Byl jsem Youtuber

Pokud někdo roky blije hovna ve videích, díky sebeklamu celebrity exhibuje na internetu, a když obere dostatečný počet dětí o úspory jejich rodičů, tak se rozhodne skončit, čekal bych, že bude raději držet hubu a do konce života chodit kanály. Blonďatý down to však pojal velkolepě a ještě natočil rádoby dokument, aby se budoucí generace měly nad čím dojímat. Peníze nesmrdí a on jich vydělal opravdu hodně, ale jako další komerční mrdka by si měl uvědomit, že je pouze jedním z řady a ty fanfáry opravdu nejsou na místě. (30.01.2019)

Dokument mě celkem příjemně překvapil a líbil se mi o něco víc než Nejsledovanější . A to jsem přitom Jirku Krále, vůbec nikdy nesledoval jakožto ani žádného jiného letsplayera. Protože hrát hry a něco do toho kecat pro mě upřímně není vůbec nic obdivuhodného a zajímavého. Když to někoho baví tak je to v pořádku, ale aby to pro někoho byl zdroj obživy mi přijde ubohé. Ale Jirka Král mi tímto dokumentem dokázal, že to má v hlavě srovnané jako možná málokdo na československé yotube scéně. A dokument není nějakou jeho povrchní rozlučkou. Prvních 15 minut se celkem zajímavě, i když letem světem zabývá samotným vznikem a vývojem Yotube trendu. Škoda, že pak to sklouzne spíš k ohranému brečení o tom, jak to mají yotubeři těžký apod. To mě teda už nebere, slyšel jsem to tolikrát. V tomto stádiu se dokument začíná prostě dost opakovat a nudí. Ale závěr o rozhodnutí Jirky Krále mi opravdu ukázal jak to má v hlavě srovnané. Podle mě by si měl jeho slova vzít k srdci třeba takový Pedro. Yotuber stárne, fanoušci můžou být pořád mladší. V nejlepším se má přestat. Vytesat do kamene všem Yotuberům! (07.09.2018)

90%. Všeobecná stigmatizace Youtuberů nezná hranic. Ale už to dávno není banda neumětelů, kteří během pěti minut natočí video, hodí ho na Youtube a desetitisíce jim skáčou na účet. Ohromný tlak publika - ano, i toho primárního, což je věková kategorie 13 - 19 - způsobuje, že živit se youtuberingem, ergo dělat to kreativně, dobře, kvalitně a marketingově správným způsobem, znamená pořádně si to odmakat, hodiny denně. Díky konkurenci je dnes youtubering skoro jako herectví či jiná umělecká činnost. Na to, aby se člověk stal úspěšným Youtuberem, mu vážně už dávno nestačí jen iPhone s kamerou. Potřebuje talent, schopnost zaujmout, nastavit standard a především jej udržet. Nevidím důvod, proč by herec, bavič, malíř či zpěvák měla být respektovaná povolání, ale Youtuber nikoli. Je to jiné, je to nekonvenční, pro konzervativce je to jako drátem do oka, ale zkrátka je to tak a dává to smysl. Trh se přirozeně vyvíjí. Měli bychom s ním. A Jirka Král tomuto faktu nastavil zrcadlo. Polidštil ten zdánlivý sen a zdemoloval všeobecnou představu, že youtubering je hodně peněz za málo muziky, bez práce, bez tlaku a bez schopností. Co na tom, že obsah je zpravidla povrchní a spíše zábavného, než inspirativního rázu; myslím, že většina těch, kteří youtubering odsuzují, jim závidí to, že se, oproti nim, našli ve své době. Že jim spadlo do klína něco, co je baví, naplňuje, něco, čím baví ostatní, díky čemu jsou u ostatních oblíbení, a zároveň mají možnost se tím i slušně živit. Ano, spadlo do klína. Příležitost jim spadla do klína. Ale oni se jí museli chytit a celkem tvrdě na ní pracovat. Nejčastější výtka odpůrců je, že Youtubeři vlastně nic neumějí a jen využívají mezery na trhu, aby vydělali balík za nic. Proč to tedy neuděláte taky, když je to tak jednoduché? Vše, co bylo řečeno, tento dokument krásně potvrzuje, a potvrzuje to na formátu tak atraktivním a bezchybně zpracovaném, že nelze jinak, než dát do plných. (10.09.2018)

"Hry hraješ, mluvit umíš a vypadáš relativně normálně, tak to zkus..." Jako sonda do uvažování komunity lidí, kteří tak úplně nevědí, co vlastně dělají a jak a proč se z nich staly hvězdičky, které popularitu s tím spojenou neunášejí, je to dobrý. Potvrzuje to podle mě nejenom naivitu těchhle lidí, z velké části "mimo obraz" reálného světa, ale taky jejich slabou schopnost sociální integrace, kterou vyřešili youtuberingem. Je to zvláštní svět, ve kterém stačí umět a vědět málo (třeba hrát Minecraft) a dosáhnout mnohého. A to především v tom, že doslova z ničeho dostanu pocit, že můj pohled na nějaké téma je důležitý a světu skutečně něco přináší - to tady čiší doslova z každé, často prázdné výpovědi. Ve své podstatě je to vlastně symbióza, přičemž divák a youtuber jsou střídavě parazitem a hostitelem. Postupně se obě skupiny navzájem ničí. Tenhle dokumentík dokazuje, že youtubeři na svou slabou schopnost začlenění dojedou podceněním žíznivého davu, který nemá slitování. Některým už zvoní umíráček, stačí se podívat, jak svou tvář na poslední chvíli prodávají ve velkých médiích, než přestane vynášet peníze úplně. Samozřejmě všechna čest těm, co točí a skutečně mají co říct. To ale v téhle branži přirozeně není podstatou úspěchu. Dovedu si představit, že observační dokument zkušeného tvůrce by sloužil jako skutečný doklad vnitřní samoty doby internetu. Byl jsem Youtuber je v jádru sobecká oslava a připisování velké důležitosti něčemu, co ji primárně nemá. (08.09.2018)

Nikdy jsem neviděl žádné video od Jirky Krále, protože mě nikdy jeho tvorba netáhla a už od začátku jsem si k němu vytvořil určitý odpor. Tudíž jeho poslední video se stalo mým prvním a musím říct, že si opravdu speciálně na tomhle dali záležet. Pěkné barvičky, smysluplné vyprávění o životě za kamerou a chlebodárcem zvaný Youtube. Šest let určitě není tak dlouhá doba, ale je jasné, že se chtěl posunout někam dál a nebýt otrokem malých dětí, které jsou v dnešní době Youtubem hodně ovlivněné. (06.09.2018)