočil stejný film o deset let později, určitě by dopadnul lépe, avšak v podobě jaké je se rozhodně neřadí k režisérovým klenotům. Přeci jen spousta pasáží je velice zdlouhavá a působí téměř jako by režisér nevěděl co s filmový materiálem. Pokud tedy chcete vidět jak Akira Kurosawa účtuje s chudobu pusťte si Na dně nebo Dodeskaden. (07.11.2011)

Zamilovaný pár, chudý jak kostelní myši, se na rande s pětatřiceti jeny v kapse potlouká poválečným městem a zažívá jak malé okamžiky štěstí a radosti, tak třídní nerovnosti a neférovosti. Vše během jedné báječné neděle, střídavě optimisticky slunečné i depresivně deštivé. Sice mi přišla celá druhá polovina, tzn. krize a naléhavé usmiřování se závanem "magického realismu" (nebo také počínajícího šílenství ze zoufalství :-)), nehorázně utahaná, ovšem stále tak nějak lyricky pěkná a bez debat mistrovsky zrežírovaná, že nemám to srdce dát jen 3 hvězdičky. (19.09.2018)