The Sadness

Scénáristická bezmoc, režijní black-outy. Jediným účelem je průběžně nám servírovat extrémní gore, jaké jen tak jinde neuvidíme. A vážně, bez komiky. V první polovině se režie ještě jakž-takž snaží pointovat sociální neduhy současné společnosti, no druhá polovina je pouze z prstu vycucané, natahované nic. Splatter brutalita a punková zvrhlost filmu ale skutečně jedinečná. Například znásilnění do deštníkem vypíchlého oka slečny na ambulantním vozíku, napojené na kapačky. A tak... (23.10.2022)

Monstrozita od střechy až po sklep. První romantická sotva dvacetiminutovka je následně převálcována 70 minutami krvavýho gorefestu a obscénnosmi, které by asi v ledasjaké zemi plátnem neprošly a ani se na něj nedostaly. Po všech stránkách řemeslně dobře odvedené, jen je film pro striktně vymezené publikum, pro nějž se ovšem může stát naprostým kultem jako např. Srbský film. Extremita jen pro otrlé, škoda že prosta napětí (podotýkám, že jsem za hranicí standardního vnímání), které ale předčí tornádo brutálního šílenství. (18.09.2022)

Správne, bolo to deja vu, nedá sa to brať vážne, scenár bol predvídateľný... všetko mi je jasné, všetky znalecké posudky sú mi u prdele. Asi to bude tým, že som gore-hound a vyznávač extrémov. A tak budem nadšene kričať a nezabráni mi v tom nikto :-) Pretože v rámci zombie hororov som bol naposledy takto natešený belgickým Yummy, čo už je pár rokov dozadu. A pokiaľ niekto nakrúti čistokrvný splatter, ktorý (áno, správne,) disponuje solídnym remeselným zázemím a prináša všetko, čo sľuboval (takže sa nedá povedať, že trailer je lepší ako samotný film - čo platí pri hororoch v 95% prípadov), a dokonca aj niečo navyše... keďže vtipne hláškujúci infikovaní boli okrem iného aj pekne nadržaní, čo som nepredpokladal, tak je to pre mňa radosť pozerať. Konečne som sa po dlhej dobe poriadne zabavil. So slzami v očiach a ťažkými depresiami kvôli klišé, predvídateľnosti a imbecilite scenára dávam full rating, zaraďujem film do svojej tohtoročnej topky a ostáva mi dúfať, že mi to moje svedomie odpustí. (07.04.2022)

Vytvořeno v době aféry covidgate, jejíž akutní fázi již snad máme za sebou. Ta chronická ještě může přinést nečekaná překvapení rozličného charakteru, ale to už je trochu jiný příběh. Sadness pak nijak nevybočuje ze žánru moderních zombijáren či pro hnidopichy pseudozombijáren, které před lety tak hezky nakopl Zack Snyder svým Úsvitem mrtvých či o dva roky dříve Boyle se svou vizí světa postiženého vzteklinou v 28 dní poté.  Zombie apokalypsa se od té doby pevně ve filmovém médiu uchytila a když si k ní teď připočteme právě ty aktuální virální viry nemůže být o silném působku pochyb. Až hravé gore je pak rozhodně hlavním tahákem pro fanoušky žánru, byť vše jsem již v různých variacích někde viděl a třeba očičkový sex byl zjevnou poctou Srbskému filmu. Nejvíc mě asi bavila romantická linka kolem hlavních hrdinů, která vyvrcholí jedním z nejkrásnějších vyznání lásky, které lze ve filmech slyšet. "A pak ti  chci ukousnout kozy a rozmlátit ksicht na kaši, miláčku"  Dá se tedy doporučit i čerstvě zamilovaným. Trhám  tedy skoro všechny údy. (16.06.2022)

Pokud patříte mezi ony covidové přizdisráče, kteří jsou už dva roky vystíhovaní z nějaké té čínské chřipky a nosí roušky pro jistotu i na procházce v parku, tak si tuhle tchajvanskou pecku radši vůbec nepouštějte, mohlo by to s vámi švihnout. Zato všichni pravověrní nadšenci do béčkových krváků by měli být nadmíru spokojení. Filmu lze sice vytknout trochu kolísavé tempo a na můj vkus možná i příliš mnoho zbytečného žvanění, ale tyhle drobné nedostatky jsou bohatě vynahrazeny vydatně krvavou akcí a spoustou bizarně deviantních výjevů. Babička v bistru, soused se zahradnickými nůžkami, masakr v metru a posléze i ve špitále... A jako příjemný bonus krásná holka v hlavní roli. Tak tomuhlé já tedy říkám parádně zmáknutý horrorový debut! (10.04.2022)