Ivana a Pavel (E01)

Už mě to tolik nebaví, vyvolává to ve mně hodně negativních pocitů- jsou to prognózy našich vlastních životů a nevyznívají úplně dobře. Pavel si žil dlouho báječně a inspirativně, ovšem za cenu toho, že se nikdy nekoukal doleva doprava. Jeho signifikantní povahovou vlastností je sobeckost. Bylo mi na něm ale sympatické (mimo jiné), že si to uvědomuje (zmínil se o tom/ pojmenoval to i v průběhu natáčení). Jeho štěstí je ale vykoupeno neštěstím druhých. V závěru jsem nabyl dojmu, že to není dobrá karma a ta že si na něm začíná vybírat zaslouženou daň (zranění, EET, problémy v podnikání i se synem). Tipnul bych si, že za 10 let už tak happy nebude. Ne, že bych mu to přál, ale pokouší se o něj stáří. A takhle vitální lidé, jako byl celý život on, nesou poznání vlastní slabosti velmi těžce a nelibě. (18.01.2018)

Všechno je jinak. Z perpsektivního a sympatickýho páru se stali tak nějak... bezďáci. Samozřejmě obrazně; stylem života, úrovní bydlení (Ivanina maringotka vs. Pavlovy nánosy bordelu doma kolem počítače)... Pro mě tohle pokračování po 35 byla teda velká deziluze, hlavně v Pavlovi: Teatrální, falešnej chlapík, kterej se na kameru tváří jako skvělej děda, ale nějak očividně opomene starat se o svoje nejbližší, teda manželku a děti - to všechno za obdivuhodný Pavlovy nesoudnosti typu "Nevim, co všichni blbnou, ale já jsem v spokojenej, podívejte na můj novej kulečník". Aspoň, že si uvědomuje, že se choval jako sobec, když uznává, že to, že on je šťastnej, tak trochu odnesla Ivanka - nijak to ale nesnižuje to, že ona teď znova musí hledat sebe sama, a jakkoliv na mě ta její situace působí žalostně, ona se urputně snaží tvářit šťastně, takže jí chci věřit, že se snad aspoň má líp. Bohužel to neskončilo jen u manželky, ale vztahová deziluze se koná i u dětí - prostě NENI to jedno, když se rodiče rozvedou v době, kdy "už maj odrostlý děti, už to na nich nevisí a kvůli nim to už držet nemusej" - jedno to neni, důkazem toho budiž dceřino zpochybňování vztahů jako takovejch, i z toho plynoucí partnerská krize provázená děsivou mantrou "Když to se Štěpánem nepude, no tak to prostě nepude". To jsou prosim ideály, který takovýhle a jim podobný mladý lidi ani nestihnou mít nebo prožít, protože už jim je dávno před tim ukradnou jejich sobecký rodiče. O synovi, kterej se se svym otcem nakonec ani vídat nechce, už ani nemluvim. WTF moments: Třeba ten moment, kdy Pavel na to, že se 2,5 roku neviděl vnoučatama, řekne "Asi to tak má bejt". Lavly. Nebo když před Třeštíkovou, už rozvedený, Pvel společně s Ivankou bilancujou, a Pavel řiká: "No, já si to nedokážu představit jinak, že by to mohlo bejt lepší", na což mu Ivanka s údivem v hlase odpoví "No, mohlo by to bejt někdy lepší." A taky to, s jakou obdivuhodnou samozřejmostí utnul otec jakýkoli ambice svý dcery stran vysokoškolskýho vzdělávání svym dlouhodobym světopřístupem "Halamkovi nikdy na žádný vejšky nechodili." (12.02.2018)

Už z princípu je to svojím spôsobom strašne obdivuhodné. Nakrúcať jeden pár 35 rokov, to je čosi šialené (ale v dobrom). V tomto smere sú Třeštíkovej časozberné diela fenomenálne, pretože behom desaťročí divák krásne vidí esenciu života: svadby, rozvody, deti, úmrtia detí, prípadne úmrtia rodičov, narodenie vnukov, vnučiek, zmeny zamestnania, zdravotné problémy, ale v neposlednom rade i zmeny politických nálad v krajine. K Ivane a Pavlovi sa Třeštíková vrátila v tomto diele už tretí raz a teraz je to najpôsobivejšie. Musím ale dať "len" 60%, pretože mi vlastne obaja prídu dosť nie že nesympatickí, tak ale zas ani moc sympatickí :-) Pripadá mi to tak, že väčšinu svojho života riešili len peniaze. Mať peniaze je určite fajn, ale ak ich zarábaniu podriadite všetko, je to zlé. Na strane druhej, u Pavla mám pocit, že ho zarábanie peňazí rôznymi absurdnými nápadmi (lukostrelnica???) baví, takže je to v poriadku. Už niektoré iné veci v poriadku nie sú. (10.01.2018)

Výtečné pokračování už tak výborného projektu. Je pozoruhodné, jak až v pokročilém středním věku oba hlavní protagonisté změnili své životy. Neznám jiný český film, který by se byť jen přiblížil tomu, jak pí Třeštíková ukázala současného podnikatele: jakou aktivitu a energii vyžaduje samostatná existence, byť vidíme, že často mají tyto vlastnosti i odvrácené stránky. Psychologický portrét hlavního protagonisty je bohatý a propracovaný: vidíme na jedné straně nezpochybnitelný lidský formát, ale i slabiny. Krásný je též ženský pohled na protagonistku: cítím zpočátku nedůvěru a nepochopení, co mají znamenat pro dámu ta vojenská vozidla. Po čase však vidíme pochopení - chechtal jsem se záběrům, jak pí Ivana prohání bojové vozidlo, na kterém hrdě vlaje český praporek, jako pozitivní symbol toho, že i v těžkých podmínkách překonala životní ztroskotání, i když to na první pohled tak nemusí vypadat. (09.01.2018)

3. kousek téhle rodinky hodnotím nejvíce. Autorka jde s rozhovory koněčně na dřeň a snaží se odkrýt upřímné reakce všech. Pani Ivana je však neoblomná a hraje “ životně spokojenou”za každou cenu... nelze ji věřit.. ale i o tom je život...přetvářka může mít různé tváře.. skvělě zachycená paralela mezi oběma dospěláckými životy manželů (08.01.2018)