Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Komedie

Recenze (3 529)

plakát

...a neuveď nás v pokušení (1929) 

Milostný trojúhelník v němém melodramatu pozdějšího mistra napětí. Formálně povedené a na diblíka Ondrákovou byla radost pohledět, ty její ksichtíky byly neodolatelné, schopnost pro amanta opustit své dítě už tedy míň. Holubičí povaha jejího nešťastného nápadníka i jistá distingovanost její pravé lásky pak hezky v téhle rané vztahovce kypí a misí se a špatný konec nad všemi visí jako Damoklův meč, Místo jeho hrotu ale nakonec udeří zodpovědnost. A bez mravokárných nuancí, překvapivé nejen na svou dobu.  Silnější, ale trojka.

plakát

Cyborg (1989) 

Současných 48% je hodně krutých. Cyborg rozhodně nepatří k těm horším vandammovkám, byť jej silně poznamenaly cenzurní zásahy a necenzurovaná verze by mohla být i pecka. Neměl jsem tu čest, ale je jasné, kde nemilosrdná ruka cenzorova zasáhla. Třeba konec obrovského Ralfa Moellera, mimochodem i tak velmi pěkná scéna, nebo masakr ve vesnici. Po choreografické stránce to má pak béčkař Pyun taky zvládnutý dobře a pochmurná atmosféra  postapokalyptického světa rozhodně neurazí. Příběh je slabší a zrovna ženský kyborg je vůbec nejslabším článkem a působí vlastně zcela nadbytečně a jeho úkol nakonec vyšumí do ztracena, ale zcela nezapomenutelné je pak i uřvané a choreograficky naopak naprosto příšerné finále s hlavním záporákem Fenderem. To je zase guilty pleasure jako kráva. Osobně  tu velmi rád lehce nadhodnotím a jdu do čtyř.

plakát

Hádej, kdo přijde na večeři (1967) 

Typický Hollywood zlaté éry, inteligentní, skvěle zahraný  a v mnoha ohledech takovým tím prostým a bezelstným způsobem upřímný.  Závěrečné rozhovory ultimátní. Jedinou nepříjemnou postavou je naivka Joey a tak moc potěšila věta jejího otce Spencera Tracyho: "Pro jednou sklapni". Téma, s kterým se Amerika nikdy nevyrovnala..

plakát

Mrkáček Čiko (1982) 

Až hystericky opatrná normalizační kultura se v osmdesátkách pomalu převalila v unavenou perestrojku, kdy si pionýři hráli na dávno zapomenuté skauty a Husákovy děti si dnes můžou zavzpomínat na idylické doby tehdejšího dětství bez sociálních sítí. Mrkáček Čiko není nejlepším filmem specialistky na dětský film Plívové a dvojník Tomáše Holého Jakub Štěpán, dle mého ovšem Tomášem dabovaný, jako rozverný uličník taky nepůsobí bůhvíjak skvěle a o dřevěném blonďáčkovi Filipu Menzlovi v hlavní roli pak ani nemluvím, Elektronek hadra (pamětníci mi dají za pravdu). Ovšem zbytek dětského ansámblu, Nesvadba, mladá a krásná Peňázová a hajný Puštík Pavel Nový jsou docela fajn a lokace u hradu Rotštejna nemají chybu. U mě dobrý a moc příjemný filmový vzpomínání na doby, které jsem sám prožil.

plakát

Skřivánci na niti (1969) 

Držte si je od těla! A ne jako tuhle jeden brigádník, co se podhrabal a otěhotněl.trestankyni! ... Fuj!.. Přivádět na svět další kapitalismem otrávenou duši.. Jen škoda, že Menzelové a Hrabalové nám vymřeli, dnes už máme jen "přetavené ingoty".

plakát

Anděl zkázy (1962) 

Krásný příklad toho, jak satira vůbec nemusí být komedií. Legrační totiž  tenhle Buñuelův majstrštyk opravdu není a přístupný široké divácké obci taky asi nebude. Sžíravý, hořký a krutý šleh do morálky vyšších společenských vrstev, kde mistr rychle a nemilosrdně seřezává jednu pokryteckou vrstvu za druhou až nezůstane nic než obnažený živočich Homo a vůbec ne sapiens. A to formou bizarního de facto survivalu, kde skupina bohatých a životem rozmazlovaných fouňů uvízne v jedné místnosti rozlehlého sídla a cosi nedefinovatelného a neviditelného jim brání odejít. Černobílá kamera, ostatně jako vždy, umocňuje mnohdy napětím přetékající atmosféru, která není prostá ani hororových prvků (obživlá ruka), psychologické proměny "přežívajících" psal sám ďábel a smrt číhá i na nevinné. Závěr pak vtipný a mrazivě epický zároveň. Příjemně únavný film a jasná pětka.

plakát

Vzmuž se (2015) 

Vlastně neobyčejně obyčejná romantická techtlovinka, kde skrze prasáka Kinneara zamíříme i na dámské záchůdky ve slipech (ahah).  Na druhou stranu neokázale krásná Lake Bell a typicky mile potrhlý Pegg ty kýžené úsměvy i dojetí vyvolávají docela často a index happy feelu je tu tak hodně vysoko.  Nezávadné trojčení.

plakát

Closet Land (1991) 

'Velmi silná záležitost, kde sice trochu vržou Rickmanova milovaná divadelní prkna, ale na stranu druhou je zase zajímavé sledovat kontrast mezi  právě rickmanovským divadelnictvím a filmově civilním herectvím Madeleine.  Ďábel svádí anděla, i když možná lepším výrazem je przní a neštítí se přitom ničeho, podvádí, mučí, lže, žadoní.  Ale je vůbec možné zkazit čisté nebo napravit zkažené?  Naopak od ostatních se mi tu moc líbilo originální mísení politiky a osobních aspektů, kde je totalitní režim přirovnáván k przniteli dětí, muži a vzdor, odboj proti němu onomu pošpiněnému, týranému, mučenému ale nezlomenému dítěti, ženě. Proč nekřičíme?

plakát

Shi san tai bao (1970) 

Akční drama s tóny tragédie, kde prosvítá Changova inspirace Kurosawou.   Příběh 13 bratrů, generálů nabírá na síle postupně, což mi začíná u Changa připadat téměř jako trademark. Třeba první souboj s "holohlavým" Bolo Yeungem čpí ještě naivitou a  zpočátku nic nenapovídá neschematické vyprávěnce, kde si dají na držku ten s oním, protože onen slouží špatnému pánu. Nicméně po nějaké době se právě až typicky changovsky začínají dít podivuhodné věci, kdy  i ti nejdrsnější z nejdrsnějších  zůstanou stát jako kůl v plotě nebo bezmocně rozhodí ruce (i nohy)...   Mít to pak ještě lepší bojovou choreografii ( holt ta se teprve rodila) šel bych asi ještě výš. Ale bavilo a překvapovalo.

plakát

Můj bratranec Vinny (1992) 

Až si jednou zase budu chtít pustit příjemnou komedii, sáhnu tady po Vinnym. One man show Joea Pesciho ozdobená roztomilým výkonem Marisy Tomei.  Malé jako Pesci, výborné jako jeho herectví.