Černá kočka, bílý kocour

Spolu s "Otcem na služební cestě" asi jediný Kusturicův film, který mám bez výhrad ráda a mýma očima nejlepší z jeho poválečné tvorby. Film vykazuje řadu výrazných prvků jeho uměleckého stylu, především multikulturních motivů, obdiv filmového vidění Petroviće a Felliniho, množství tematických autocitací předchozí tvorby a intertextových odkazů na evropskou poválečnou literaturu s filozofií ztracené generace. Suverénní svět cikánů na Dunaji jako karnevalové panoptikum svérázných figurek je uvěřitelná moderní pohádka a voní láskou k lidem a k životu, což ve snaze zaujmout formou postrádám u ostatních jeho poválečných filmů. (10.12.2007)

Režisér unavený dost kontroverzním přijetím Undergroundu opět sáhl po familiérním cikánské látce, ale tentokrát nechal tragiku stát stranou a natočil neuvěřitelně ujetou a originální komedii. Slovo "crazy" není úplně přesné, protože tahle komedie je jako balkánská dechovka: dravá, divoká, veselá, živočišná... Příběh o přátelství až za hrob, vykutáleném kšeftíčkování s ropou a poklažené svatbě vyšperkovala geniální postava mafiána Dadana. Na jeho taneční kreace a šňupací krucifix se nezapomíná... Kusturica se opět podepsal pod snímek, který je nepřehlédnutelný. Mimochodem, víte, co žerou balkánská prasata? Trabanty! (28.01.2004)

Tak tohle byla ovšem jízda! Tenhle film by se měl pouštět na zlepšení nálady všem pesimistům. Hned počáteční scéna „kšeftování s Rusy“ naznačila, o co půjde, a pak už to jelo v šíleném tempu. Nejvíc mě nadchnul „mafián“ Dadan a jeho tanečně-pěvecké kreace včetně té závěrečné s husou (!), ale zapomenout nemůžu ani na mrtvé dědy, obložené ledem na půdě, pojízdné křeslo starého Grgy, žonglování s granáty, prase žeroucí trabant a vůbec… to se musí vidět (a pokud možno víckrát). (16.06.2010)

Sonda do jedné velké cikánské rodinky žijící po celém Balkáně. Výborné herecké výkony, které se v takovýchto filmech opravdu cení, dokonalá muzika, která dodává filmu svižný náboj a hlavně humor, který je naprosto dokonalý...a opravdu nečekaný. Koho by například napadlo že se dá jezdit na praseti? Mimo to příběh se k tématu opravdu hodí a sledování jeho příjemně ubíhá a upřímě pobaví. --- Co říkal doktor? - Doktor? Že když mě nebudete srát budu žít do sta. (01.10.2006)

,,Jebu tě! Žer hovna!" Tak mi moji milí přátelé z bývalé Jugoslávie rozšířili zase obzory. Tohle jsem totálně nečekal. Pravá nefalšovaná cigánská jízda plná spousty sprostých slov, alkoholu a černých hlav. K tomu všemu nádherný přenádherný soundtrack plný melodií a písní kočovníků, kteří to dotáhli až do našich krajin a bohužel se jim u nás zalíbilo. Všechno je to tak strašně energické, že i redbull s finskou vodkou je proti tomuto žlutá sodovka. Na další film od Emira Kusturice si už nejspíš nikdy čas neudělám, ale za tento skvost má můj respekt a uznání. Naposledy jsem se podobně zasmál u Diktátora(toho nového). 4* (12.07.2012)