Reklama

Reklama

Terezínští hrobaři

(TV film)
  • angličtina Terezín Gravediggers (festivalový název)
všechny plakáty
Dokumentární / Historický
Česko, 2019, 52 min

Obsahy(1)

Dramatický příběh třiceti terezínských vězňů, kteří byli donuceni vykopat společný hrob pro zavražděné muže z Lidic. Filmový dokument s hranými a kreslenými sekvencemi... Tento filmový projekt seznamuje diváky s dosud málo známou skutečností, která spojuje dvě symbolická místa našich dějin – Terezín a Lidice, a to prostřednictvím ojedinělého příběhu, jehož hrdiny se stali náhodně vybraní terezínští vězni, kteří byli nacisty donuceni vykopat společný hrob pro zastřelené lidické muže. Tato dramatická epizoda lidické tragédie se odehrála bezprostředně po likvidaci obce, tj. 10. června 1942 od pozdního odpoledne do časného rána následujícího dne. Během 36tihodinového časového úseku se v Lidicích odehrálo neuvěřitelně silné drama se spoustou dějových peripetií na pokraji života a smrti, psychických a fyzických sil a vyčerpávajících emocí... O mužských obětech lidické tragédie padla zmínka ve slavnostních projevech, aniž by někdo ozřejmil, jakým peklem nacistického teroru museli projít nejen oni, ale také jejich hrobaři – terezínští vězni. A právě z útržků zachovaných svědeckých výpovědí několika z nich vyplývá, že se lidičtí muži nenechali popravit jako ovce, že řada z nich kladla odpor a měla i v posledních momentech života odvahu se bránit. Zrovna tak statečně se zachovali vězni z Terezína, kteří se stali hrobaři proti své vůli, a kteří se až do poslední chvíle domnívali, že to oni sami se stanou oběťmi nacistické pomsty za Heydricha. Fašističtí pohlaváři, kteří si je zřejmě vybrali jako „levnou pracovní sílu“ a zároveň svědky, předem odsouzené k likvidaci na Východě, tak navždy propojili osud třiceti nedobrovolných hrobařů s osudem pohřbívaných, ale také osud Lidic s osudem Terezína... Osu filmového vyprávění tvoří povídka Dvořákovo Rekviem Františka R. Krause, který byl sám jedním z hrobařů a také jedním z osmi bývalých terezínských vězňů, kteří přežili vyhlazovací tábor Osvětim-Birkenau. Dále jsou to dochované vzpomínky nejmladšího z hrobařů Viktora Laše a několika dalších pamětníků z Lidic a Terezína. (Česká televize)

(více)

Recenze (5)

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

A zase sa našla významná udalosť, doposiaľ ktorej nebola venovaná náležitá pozornosť z obdobia tento krát Protektorátu. František Robert Kraus, československý spisovateľ, novinár priamy účastník udalosti pochovania zastrelených mužov v Lidiciach napísal poviedku Dvořákove rekviem a tá slúžila, ako nosná myšlienka tohto významného dokumentu. Z tých tridsiatich terezínských hrobárov sa nepodarilo všetkých identifikovať. Po vykopaní hrobu a uložení 173 zabitých mužov doň sa vrátili do Terezína. Na druhý deň odišlo z Terezínského ghéta ďalšie komando 11 mužov dokončiť práce na masovom hrobe a zahladiť stopy. Nikto z nich v Terezine neostal a všetci smerovali do Osvienčima, prežilo len sedem z nich. František Kraus, Ota Hostovský, Viktor Laš, Vitězslav Lederer (ušiel z Osvienčima), Jiří Aron, Robert Šteinberg a Bedřich Zeiner. Také šťastie však nemali : Viktor Aron, Miloš Baum, Ota Baum, Fried, Alfred Kohn, František Krása, Karel Langendorf, Karel Mautner, Jindřich Perutz, Jiří Petschauer, Ing. Ota Popel, Josef Roubíček, Rudolf Steiner, František Strauss, Bedřich Weill. A zaslúženému trestu neušiel ani veliteľ Terezínského ghéta, ktorý je menovaný aj v dokumente Siegfried Seidl. V júli 1945 ho vypátrali československí lovci nacistov vo Viedni. Rakúsko ho nevydalo do Československa. Odsúdil ho Ľudový súd vo Viedni k trestu smrti obesením a 4.2.1947 bol popravený. ()

prezdivaka 

všechny recenze uživatele

Úžasné propojení příběhu s obrazem, pečlivost každého záběru. Výběr rekvizit, prostředí, hudby...A velice oceňuji nápad s vkládanými ilustracemi Pavla Koutského. ()

Reklama

sharka.68 

všechny recenze uživatele

Tak jako jsem se poklonila všem,. kteří v době heydrichiády položili svůj život vědomně nebo se stali obětmi, klaním se i Terezínským hrobařům... ()

classic 

všechny recenze uživatele

Nepopieram, že „operácia Antropoid” nebola úspešnou akciou, len si to potom vypýtalo mimoriadne vysokú daň v podobe → vyhľadenia obcí LIDICE a Ležáky, o čom v podstate priamo pojednáva i tento pôsobivý český dokument, venujúci sa prvej z nich, v ktorom vystupujú a spomínajú aj niektorí pamätníci, alebo čo je ešte oveľa horšie, trebárs i "očitý svedok" , v tej dobe židovský väzeň z koncentračného tábora Terezín, ktorý ako jeden z 30 členov otrockého komanda, dostal „za úlohu” vykopanie tohto masového hrobu, do ktorého následne naukladali mužov a chlapcov nad 15 rokov z tejto dediny, ktorých predtým surovým spôsobom (po)vraždili, čo musel byť pre všetkých zúčastnených extrémne otrasným zážitkom, na ktorý v živote nezabudnú. Namiesto ríšskeho protektora Heydricha, keď boli nacisti ešte pri moci, mali Gabčík s Kubišom radšej spáchať atentát na niekoho iného, napríklad na Himmlera, či vhodnejšie by to bolo jednoznačne len na Hitlera, o čo sa mimochodom mnohí pokúšali a zakaždým bezvýsledne, najďalej sa k tomu dostal asi iba dôstojník von Stauffenberg, to by malo určite väčší význam, pričom práve týmto svojim "hrdinským" konaním, pripravili o životy nevinných ľudí, čo si asi ani oni sami neuvedomovali, aké to bude mať katastrofálne následky... ? Tým pádom boli z časti naprosto cynickými a zaslepenými hrdinami, ktorí sa vlastne skrz toto "šľachetné gesto" , absolútne nikam neposunuli, skôr práve naopak, nielenže všetci skončili na "psí tridsiatok" , ale popritom si to proste musel "NIEKTO" za nich aj patrične odskákať ! Na základe predchádzajúcich vyjadrení, sa s touto tzv. akciou, vôbec nestotožňujem... ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama