Před deštěm

Před deštěm je opravdu výborný film, jen divácky nepříliš vstřícný. Pokud jsou totiž pro větší část zdejších uživatelů u filmu největší přidanou hodnotou emoce epických rozměrů úhledně podávané na talíři až pod nos ( a žebříček těch nejlepších mi dává za pravdu), tady jim to tvůrci příliš neulehčují. Ne, že by snímek neobsahoval několik tragických okamžiků, jen se u nich nebudete nejspíš dojímat, zato se však ve vás usídlí neodbytný pocit, že tady není něco zatraceně v pořádku a válka je prostě svině co zasáhne každého kdo se k ní třeba jen náhodou přichomýtne a má moc ničit rodiny i dávné vztahy, viníky i nevinné. Pro někoho nuda, pro jiné silný zážitek...berte nebo nechte být. (31.08.2013)

Balkanska party #1 - 3 navzajem propletene epizody (hned ta prvni v klastere je nejlepsi), pusobiva hudba, pekne zabery na Makedonskou prirodu a spousta nasranych balkancu s pistolema. Zajimavy pohled na balkansky konflikt z perspektivy puvodniho zdroje nenavisti v jejich zmatenych balkanskych kebulich. 7/10 (11.06.2012)

Meditace o kruhu násilí, který se zdánlivě uzavírá, ve skutečnosti však „není kulatý“ (otázkou zůstává co je pravda a co má smysl). Tři, důmyslně se prolínající, příběhy. Válka na makedonském venkově a její zhoubná projekce v Londýně. Motiv deště – symbol očisty, odpuštění a smíření. Brutální scény rámující každý ze tří příběhů – zastřelení dívky, snoubence v londýnské restauraci, válečného reportéra. Slova (mnichův slib mlčení), tváře (znetvořené), fotografie. (15.11.2005)

"Čas nikdy nezomiera a ani kruh nie je guľatý." ___ Príbeh do kola v troch dejstvách o tom, aké absurdné a bolestné boli balkánske konflikty 90. rokov - tu konkrétne v prípade spolužitia Macedóncov a Albáncov (1), ako ich jedovaté ostne vybiehali ďaleko za hranice regiónu a zasahovali do životov aj nezúčastnených ľudí (2), a ako sa im nijako nedá uniknúť, ak je v nich raz človek akýmkoľvek spôsobom zakomponovaný (3). Kruhová narácia nápadito ruší zavedené poriadky chronológie a kauzality, maže zjednodušujúce vysvetlenia fungujúce prostredníctvom hľadania príčiny a následku a súčasne metaforicky výrazne poukazuje na to, aké ťažké je zastaviť rozbehnutý kolobeh nenávisti a násilia. Srbi a Chorváti neboli jediní... (17.12.2017)

Působivá mozaika tří téměř existenciálních povídek, které se nakonec spojí v jedinou, přistoupíme-li na elasticitu času. Je mnoho důvodů, proč zhlédnout tenhle film. Skvělé herectví téměř všech obsazených a najmě pak Grégoira Colina, který je opravdu neodolatelný. Zajímavá hudba, ladění snímku do teplých a měkkých barev (tu a tam, pravda, až lehce se dotýkající kýče), črty makedonských povah a fatalismus jejich společenského fungování. To vše je orámováno nádhernou symbolikou deště. Hned na začátku první povídky slyšíme jednoho starého kněze, který nad vyprahlou zemí tvrdí, že bude pršet a v dálce se ozve hrom. Na déšt si ale počkáme až na samotný závěr filmu. Závěr, kdy už i divák je vyprahlý a zničený ze vší té bezvýchodnosti, neochoty domluvit se a fungovat, ze zbytečného násilí a paradoxů všech válečných konfliktů. A v tu dobu se na zem snesou konečně první kapky deště, které ochladí zdusanou a vyprahlou zem. Deště, který by mohl smýt válečné hříchy a očistit duše všech zůčastněných, stejně tak jako duši divákovu. (15.12.2009)