Aggressive Retsuko

Poslední japonský seriál, který jsem sledoval, byl Pokémon. Ale přepracovaná panda, dušená japonskou kulturou poslušnosti a upozadění vlastních potřeb, která se vybíjí tím, že si na korporátním hajzlíku zpívá (kdoví proč do mikrofonu...) metal, mě fakt chytla. Japonské animace mi vždycky vadily kvůli takové excitovanosti a agresivitě - tady jsou sice taky, ale je to snesitelné (i proto, že jsou použité funkčně, je hezky ilustrované, jak Retsuko potlačuje emoce a vybíjí si je v soukromí - což se týká určitě nejen Japonců). Postavy jsou sice japonské, ale jsou srozumitelné i pro Evropana. Krátká patnáctiminutová stopáž nezačne nudit. (29.07.2018)

Tohle je skvělé i pro lidi, co neholdují japonskými seriály. Animace je velmi příjemná. Prvních pár dílů se může zdát rozpačitých, ale po těch 4-5 dílech jste v tom až po uši. Retsuko je skvělá a taktéž i další postavy (i šéf hovado prase). Postavy totiž napsaly dobře vystižené současné archetypy. Do toho práce v korporátě, kterou píše všední život. Tematický aktuální ne jenom pro japonskou mentalitu, ale taktéž naší kotlinu (minimálně po pracovní stránce). Tento seriál je velmi trefný v mnoha věcech. Hrdinku, jejž se jeví na veřejnosti jako úplné máslo, si postupně člověk oblíbí (možná i začne obdivovat ^^). Ten metalový podtext naprosto skvěle podtrhuje celý seriál až jsem si říkal "chci toho víc". Kvalitou mi přišla každé série vzestupná. Některé díly ve třetí sérii byly přímo grandiózní. Taktéž palec na horu za dostupnost na Netflixu. (04.11.2020)

Chci víc Retsuko! Připadá mi, že mě autoři museli sledovat. Postavám jsem brzo přidávala jména skutečných lidí a "výbuch" hlavní hrdinky očekávala s úsměvem. Ale chudák malá, tak moc se rozčilovat jí nesvědčí.. aspoň, že si ty nervy vynahrazuje v karaoke koutku. Obě série byly super. Je vtipné/smutné, když se nakonec v Retsuko poznáte a obáváte se některých chvilek, které by vám v životě mohly nastat :') ale už známe i recept na lék: chce to pevné nervy a metal v soukromí! (06.05.2020)

Já z toho mám hrozně ambivalentní pocity... Na jednu stranu mě hrozně baví potulování odporně korporátním příběhovým loubím, plným kancelářských figurek, přesčasů a rozbitých kopírek a na druhou stranu mě ten samý svět naprosto nudí a odpuzuje. V některém díle to funguje, v jiném ne, ovšem ty horší díly zachraňuje metal, díky bohu zaň. \m/ (30.04.2022)

Seriál ako život sám. Aj vzhľadom na japonskú kultúru, väčšina situácií sa dá veľmi ľahko uplatniť na celom svete. Taký univerzálny je tento seriál. Asi aj vďaka tomu je taký populárny. S hlavnou postavou súcitíte, najmä keď ide o jej šéfa, ale všetky postavy sú dostatočne pestré a svojím spôsobom šibnuté, že si ich zamilujete. A nakoniec zistíte, že sa až tak nelíšia od vás, vašich blízkych, a že sú v podstate celkom normálne (vzhľadom na dnešnú dobu). 3. séria: Bola iná ako tie predchádzajúce. Dej síce pokračuje prirodzene ďalej ale prišiel mi až moc konzistentný, pričom sa vytratili epizódy z bežného a kancelárskeho života. Celá séria mi prišla iba ako nejaká prázdninová epizóda a nie súčasť seriálu. Navyše aj ostatné postavy nedostali taký priestor, resp. nemali moc zábavné úlohy. Ale bolo to aj napriek tomu dobré a vďaka krátkej stopáži aj svižné. 4* 4. séria: mi tiež prišla konzistentná,  ale tentokrát v dobrom. Bolo to ucelené,  malo to hlavu a pätu, konečne dostali väčší priestor aj ostatné postavy a tých desať epizód tvorilo ucelený príbeh s pár menšími odbočkami. Táto séria sa mi vážne páčila a som rád,  že tvorcom nedochádzajú nápady. 5. séria: ma teda moc nebavila. Ak je toto koniec seriálu, tak nič moc. Opäť takmer nič zo života v kancelárii, malo iných postáv,  a bolo také depresívne. Aspoň vďaka za vedúceho Tona, ten nikdy nesklame. (03.10.2019)