Tecuo II: Body Hammer

„Tetsuo II: Body Hammer“ je filmem, který nedosahuje na sílu původního filmu a je trochu zklamáním oproti tomu, co Shin'ya Tsukamoto prve přinesl. Není to krok zpátky, ale není to ani skutečně krok kupředu, spíše taková stagnace na místě, která nikam nevede a zůstává u toho, co prezentoval již první film. Barva snímku rozhodně nijak moc nepomáhá. Prostě takový průměr. (24.05.2016)

Tetsuo povýšil na zvráteného hrdinu. A ubralo mu to na sile. Prvý Tetsuo bol nepríjemný distopický a deštruktívny experiment. Tu sa nachádza aj nejaký ten príbeh. Ten mi v zásade nevadil a rovnako ani ďalšie Cukamotové vizuálne kreácie, len akosi postrádali originalitu jednotky. S hrdinom sa stále nevieme stotožniť, ale už to nemôžem považovať za experiment. Je to menej nepríjemné, menej strašidelné. Farebné filtre umocňujú niektoré scény - hlavne chladne modrá dodáva prázdnote rozpadnutých budov postapokalyptický nádych, ale aj napriek pozerateľnosti som čakal väčšiu pecku. A hneď po výslednej pointe - v rámci toho že sa tam furt niečo deje aj pomerne dobrej- sa film úplne rozpadne a posledné minúty sú akýmsi významovým doznievaním v ktorom som nevidel veľký zmysel. Ak sa dakedy dostanem k tretej časti som zvedavý ako toto všetko zakončí, keďže Body Hammer je v zásade upravená variácia na jednotku. (06.12.2015)

Druhý Tsukamotův kousek o přeměnách lidí v kovová monstra mě oproti geniální a šílené jedničce moc nenadchl. Industriální nářez se přetavil v industriální nudu protkanou zmateně natočenými honičkami a ozvučenou monotónním metalem. Z lidí místo kovových součástek vylézají kanóny, tudíž se ve filmu pálí o stošest. Kdybych neviděl první díl, byl bych z Body Hammer možná odvařený, ale takto mi to přišlo ukrutně zdlouhavé a nezajímavé, s téměř žádnými inovativními a osvěžujícími prvky. 5/10 (15.02.2006)

kym prvy tetsuo prekvapil napaditostou a vskutku originalnym nametom, jeho mladsi brasko je zial len trapnym prizivnikom, a to po kazdej stranke. a navrch na svojho predchodcu sa vobec nechyta. poslednych 20 minut som musel niekolkokrat popretacat, pretoze som tu maximalnu nudu nemohol vydrzat. okrem skvelej hudby totalne sklamanie. (21.12.2007)

Aj ked sa stale radi medzi japoske experimentalne pecky, oproti jednotke dost stratil na sile. Hlavne tym ze je to vo farbe a reziser sa to cele snazil namontovat na zmysluplny dej a tym padom nam serviruje aj menej obrazoveho zazitku. Krok spat, ale aj tak (hlavne ku konci) kvalitne pozeranicko. 7.5/10 (24.02.2007)