Comandante

Mé hodnocení se pochopitelně netýká titulní postavy ale tohoto snímku jako celku. Osobnosti latinskoamerických diktátorů bez ohledu na politické zabarvení mne zajímají obecně a film Olivera Stonea považuji za pozoruhodnou sondu do této tématiky. A to i přes nepokrytý obdiv (a tudíž nulovou objektivitu), který režisér ke Castrovi chová. (01.07.2007)

Oliver Stone je starý levičák, tudíž bylo jasné, že od něho nemůžeme očekávat seriózní, objektivní dokument, nýbrž jen a pouze propagandu kubánského diktátora. Nutno říct, že se mu to docela daří. Snímá Castra zdola, aby zdůraznil jeho velikost, prokládá rozhovory vhodně vybranými archivními záběry, které se vztahují k danému tématu, ptá se diktátora na zbytečnosti, jako třeba filmy, které se Castrovi líbily, a k ožehavým tématům nechá Castra vyjádřit a dál už to samozřejmě nepitvá. Docela zajímavé, nicméně ke konci už to přestává bavit. Otázkou je, koho chce Stone tímto oslovit? Pro kubánské publikum se to moc nehodí, Stone chtěl evidentně ospravedlnit Comandanteho v globálu, ale kdo mu to věří? Poněkud zbytečný film, ne vyloženě špatný, ale zbytečný. (13.03.2006)

Rozhovor s bežnými, repetitívnymi ohľadmi v osobnej rovine a doplnenej postrehmi z politickej angažovanosti spred i po Batistovej audiencii. Stone ako presvedčený ľavičiar je v tomto prípade ako hosť docela zdržanlivý a o provokatívne otázky sa príliš nesnaží. Comandante je však zaujímavým reverzom z druhej strany, pretože nepochopený ostane každý, kto neuvažuje v merite krízy latinsko-amerického spektra, problémoch tamojších pomeroch a nemá páru o hĺbkovej analýze pre a proti sebou stavajúcim argumentom. Samozrejme, že Castro v určitých fázach odvádza pozornosť (ako šikovný politik) a interpretuje si i tie najobskúrnejšie záležitosti v akomsi počestnom duchu. Jeho kritikov však rozlišujem do dvoch kategórii: demokratov tárajúcich záujmy imperiálnych príveskov a skutočných humanistov, ktorí sa na koreň sociálneho modelu dokážu pozerať komplexnejšie. Teda, že aj nespochybniteľné vady autoritatívneho systému striehnu popri reformných pnutiach. Moc seriózne sa dokument netvári, z jeho účinkujúcich ale badám opadnutie bremien predsudkov a podľa mňa sa inak ako dialógom bariéry konfliktov riešiť nedajú. V tom tkvie prínos tohto dokumentu, že sa o čosi premosťujúce snaží. (04.12.2016)

Naprosto zbytečný film. Už od začátku bylo přece jasné, že buď Stone natočí Fidelovu oslavu nijak zásadně odlišnou od takové, kterou by natočila sama kubánská televize (jen řemeslně milionkrát lepší samozřejmě), a nebo ho k sobě Fidel vůbec nepustí. Takže vidíme, jak Fidel povídá o své matce, strastech revoluce, ideálech světlých zítřků a tak dále a tak podobně. Neřekne pochopitelně nic podstatného a Stone ho k tomu svými otázkami ani nenutí. Nechal se holt okouzlit nesporným kolosálním charismatem Comandanteho, což jako Američan měl o to snazší, že nikdy na vlastní kůži nezažil zrůdnost komunistické diktatury. Možná bych jen nad tímhle filmem mávl rukou, jenže pomalu nám vyrůstá nová generace narozená nepříliš dlouho před sametovou revolucí, která by mohla ke komunismu zaujmout stejně nenulový tolerantní postoj jako Stone. A v tom jsou podobné agitky velice nebezpečné. (17.01.2005)

S Oliverom Stonem to ide v poslednej dobe dolu kopcom. Alexander Veľký bol podľa mňa jeho najhorším filmom, World Trade Centre som nevidel, ale ževraj je ešte horší a pokiaľ ide o Comandante, tak mi prišiel úplne zbytočný. Neviem, do akej miery by sa dal nazvať tento dokument propagandistický, rozhodne však nemá žiaden hlbší význam, je len akýmsi známym zhrnutím Castrovho života, navyše tento veľký revolucionár často pôsobí ako Stoneova cvičená opica. Ani raz pri svojich odpovediach nezaváha, ale je aj dosť možné, že si to predtým títo dvaja naštudovali. Film je trochu pridlhý k čomu dosť prispieva aj šialený strih prehupujúci sa medzi Castrovými výpoveďami a archívnymi zábermi. Úsmevný mi prišiel jeden záber, na ktorom má Fidel na nohách obuté naiky. (10.11.2007)