Těžký osud starých kmenů

Dokument, který přináší mnoho smutku nad umírajícím starým světem, o něco míň naděje do budoucnosti. Po jeho shlédnutí můžete být buď smutní, někdo dokonce až naštvaný, pokud je více citlivý a zainteresovaný do problému těžkého osudu starých kmenů. Nebo ve vás může dokument vyvolat úvahy nad lehkým osudem mladých kmenů, ve kterých žijeme my. Ne, vážně! Zamyslete se nad tím v jakém kmenu žijete vy? S kterými lidmi sdílíte prostor, společenství, hodnoty a božstva? A vůbec! Dokážete tyto hodnoty, nebo božstva pojmenovat? Pokud ne, může se vám stát, že půjdete někam bezmyšlenkovitě jako dobytek. Kdo ví kam patří, kým je ve svém kmenu a jaké hodnoty jsou pro něj určující, je svobodný, i kdyby byl otrokem. Každé ráno se svobodně rozhoduje přijmout břemeno své služby a ví pro koho a proč to dělá. _ Dokumentaristé navštívili dva kmeny v Jižním Súdánu, tři v Etiopii, jeden v Indonésii a dva v Brazilském pralese. Snaží se nám ukázat jejich život, pohled na svět a problémy. Jsou to všechno staré kmeny s animistickými náboženstvími, které se rozhodli k větší či menší dobrovolné izolaci od okolní civilizace založené na vědeckém pokroku a podřízení se vyšší státní správě. Většina nás lidí na planetě se tomu podřídila. Využíváme výhody, které to s sebou přináší, vyšší životní standart a z toho pramenící pohodlí, technologický pokrok, zdravotní péče, kulturní a informační bohatství, a podobně. A všechno to táhne dopředu vědecký pokrok. Vše se postupně stává pro nás dostupným. Nedostupným je zatím jen to, co je ještě příliš drahé. Ale i to se vědeckým bádáním a inovacemi časem stává levnější a dostupnější. Většina jednotlivců i společenství si vybere tuto cestu, protože přináší větší výhody a pohodlí, než je způsob života starých animistických kmenů. My, kteří jsme se do tohoto pohodlí už narodili se ně díváme buď s romantickým obdivem, nebo jako na blázny, kteří se rozhodli žít postaru. Neuvědomujeme si, že každý den ráno, po probuzení se dobrovolně rozhodujeme podřídit výhodám civilizace vědeckého pokroku a státní správy. Kromě spousty výhod to přináší i pár nevýhod a problémů. Uvedu dva nejzávažnější. Neustálý vědecký pokrok přináší do života všech „stav přepětí“. To znamená, že vznikají nové konflikty a staré se vyostřují. Druhý závažnější problém je vulgarizace a zevšednění všech hodnot. Díky hromadění technických vymožeností se postupně vše stává obecně dostupné a roste úloha peněz. Vše se stává homogenní hodnotou měřitelnou penězi, nejenom jídlo a zboží, ale i talenty, umění a vznešeno. Většinu, která se tímto žene do katastrofy pomalu uzdravují malá společenství. Malé sociální skupiny „bláznů“, kteří se odřeknou nějaké hodnoty, za níž se žene většina, kvůli jiné hodnotě, jež považují za důležitější. Tady je pár příkladů: Skupina obchodníků se zřekne agresivní reklamy a dělá jen tolik, co stačí k náležité informovanosti zákazníka. Nebo členové budou přijímat peníze jen za výkon svého řádného povolání, všechny ostatní služby pro druhé budou dělat zdarma. Nebo se zřeknou módy a nemění oděv či mobilní telefony podle trendů. A spoustu jiných příkladů si můžete vymyslet. Stejně jako tyto skupiny, tak i domorodé kmeny v tomto dokumentu jsou zrcadlem a lékem většiny ženoucí se bezmyšlenkovitě za výdobytky vědeckého pokroku. Je sice dobrý ale je potřeba se občas zastavit, jít na poušť, kvůli hodnotám, které se nedají koupit za peníze. (23.02.2024) (méně) (více)