Reklama

Reklama

Gauguin na Tahiti - ztracený ráj

  • Itálie Gauguin a Tahiti. Il paradiso perduto (více)
Trailer
Itálie, 2019, 87 min

Režie:

Claudio Poli

Scénář:

Matteo Moneta

Hudba:

Remo Anzovino

Hrají:

Adriano Giannini (vypravěč)
(další profese)

Obsahy(1)

Z ráje na Tahiti a Markézách až do nejslavnějších muzeí v amerických metropolích. Příběh geniálního malíře i životního rebela Paula Gauguina přibližuje snímek Gauguin na Tahiti – ztracený ráj. Nezkrotná touha po svobodě přivedla talentovaného umělce až na druhý konec světa, aby nakonec zemřel všemi opuštěný v odlehlé vesnici Hiva Oa. Jeho odkaz nyní uchovávají nejslavnější muzea světa – Metropolitní muzeum v New Yorku, Institut umění v Chicagu, Národní galerie ve Washingtonu a Muzeum výtvarného umění v Bostonu. (Aerofilms)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (4)

PTuranyi 

všechny recenze uživatele

Veľmi dobre spracovaný úsek života Paula Gauguina. Neoslní dramatickosťou ale snaha tu je. Herci sa snažia, prostredie je dobré, skrátka príjemne strávený čas s otvoreným oknom do umeleckej duše. 70% ()

Ephemeris 

všechny recenze uživatele

Absolútna špička medzi dokumentami na tému maliarstva. Záživné od začiatku do konca, skvelá hudba, zábery prírody, fundované názory odborníkov. Ale ani najlepší dokumentarista by nenatočil zaujímavý film, ak by nebola fascinujúca už jeho samotná predloha. A tou je život Gauguina, ktorý opustil pohodlný bohatý život v Paríži a vydal sa hľadať svoje šťastie až na koniec sveta, kde trel biedu chudobný ako kostolná myš. V rámci umeleckých kruhov sa ale chudoba považuje za jeden z hlavných predpokladov pre umeleckú tvorbu (teda platilo to aspoň u básnikov, u maliarov je to diskutabilnejšie). Klobúk dolu pred talianskou produkciou. ()

Sayko 

všechny recenze uživatele

Ztracený ráj je bezpochyby jeden z nejvíce povedených dokumentů, které jsem kdy viděl. Možná to bude pocitem sledování snímku v kině, ale pokud bych tohle nebral v potaz, tak jde o výborný dokument. I když možná spíš naopak. Tu výbornou atmosféru snímku tvoří převážně skvělá hudba zapadající do prostředí Tahiti, které se dá cítit pouze kvalitní reprosoustavou kina, klišé záběry na magický ostrov a jeho krásy se dá vychutnat taktéž pouze v prostředí bijáku a jediné, co by se tedy dalo bezprostředně vyzdvihnout je styl a pojetí vyprávění, které dokáže i lajka, ztraceného v tomto odvětví umění, neskutečně zaujmout a překvapit "pouhým" životopisem. ()

Galerie (20)

Reklama

Reklama