Režie:
Jakub TaberyHrají:
Eduard Stehlík (průvodce), Jiří Zapletal, Renata Volfová (vypravěč), Jiří Dvořák (vypravěč), Jakub Hejdánek (vypravěč), Jiří Schwarz (vypravěč), Jan Szymik (vypravěč)Obsahy(1)
Hrdina, kterého stála láska k rodné zemi celý život... Dokumentární film o Karlu Lukasovi představí mimořádnou osobnost moderních československých dějin. Muže, který se za 1. světové války zapojil do boje za vznik moderní československé státnosti, během 2. světové války bojoval za její znovuobnovení, aby se krátce po únoru 1948 stal jednou z prvních obětí nastupujícího totalitního režimu. Karel Lukas zvláštní shodou okolností stanul u mnoha zásadních dějinných událostí. Na jeho osudu budou vykresleny nejen dějiny armády, ale i celé Československé republiky v první polovině dvacátého století. Přestože šlo o blízkého přítele Heliodora Píky (oba se narodili v roce 1897, oba byli režimem zavražděni v roce 1949), jsou jeho osudy na rozdíl od jeho slavnějšího přítele prakticky neznámé... Ve čtvrtek 26. května 1949 se na bubenečském hřbitově v Praze konal smutný pohřeb. Hostů se sešla jen hrstka. Kromě nejbližších příbuzných a několika rodáků se totiž až k hrobu nikdo nedostal. Estébáci, kteří měli mrtvého na svědomí, kontrolovali příchozím občanské legitimace. Kněz se právě loučil s hrdinou dvou válek, rytířem francouzské Čestné legie, nositelem tří československých válečných křížů a dvou desítek dalších nejvyšších vyznamenání. Na černý náhrobní kámen umístili krátký nápis: „Plukovník generálního štábu Karel Lukas *1897 – †1949“. (Česká televize)
(více)Recenze (6)
Možno si urobím zopár nepriateľov, ale nechápem prečo by sme museli z každého dôstojníka, ktorý sa niekde pohyboval v období druhej svetovej vojny, urobiť národného hrdinu a pochopiteľne, ako už bolo zvykom u prezidenta Havla, ktorý nemal žiadnu úctu k zaslúženým vojnovým hrdinom, a každého z nich urobil generálom (úplne rovnako zo strelca v lietadle, ako z pešiaka na bojisku, či z veliaceho generála). A tak z pochopiteľných dôvodov ma zaujíma pôsobenie tohto dôstojníka v období druhej svetovej vojny. Tak, ako väčšina dôstojníkov Československej armády sa cez Poľsko dostal aj tento major von z protektorátu. 16.8.1939 loďou opúšťa Poľsko a pristáva vo Francúzsku. Stáva sa pomocníkom československého atašé plukovníka gšt. Václava Kalinu. Vo Francúzsku mal za úlohu evidenciu všetkých Čechoslovákov z rozpustených interbrigád z bojov v Španielsku. Objavil 539 interbrigadistov, ktorí sa následne stali jadrom 1. čs. náhradného práporu, ten vznikol už 28. septembra 1939 a na druhý deň aj 1. čs. pešieho práporu. Od januára je poverený funkciou prednostu vojenskej kancelárie čs. veľvyslanectva v Londýne. Po potupnom úteku z Dunkirku aj našej divízie, dochádza v Británii k jej zreorganizovaniu a k veliteľovi generálovi Bedřichovi Neumannovi (krycie meno Bohuš Miroslav) bol ustanovený dňom 12.8.1940 za náčelníka štábu 1. československej zmiešanej brigády pplk. Karel Lukás. Tu, brigáda okrem pravidelného výcviku, vykonávala strážnu službu, chránili blízke letiská a pomáhali pri záchranných prácach po nemeckých náletoch. Bez bojových akcii opúšťa po nezhodách s veliteľom (išlo o spor vo využívaní služobného auta veliteľa brigády) už premenovanú 1. československú samostatnú brigádu 24.9.1941 a opäť má miesto v závetrí bojov, vojenský atašé u poľskej exilovej vlády generála Sikorského. Nasleduje v júli 1942 miesto pozorovateľa u 8. britskej armády v Severnej Afrike, konkrétne ako pozorovateľ u 3.rd Royal Tank regiment (3. kráľovský tankový pluk) 10. britskej obrnenej divízie. A tak sa ocitol v strede bojových činnosti u El Alameinu a tu aj prišiel pri nálete nemeckých lietadiel k zraneniu a od 16.11.1942 bol v stave nemocných do 10.7.1943, kedy pokračoval v stáži u britských jednotiek po celú dobu bojov v Taliansku. V roku 1944 už bol zase v Británii a od 18. augusta sa stáva československým vojenským a leteckým atašé v USA. Súhlasím, že bojová činnosť v armáde sa vykonávala aj ďaleko od reálnych bojísk, ale tá hlavná bola pri plnej zodpovednosti za vojakov na úrovni družstva, čaty, práporu až po brigádu. Ale tí skutoční hrdinovia boli blízko pri vojakoch a nie na štáboch divízii, armád, veľvyslanectvách respektíve pridelení pozorovatelia v bojových jednotkách. ()
Pro památku tohoto velkého muže pořad vykonal i nemožné mj. díky plukovníku Stehlíkovi. Člověku je šoufl, když zblízka sleduje svinstvo, které ho připravilo o život. ()
Pěkné vyprávění u piva o chlápkovi nabušenému testosteronem. Jeho hladina by se měla měřit už chlapečkům v mateřské školce. Ke shlédnutí zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11916078280-general-in-memoriam/ ()
Karel Lukas byl neskutečný charakter. Hezky popsaný životní příběh díky deníkům, zápiskům a četným fotografiím z osobního archívu. Hezky popsaný, ale hlavně i díky Eduardu Stehlíkovi, který umí poutavě vyprávět a i pro laika dokáže vše vysvětlit. Loupežná vražda Karla Lukase je vyloženě k zeblití. Tohle jsou věci, které se té rudé lůze nedají nikdy, ale opravdu nikdy odpustit! ()
Jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco více o možná trochu pozapomenuté osobnosti, velkém muži a hrdinovi. Dík za to. Svým zpracováním mě ale dokument až tak nenadchl, byl na mě až moc popisný bez výraznějších oživení v podobě např. vyjádření pamětníků (či vzhledem k době, která od popisovaných událostí uplynula, asi spíše např. jejich potomstva). Moc mi tam neseděly hrané vsuvky z výslechů ve věznici, závěr života strávený Karlem Lukasem právě ve vězení byl pak na můj vkus popsaný příliš zrychleně a stručně, podobně i Lukasovy partnerské či rodinné vztahy. Na druhou stranu bylo zase např. zajímavé si virtuálně listovat různými jeho deníčky, diáři, legitimacemi... Těžké rozhodování mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec dávám silné tři (60 %). ()
Galerie (16)
Photo © Česká televize / Stanislav Solánský
Reklama