Obsahy(1)
Film je součástí a byl vydán na DVD s názvem Film - náš pomocník.
Rozsáhlá kolekce informačních a osvětových filmů z let 1948 až 1959 reflektuje proměny české společnosti 50. let v jejích pracovních zvyklostech i volnočasových aktivitách.
(Filmexport)
Recenze (34)
Animace se panu režisérovi povedla dokonale a spolu s nádherně vytvořenými loutkami a dalším výtvarnem předkládá divákovi výborný a opravdu napínavý animovaný filmeček, ve kterém uvidíte mimo jiné uhýbat šneky a opilého motocyklistu závodit s vlakem. To, že se jedná o agitaci tehdejšího Ministerstva zdravotnictví ani nevadí - je to agitace za dobrou věc a navíc to film od úvodních titulků přiznává. No a ty loutky jsou opravdu úchvatné. Dnes by film o opilých motorkářích asi vypadal jinak :o). Ještě podotýkám, že současné agitky BESIPu jsou nezajímavým, anti-poučným stupidním plýtváním peněz daňových poplatníků. Srovnávat je snad s tímhle krásným "animákem" je naprosto vyloučeno. ()
Autoři tohoto filmu znovu naléhavě připomínají všem řidičům motorových vozidel, jak velkým nepřítelem je pro ně alkohol, který si mnozí z nich stále ještě nedovedou odepřít před nastoupením jízdy nebo během ní. Pro půvabné zpracování závažné myšlenky mělo by se dostat tomuto filmu co největšího uplatnění promítáním v závodních klubech, osvětových besedách a podobně. Filmový přehled 35/1954 ()
Animovaný skvost, na kterém se podílela početná skupina umělců. Loutky z dílny Jiřího Trnky (poprvé jsem viděla na vlastní oči podnapilou loutku!), aimace: Zdeněk Hrabě, Jan Karpaš, Stanislav Látal a Josef Kluge, úžasná muzika od Jana Rychlíka a Milivoje Uzelace se sborovým zpěvem Kocourkovských učitelů. Výborný zvuk i střih, hra se stíny, skoro by se dalo říct loutkový film noir! ()
Řidiči nepožadujte lihové nápoje!!! Hlavní motto této populární lyricko-dramatické agitky. Tolik moderní a stále jako živé, propracované do těch nejposlednějších možných detailů ať už se týká samotné výborné animace loutek, nejrůznějších předmětů a reálií, až třeba po hudbu a zvuky. Výborná spolupráce Pojara s Trnkovými loutkami. Sám Pojar pak tímto svým filmem sklidil i mezinárodní ohlas a získal hlavní cenu na festivalu v Cannes. ()
Napětí je zde gradováno opravdu mistrovsky. Úplně jsem tajil dech, kdy se už už hlavnímu hrdinovi (nezodpovědnému, ale i pochopitelnému) něco zlého nevyhnutelně přihodí. Popravdě mě ten závěr pak trochu mrzel, protože jsem klukovi fandil. Nebyl to žádný alkoholik a napil se ze slušnosti. Potom ale dostal větší lekci, než zasloužil. Raději si tedy domýšlím, že se motocyklistovi při bouračce nic nestalo a se svou milou se přeci jen nakonec shledal. ()
Reklama