VanTom

Charizmatický Jack Nicholson jako stárnoucí detektiv v důchodu v této vláčně plynoucí kriminálce nezapomíná na slib, který dal matce zavražděné malé holčičky. Už nemá možnosti, jak a kam pátrat dál, tak čeká (ve své nastupující posedlosti/pomatenosti i láká), jestli se pachatel náhodou nezastaví u silnice. Režie a scénář toto záměrně zvěcňují zdánlivou všednodenností, šanci na šťastný sklonek života však definitivně nabourávají depresivně bezvýchodným závěrem bez možnosti spasení.

Sice krev stříká z usekaných končetin proudy, ale to se jedná o "superschopnost" hlavní (nesmrtelné – nemrtvé) postavy Andyho – dokonce díky tomu létá jako tryskáč! S neštěstí přivolávající, roztomilou Fúko vytváří unikátní "bojovou" dvojici v organizaci podobně nadaných individuí – anulátorů (Un-něco), kteří plní prapodivné úkoly, chrání svět… a plánují zabít Boha. Bizarně komplikovaný, avšak vynalézavě přitažlivý svět těžko uchopit racionálně, nicméně oklikou přes sympatické postavy, megalomanské bitky, neustálá překvápka a parádní animaci to jde skoro samo. Konec v nedohlednu, takže vzhůru do další sezóny!

Rozsah dvanáctidílné minisérie dovoluje poznat (nebo aspoň zběžně nahlédnout na) velké množství nepěkných osudů nájemníků vražedného domu, ve kterém nadále přebývají – "žijí" duchové v něm zemřelých lidí. I když jeho/jejich pekelné záměry zůstanou skryty a linie s ďábelským následníkem (dítětem) nedotažena, jako nekompromisní horor o (ne)jedné disfunkční rodině, jejímuž rozpadu a pádu do spirály psychotické nerovnováhy z pozadí přispívají temné síly, funguje náramně i řemeslně precizně bezmála v každém střípku skládanky.

Snahu o geopolitickou reálnost při nasazení amerických "mírotvůrců" (zamezit akutní hrozbě plynoucí z ukradených ruských atomovek) stejně vždy podkopnulo "bondovsky" přímé řešení situace. Téměř konstantní akci presovala časová naléhavost (a Zimmerova hudba) celkem efektně především v závěrečném, intenzivním nahánění bomby v ulicích – skoro na 4. hvězdu.

Očekávání pohodové variace na dobrodružnou Honbu za diamantem se v džungli rozplývalo s každým dalším slaboduchým slovním pošťuchováním, nuceným a umělým jak vyžehlené líce Sandry Bullock, která je ve své další spotřební diblíkovské romanťárně mimo tak o 20 let. Snaživý Channing Tatum z toho vyšel ještě dobře, stejně jako parchant Daniela Radcliffa, avšak pitvořivý scénář ani sterilní režie o nápad nezakoply – tedy s čestnou výjimkou řádícího trenéra Brada Pitta.

Rozmáchlá americká sága představuje požehnaně postav a (ne)obyčejných osudů osadníků Divokého západu, které pravděpodobně všerůznými zákrutami přivede do přeludného městečka Horizont. Dalo by se říct "esenciální" staromilský, romantický western v první kapitole poctivě betonuje základy příběhových linek, přičemž všechny do jedné zaujmou a vtáhnou tak, že ty tři hodiny v jejich přítomnosti utečou jako vítr. Velké plátno jim opravdu sluší, filmová režie a soudržný scénář dbající na plynulost vyvracejí hlasy pošklebující se televizní minisérii. Držím Kevinovi palce, ať to dotáhne do konce a neprodělá (úplně všechny) kalhoty. [Cinema City Letňany]

Slibný námět na černou komedii zůstal promarněn, jelikož utrápený situační humor se držel při zdi ohranosti (sem tam i fekálnosti) a jen málokdy překvapil / rozesmál nečekaným nápadem (nebo spíš pádem). A to mi ústřední dvojice Ben Stiller a Drew Barrymore připadla milá.

V plné míře profesionálně natočený komediální slasher baví zejména ve chvílích, kdy si kapela ze sebe či z hudebního průmyslu (nebo filmaři z žánru) dělá srandu – celkově bych ale metahumorů a narážek čekal i víc než jednoho Lionela Richieho. Ne každý ze členů Foo Fighters samozřejmě umí dobře hrát (myslím na kameru :-)), groteskní čvachtavé skony však zvládají do jednoho skvěle.

Typická festivalovka civilně, v dlouhých statických záběrech (s hudbou asi na 2 minuty) pozoruje minimalistické "příběhy"/situace tří žen, jež protíná akorát vlak houkající někde v dálce. Výborné herecké výkony vtahují do všední opotřebovanosti samotou života s prchavými momenty jistoty, nicméně bez dramatu či pointy těžko vydedukovat, co duchaplného chtěla básnířka říci. 5/10

Prkenný SEAL Vin Diesel v naprosto rutinní rodinné taškařici srovnává do latě (a sám si přerovnává hodnoty) programově nesnesitelná děcka, která tvrdý armádní dril (a špetku porozumění, žejo) potřebují od první minuty jako sůl. Špionážní záminka pro jeho nasazení je totálně planá, situační gagy laciné, režie impotentní; slabé 2 *, zlatý 'Policajt ze školky'.