The Minimalists: Méně je teď a tady

Přečtěte si na Wikipedii charakteristiku minimalismu v několika řádcích a dozvíte se toho béhem dvou mindut zhruba stejně, jako tady během jedné hodiny psychického týrání plného nadšených ksichtů a sebestředných příběhů dvou “mnichů”, jež prodali svá Ferrari a potřebují to sdělit celému světu. Jejich přednes plný tělesné gestikulace působí jak konkurz na pracovní pozici u Apple. Raději tu hodinku věnujte protřízení svého šatníku! (01.01.2021)

Nič moc, podľa názvu som očakával viac. Pre materialistických Američanov možno šokujúce, pre mňa ako človeka, ktorý oblečenie nakupuje raz ročne, keď ho frajerka prinúti, nič moc. Oproti osobám v dokumente žijem o dosť minimalistickejšie a dokument o mne nespravili. Čakal som, že tam budú nejaké konkrétnejšie návody, "lifehacky", ale žiaľ... (08.01.2021)

Snůška otřepaných frází a floskulí prezentovaná v typicky americkém "hluboce" psychoanalytickém stylu. Dva týpci nám prázdnými pohledy upřenými na čtecí zařízení srdceryvně a s náležitým patosem sdělují, že auto, hodinky a oblek pořízené kreditkou vám štěstí nepřinesou. Thank you, Mr. Obvious! Doprovázeno podobně patetickými svědectvími dalších prohlédnuvších Američanů. Minimálně od dob Marie Kondo a Fab Five už všichni víme, že nemalá část národa, jenž kdysi dopravil člověka na Měsíc, jsou patologičtí hoardeři, kteří ztratili kontrolu nad svým životem. Padesát minut ztraceného času mi nikdo nevrátí (poslední tři minuty obsahují pár užitečných tipů, kvůli nimž ovšem nestojí za to protrpět tu šílenou křeč). O absolutním pozerství svědčí např. "minimalistická" knihovna ve 42:50, ve které jsou všechny knihy v bílém přebalu. Pokud není kulisou, která pouze zabírá místo beze smyslu (sic!) a "dobře" vypadá, pak by mě zajímalo, jak v ní The Minimalists hledají knihy. (01.01.2021)

Rád bych tomu dal těch hvězdiček víc, ale musím se nutit i do té třetí. Ta myšlenka se mi líbí, ale nelíbilo se mi pojetí- že o prostém způsobu života mluví borci z auta, který navíc působilo zánovně, takže planetu zaneřádili další věcí, kterých jsou k mání milióny, že opravdu mluvili, jak píše TeeAge, jako typičtí korporátní motivátoři, že se jejich vědomě zařízené domovy v ničem nelišily od těch, které považuji za běžné, že se v krabicích s nepotřebnými věcmi objevily i zařizovací předměty, bez kterých já osobně nedám ani ránu (reprák například), že se schůzky minimalistů odehrávají v Subwayi… Nejvíc mě ale hnětly ty jímavý osobní příběhy o maminkách alkoholičkách a násilnických tatíncích- nepochopil jsem souvislost..? Nestačilo by říct, že vyrůstali v nedostatku, a proto měli tendenci hromadit? Líbilo by se mi, kdyby se tahle filozofie ujala a rozšířila, tenhle iniciační film ovšem mohl a měl vypadat jinak. P.S.: Už asi vím, co mi na tom nesedělo. V tom filmu snad ani jednou nezaznělo slovo ekologie. Ti kluci se zaměřili na boj s bezhlavým konzumem, ty jejich aktivity jsou jednorozměrný. Jinak bych si tipnul, že jejich další film bude o fitness, jenom na neustálým třídění krámů jejich vyrovnaná psychika nestojí a bylo to znát. (04.01.2022)

Bohužel, jako mininalistce se mi to moc nelíbilo. Čekala jsem na to asi moc horlivě, protože zklamání je to celkem velké. Je to spíš dokument o docela obyčejném životě těch dvou divnoštramáků než nějaký pohled do světa minimalismu jako takového. Doufala jsem, že konečně vznikne inspirativní dokument, abych já už nemusela lidem kolem vysvětlovat, co to ten minimalismus je. Po shlédnutí tohoto "dokumentu" bych ale sama nevěděla, která bije... Tři hvězdy dávám jednoduše za otevření tématu a za pokus o jeho popularizaci. (04.01.2021)