Reklama

Reklama

Národ jedináčků

(festivalový název)

Obsahy(1)

Rok 1979, kdy Čína v reakci na populační krizi vyhlásila politiku jednoho dítěte, znamená předěl hluboce obtištěný v duši celého národa. Represivní implementace zákona šla ruku v ruce s nucenými potraty, sterilizacemi a výjevy z ulic, na nichž umírali odložení novorozenci. Režisérka a čerstvá matka Nanfu Wang, sama narozená v době, kdy se politika jednoho dítěte tvrdě vymáhala, přistupuje k látce nadmíru osobně. Začíná u vlastních vzpomínek, které ji vedou ke zpovídání nejbližších členů rodiny. Vyvolané reminiscence však záhy obnažují palčivé šrámy, jež prostupují celou společností a táhnou se i za hranice samotné Číny. Místy až detektivní odkrývání minulosti, opřené o svědectví a archivní materiály, tak plynule přerůstá v mnohohlasou výpověď o stále živém generačním traumatu. (Jeden svět)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (6)

silentname 

všechny recenze uživatele

"One Child Nation" je podľa mňa dôležitým filmom. Nanfu Wang skutočne priniesla veľmi zaujímavý film o politike, ktorá skutočne na niekoľko rokov zmenila Čínu. Možno to zabránilo hladomoru, možno vďaka tomu Čína žije oveľa bohatším životom. Myslím si, že všetky akcie majú reálne dobré dôvody. No potom to vie prerásť do takých rozmerov, že to už sa z toho stane skutočná diktatúra. A je to silne spracované. Možno mohla Nanfu povedať aj niečo o tom, že to prinieslo pozitívny výsledok pre Čínu, no keď budete film sledovať, tak pochopíte dôvody jej kritiky, ktorá je podľa mňa veľmi adekvátna. To čo prinieslo veľa pozitívneho samozrejme prinieslo aj veľa negatívneho. Napríklad skutočnosť, že je v Číne málo mladých ľudí. Ako skutočnosť, že si mladí muži budú mať veľký problém nájsť partnerku pre život. Je super, že to prezentuje aj so svojou rodinou, svojim príbehom, svojimi skúsenosťami a ako sa pozerá sama na svoje reakcie a svoje myšlienky v tej dobe. Lebo sama bola vychovávaná v tomto svete a mala si to možnosť prežiť na vlastnej koži. Záverečná momentka je podľa mňa skvelá. Keď si povie, že v minulosti sa hanbila za to, že má brata, dnes je tomu veľmi rada. Tiež je zaujímavé vidieť ako sa potratené plody jednoducho zabalili do igelitových tašiek a vyhodili na smetisko ako odpadky. Alebo ako sa z odvrhnutých detí stal tovar pre zahraničie, kde si mohli ľudia z Ameriky adoptovať dieťa. A aké to bolo relatívne jednoduché a nekomplikované. Musím priznať, že silný bol aj príbeh dievčaťa, ktoré prišlo o svoju sestru dvojča, ktoré žije v Amerike. Ale ako sa po rokoch konečne spojili. A kontrast medzi Amerikou a Čínou je tu skvelý. Jedna krajina nariaďovala potraty zo zákona. Druhá krajina zase tlačí na to, aby sa potraty obmedzovali. A pritom obe krajiny majú spoločné to, že zasahujú do rozhodnutia ženy. Fascinujúci film, skvele natočený bez žiadneho pátosu a pôsobí to prežito. Vďaka tomu môžem film úprimne oceniť. Hodnotenie: A ()

llydeb 

všechny recenze uživatele

SPOILER ALERT Byla jednou jedna milá, hezká stařenka, taková kouzelná babička. A ta stařenka léčí neplodné páry jako pokání za více než 50.000 potratů, které jako porodní asistentka musela provést. Někdy se potrat prováděl tak pozdě, že plod byl ještě živý, když přišel na svět. Byl jednou jeden hodný strýček. A ten strýček měl druhorozenou holčičku. Matka řekla: "Jestli si ji necháš, tak se zabiju." Strýček odnesl novorozenou na trh, položil ji na řeznický pult, do oblečení schoval peníze a chodil se dívat, jestli si holčičku někdo odnese domů. Jsou stařenka a strýček oběti politiky jednoho dítěte, nebo patří do vězení? ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

To je tak, keď človek pokrivil a zadupal do zeme aj posledné časti morálky a vytvára takzvaný biologický alebo zdravotnícky odpad, čo je novodobé pomenovanie pre nenarodené deti. V Číne to ale nabralo obludné rozmery. Až tak, že lietajú fámy, že si v niektorých reštauráciách môžete objednať potratovú polievku. Z čoho sa normálnemu človeku zdvíha žalúdok, oni nazývajú výživnou pochutinou. Niektorí tvrdia, že to detský kanibalizmus výmysel, ale v tomto filme aj tak vidíme, že čo sa nestihne „utratiť“, to neváhajú odovzdať niekde na adopciu alebo deti opúšťajú len tak na ulici. Radosť žiť v tejto krajine svetlých zajtrajškov.  ()

vydumnica 

všechny recenze uživatele

Veľmi silný a dôležitý dokument. Vždy ma táto téma zaujímala. Politická propaganda v Číne mi v mnohom pripomína Severnú Kóreu. Politika jedného dieťaťa bolo niečo hrozné a neodpustiteľné. Pohľad na tzv. medicínsky odpad (mŕtve bábätká) je srdcervúci. Neviem si ani len predstaviť, že by som nemala naše druhé dieťatko!!! Autorka tohto príbehu môže byť na seba hrdá! Naozaj vydarený dokument, vrelo odporúčam. Čínsky slogan z nedávnych čias, že čím menej detí človek má, tým šťastnejší život môže/bude mať je absurdný ako celá ich propaganda. A keď zistili, že zrazu majú málo mladých ľudí, už propagujú politiku dvoch detí. Keby som musela v telke sledovať tie hrozné reklamy na správny život, asi by som tú telku vyhodila. Toľko nevinných obetí...ešte veľa by sa o tejto téme dalo písať. Som rada, že som sa dozvedela viac a ďakujem Bohu, že som sa nenarodila v Číne. ()

vandalka 

všechny recenze uživatele

Trošku jiný dokument než jsem čekala. Pod vlivem knihy Mei Fong One Child: The Story of China's Most Radical Experiment jsem předpokládala, že se film bude věnovat dopadům politiky jednoho dítěte v současné Číně - tlakům, kterým tito jedináčci čelí, upínání se celé rodiny k jednomu potomku, jehož ztráta se rovná nezměrné tragédii, stárnutí populace atp. Nanfu nám ale předkládá trochu jiný příběh - zpočátku narazíme na hrůzostrašné časy implementace této politiky: vraždění neviňátek, nucené sterilizace, ztráta střechy nad hlavou (což mě nezaskočilo, však jsem četla Ma Jianovu The Dark Road, že... ), nicméně pak přechází dál, a to už zaskočilo i mě - člověk sice o tom zahazování holčiček už slyšel hodně, ale vyslechnout si to od Nanfuiných příbuzných, kteří vám na kameru popisují, jak to tehdy bylo, to je síla. A nakonec se dokument plynule posouvá k tematice mezinárodních adopcí, státních loupeží dětí a hledání identity. Není to na tu hodinu a půl málo, ale není toho ani dost, i když to by asi museli natočit spíše dokumentrní seriál. ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama